Skalp přeborového lídra z Kopaniny je pro rezervu Žižkova povzbuzením. Pomůže nám to, věří Bazal

Je to sice příprava, ale dosud jste na turnaji v Brandýse dostali dvakrát po čtyřech gólech. Oddechli jste si, že se příděly zastavily?
Pro nás je to vážně dobrý výsledek, i když jde o přípravu. My jsme naplánovali zápasy proti těžkým soupeřům, chtěli jsme proti nim vidět naše kluky v akci. Takže výhra nad Přední Kopaninou je velkým povzbuzením. Na druhou stranu to nechci přeceňovat, nevím úplně, v jaké sestavě nastoupil soupeř. Je to pořád příprava, důležité bude dělat dobré výsledky v jarní čísti sezony.

Strašily vás ty předchozí porážky?
Výsledkově to vypadalo špatně, dostat třeba v Brandýse až do zápasu s Přední Kopaninou po čtyřech gólech, to bylo moc. Ale herně to vážně tak špatné nebylo. My jsme třeba drželi více míč, měli jsme šance, které jsme zahodili. A pak přišel jeden brejk soupeře, druhý brejk soupeře a najednou jsme prohrávali o dva góly. Nebo byl zápas, kdy jsme dvakrát vedli a pak jsme udělali velké chyby a soupeř trestal, takže konečný výsledek byl z našeho pohledu špatný.

Takže nepanikaříte…
Pořád je to příprava, žádné závěry nelze dělat. Navíc došlo k docela velké obměně týmu, takže si mladí kluci na všechno zvykají.

S Kopaninou jste prohrávali 0:2, co jste si říkal?
Nebylo to příjemné. To by bylo nepříjemné pro každého, navíc jsme dostali takové laciné góly. Na druhou stranu musím ocenit všechny naše kluky, že dokázali z 0:2 vyrovnat. Pak jsme znovu prohrávali, ale zase jsme se kousli a dokázali skóre otočit. Je to pro celý tým ohromné povzbuzení. Tohle chtělo ohromnou mentální sílu.

Už hlavní trenér béčka Brunclík naznačoval, že došlo k velkým změnám v týmu. Můžete být konkrétnější?
Béčko se určitě hodně změnilo. Najeli jsme ale na režim, který má naše profesionální áčko ve druhé lize. Trénujeme pětkrát v týdnu. Věříme, že tohle všechno bude pak v soutěži vidět, kdy by se mělo projevit, že budeme mít více sil a budeme střílet góly. A co se týče odchodů, o dost klubů byl zájem z třetí ligy, tak si to šli vyzkoušet výš.

Jak to vypadá s vámi osobně? Na podzim jste jako hrající asistent odehrál osm zápasů za rezervu, nenaskočíte ještě do druhé ligy?
Ne, ne. Já už jsem plnohodnotným hráčem béčka. Jen na podzim jsem si vyhodil rameno, takže jsem nakonec odehrál jen osm zápasů. Věřím, že na jaře toho zvládnu více. Tedy pokud bude zdraví a pokud o mé služby bude trenér stát.

Takže budete na hřišti tvrdit muziku vedle nezkušeného mládí?
Moje role je jasně daná, mladým budu radit, něco jsem ve fotbale zažil, takže by mladí mohli sbírat zkušenosti.

Ale když bude potřeba, tak i na jaře mohou přijít posily z áčka pomoci, že?
Role béčka je jasně daná. Máme posouvat talenty fotbalově výš, ale je dané, že když bude potřebovat hráč áčka zápasovou praxi třeba po zranění, může využít rezervu. Na tom není nic neobvyklého.

Když jste mluvil o změnách v týmu, tak proti Kopanině se hattrickem blýskl Timothy Barratt. Vypadá to, že herně roste, co?
To je šikovný hráč, který je tak na pomezí áčka a béčka. Možná někdo čekal, že třeba dá více gólů, ale on je ohromně platný, protože šance dokáže i připravovat. Myslím, že má budoucnost.

Vy si k roli hráče přibíráte ještě trenérské řemeslo, na Žižkově ale působíte i v roli funkcionáře. Jak jste momentálně na tom v tomhle směru?
Starám se o servis pro rezervu. K tomu jsem od léta fungoval ve sportovním úseku klubu. Byl jsem takovou pravou rukou spolumajitele, předsedy představenstva klubu pana Richtera. Teď v prosinci se to trochu změnilo, protože přišel do klubu jako sportovní manažer Pavel Hoftych. Od něj se toho můžu hodně naučit. Takže já teď budu kromě hraní za béčko ještě taková spojka mezi vedením a hráči. Jsem za to rád. Moc si toho vážím a baví mě to.