Foto: Jiří IPSER
Zahrát si proti Limberskému je splněný sen, říká střelec Vltavínu. Explzeňská hvězda si ČFL užívá
06.09.2021

Zahrát si proti Limberskému je splněný sen, říká střelec Vltavínu. Explzeňská hvězda si ČFL užívá

Když přijel nedávno na Loko Vltavín tým Rakovníka s exligistou Jiřím Novotným v sestavě, odvezl si šestibrankový nářez a útočník Petr Pejša zaznamenal hattrick. V sobotu před polednem zavítaly do Holešovic Domažlice s další hvězdou Davidem Limberským. Bombarďák Lokády Pejša se trefil dvakrát a byla z toho remíza 2:2. „Je to pro mě splněný sen, zahrát si na takového hráče,“ svěřil se kapitán Vltavínu.

Limberský na hřišti vydržel 73 minut a Pejša se snažil, co mohl, aby ho dostal do úzkých. Náramně si to užíval. „Mám ho hodně rád, sledoval jsem celou jeho kariéru. Fakt se mi splnil sen,“ vykládal po utkání Pejša, který se netají tím, že fandí Viktorii Plzeň.

Hbitý štírek připustil, že když jeho oblíbený hráč v dresu soupeře odstoupil z utkání, hned se mu na hrotu hrálo lépe. „Přišlo mi, že jsme soupeře hned víc dostali pod tlak,“ poznamenal Pejša. Když nastoupil proti Novotnému, který věkově překročil padesátku, smekl. Limberskému je 37 let, a i pro něj měl útočník Vltavínu slova chvály. „Kdyby chtěl, klidně mohl i ještě sezonu v Plzni dát. Dirigoval celou hru Domažlic, myslím, že když vystřídal, soupeři to uškodilo,“ všiml si kapitán Pražanů.

Výslednou remízu označil za zaslouženou. „Mohli jsme vyhrát my i soupeř. Celý zápas byl fajn zážitek a bod pro každého je asi spravedlivý. Jen je mi líto našeho brankáře. Dostal dva góly po střelách, které byly nechytatelné,“ dodal.

S útočníkem souhlasil i trenér Tomáš Freisler. „Limberský je velká osobnost. Na hřišti je znát jeho zkušenost, organizuje hru. Domažlice mají tým dlouhodobě pohromadě a on do všeho skvěle zapadl. Samozřejmě nemůžete čekat, že bude létat celých devadesát minut. On má odhad a těží z toho. Ví, kde má být. Klobouk dolů před ním, uhraje si svoje,“ poznamenal trenér Vltavínu.

Ohledně hodnocení výsledku 2:2 byl trochu na vážkách. „Po první půli bych byl rád za bod. O přestávce jsme si k tomu něco řekli a chtěli jsme zápas vyhrát. Gól na 1:2 nás ale zabrzdil, takže nakonec je z toho remíza. Nahoru jsme nebezpeční, musíme se vyvarovat chyb vzadu. Tam když uděláme chybu, soupeři nás hned trestají,“ povzdechl si.

O čem přemýšlet má i kvůli tomu, že se opakuje situace, kdy se tým v zápasech rozjíždí pomaleji a inkasuje. Freisler sice ví, že Domažlice patří k týmům, které mají naopak dobré vstupy do utkání, své svěřence ale neomlouvá. „První poločas jsme se nedostali do hry. Dvacet minut bylo špatných i před týdnem s Plzní, problém jsme měli i na Admiře,“ uvědomuje si. „Chybělo nám větší nadšení, srdce ve hře.“

Spokojený naopak mohl být s výkonem po přestávce. Po důraznější rozmluvě v šatně byl najednou k vidění úplně jiný Vltavín. Pomohla i střídání, která Freislerovi vyšla. „Uzdravili se hráči, teď už při střídáních jdou do hry rovnocenní hráči. Třeba Maione byl hodně vidět, soupeře jsme po střídání přehrávali,“ těšilo kouče Vltavínu.

A s jakými pocity opouštěl areál třetiligového klubu domažlický David Limberský? V ČFL už si zahrál proti třetímu celku z hlavního města. „Béčko Slavie jsme porazili, s Admirou i s Vltavínem máme remízy. Ta s Admirou byla hořká, gól jsme dostali chvilinku před koncem, to bolelo víc. Tady jsme byli první půli lepší, druhou Vltavín,“ konstatovala explzeňská opora a prozradila, jaký má z ČFL zatím dojem. „Rozdíl v porovnání s první ligou tam pochopitelně je, ale běžecky to je fakt náročné. Občas člověk dostane naloženo, ale není to zákeřné.“

Cestou do areálu Vltavínu projížděl i kolem stadionu Sparty na Letné, v tu chvíli mu hlavou bleskly vzpomínky, kolikrát mířil k zápasu právě tam. „Jezdil jsem tam docela dlouho. Ale už to není můj byznys a já jsem rád, že hraju tady v Domažlicích,“ usmál se 37letý fotbalista s tím, že už si zvykl i na výkopy v 10:15, což při cestě do hlavního města znamenalo časný budíček po šesté hodině ráno. „Před dvaceti lety jsme v dorostu taky hrávali dopoledne, už jsem si na to zase zvykl,“ smál se Limberský.

Tolik do smíchu už explzeňské ikoně nebylo, když jeho bývalý klub vypadl v Sofii z pohárové Evropy. „Trpěl jsem u televize. Po Sofii jsem ani pořádně nespal, jak mě to mrzelo, že Viktorka končí,“ přiznal pro změnu s vážnou tváří.

Pro Plzeň pochopitelně znamená neúčast v pohárové Evropě problém. Co kdyby západočeský klub zavolal Limberského, aby se vrátil a pomohl týmu? „To se určitě nestane. Už ani tolik netrénuji, takže třetí liga mi vyhovuje. Kdybych měsíc potrénoval, asi bych se do nějakého tempa dostal, ale já jsem rád, že jsem to takhle ukončil,“ dodal s tím, že věří, že Plzni pomůže současná ligová pauza a vrátí se na vítěznou vlnu. Třeba už v následující bitvě se Spartou po reprezentační přestávce. „Věřím, že budou v lize zase vyhrávat. Začali skvěle, až poslední týden všechno vrátil zpátky. Bodů v lize mají dost, věřím, že přidají další.“