Union Vršovice hlásí velký návrat: pro klub bude opět pracovat manažer Bellada

Váhal jste docela dlouho. Co rozhodlo, že jste nakonec zařadil zpátečku a z fanouška za klandrem se opět proměníte ve fotbalového manažera?
Byl jsem požádán předsedou klubu panem Pavlíkem, zda bych se nevrátil. Union řeší nějaký problém, tak jsem asi tři týdny zjišťoval, co se děje. Už jsem se tomu návratu bránil, přiznávám, že se mi nechtělo. Ale protože jde o Union, tak jsem nakonec souhlasil. Jinam bych určitě nešel.

Do jaké pozice se vracíte?
Budu jako manažer u chlapů a taky budu ve výboru.

Prozradíte, co se tedy v klubu děje? Co má za problém?
Když jsem odcházel, tak byl klub v pořádku. Já jsem samozřejmě na fotbal chodil na Union i dál, ale to jsem přišel, dal jsem si pivo a párek, nevnímal jsem, že by byl nějaké problém. O co konkrétně jde, to je interní záležitost, to říkat nechci a nebudu.

Tak na to pojďme jinak. Máte pro ten problém řešení?
Doufám, že ano. Pokouším se na tom pracovat asi měsíc, ale není to jen o mně. Musí zapracovat i ostatní, kterých se to týká. Sám nic nezmůžu.

Bude Union Vršovice měnit trenéra?
Ne, trenér zůstává.

S jakým cílem se do klubu vracíte?
Hlavně aby se uklidnila situace. Pokud to je dotaz směřující na návrat Vršovic do přeboru, tak si netroufám říct, zda by to letos po sportovní stránce bylo na postup, že by se hrálo na čele. Máme hodně mladých kluků, chvíli trvá, než se otrkají, dobře vím, že všechno nejde hned.

Ale do budoucna?
Přebor je přebor. S ČAFC jsme možná asi nejvíce tradiční účastníci přeboru a teď tam ani jeden z nás není. Myslím, že tam chybíme a do budoucna bychom se tam rádi vrátili. Jde ale o to, aby to nebyl návrat na jeden rok, ale abychom tam hráli dlouhodobě důstojnou roli.

Co na váš návrat do fotbalu říkali doma?
Já mám tolerantní manželku. Vždyť ona od chvíle, co mě poznala, věděla, že jsem fotbalový cvok. Že jsem fotbal nejdříve hrál a pak dělal v jiných pozicích. Ona v tom se mnou celou dobu žije. I moji dva synové dělají fotbal, takže tu už nemůže vůbec nic překvapit.

Co byla první věc, kterou jste v klubu po návratu udělal?
Žádný proslov se nekonal, do kabiny zajdu tak nějak každých čtrnáct dní, bavím se s vedením. Teď jsem hovořil se všemi lidmi jednotlivě, pak i se všemi dohromady. Teď ale nastává jeden háček.

Přišla nějaká komplikace?
Já jsem odjel na chatu, kde přes léto žiju, takže se do Prahy vrátím až koncem září. Takže to znamená, že nemůžu být v klubu třikrát v týdnu. Budu tedy nějaké věci řešit přes telefon. Předsedu klubu jsem na to upozorňoval, ale stejně o můj návrat klub stál.

Takže už máte v klubu nějakou svou „prodlouženou ruku“?
Zatím ji nemám, ale doufám, že když bude potřeba, tak to bude Mirek Tomaides.

Na zápasech ale stejně chybět nebudete, že?
Byl jsem i teď na utkání s Podolím, ale to jsem během utkání řešil něco s předsedou klubu. A v sobotu hrajeme se Zlíchovem, který vede můj syn, takže to nemůžu chybět, je to rodinné derby. Bude i nějaká sázka, něco určitě vymyslíme.

Co na herní projev týmu říkáte? Hledáte posily?
Byly chvíle, kdy se mi to herně nelíbilo, bylo to asi nejhorší, co jsme zatím předvedli. Kluci aspoň proti Podolí viděli, že v přeboru je to o něčem jiném. Ale jindy se na to koukat zase dalo. Co se týče hráčů, nikdo neodešel, hráčů máme dost. Jen se na tom podepsala ta rok a půl dlouhá šílená přestávka. Běží zápasy jeden za druhým, je tam i únava, takhle to ale mají skoro všichni. Víme, že moc času není, když se začíná 30. července.

Co tedy ty posily?
Je nás celkem dost. Pokud by měl někdo přijít, musí být lepší než kluci, které máme. Něco rozjednaného je, jak jsem v klubu dva roky nebyl, tak zjišťuji, jaké jsou dohody ohledně fotbalistů. Je to po té pauze složitější, za klandrem jsem si dal pivo, koukal a nic neřešil.

Na jak dlouho se vracíte, vymezili jste si nějaký čas?
Příští rok bude mít Union valnou hromadu, tak uvidíme. Na tohle všechno je čas, teď chci hlavně pořádně zjistit, jak to v klubu je a co se děje. Je před námi hodně práce.