Nejdřív vlastní, pak i vítězný gól. Spoje to nebudou mít jednoduché, říká kapitán Tempa Šmídek
Ďáblice naposledy vyhrály nad suverénními Spoji. Nažhavilo vás to, nebo jste měli větší respekt?
Věděli jsme, že to bude těžké, když sebrali body Spojům. Trenér se na ten zápas byl podívat a přesně odhalil, kde mají silná a slabší místa. Takže respekt jsme měli, ale myslím, že nakonec jsme zaslouženě vyhráli.
První poločas nasvědčoval tomu, že nebudete mít problém...
Půl hodiny jsme odehráli moc dobře. Pomohla nám penalta, vedli jsme 1:0. Pak se sice hrálo hlavně mezi šestnáctkami. Nakonec jsme si ale ještě před přestávkou vytvořili dvě tutovky a jednu proměnili.
Neříkali jste si, že je za stavu 2:0 hotovo?
To právě vůbec. Chtěli jsme na ně po přestávce zase vlítnout. Ale stal se opak a soupeř ze dvou standardek vyrovnal na 2:2. Při té druhé jsem si dal vlastní gól. Instinktivně jsem zasáhl míč hlavou. Vypadalo to nesmyslně, soupeř by ten míč neměl. Ale stalo se. Moc mě to mrzelo.
V tu chvíli vám asi jako kapitánovi týmu lehce nebylo, že?
To tedy nebylo. Ještěže nás pak podržel skvělým zásahem náš gólman.
Nakonec jste ale vstřelil vítězný gól. Ulevilo se vám?
Určitě. Bylo to pro mě moc důležité, že jsem ten gól dal. Modlil jsem se, aby to skončilo v síti. Ten vlastňák mě opravdu mrzel a když jsem pak dal gól, spadlo to ze mě.
Byli jste klidnější, když jste zase získali náskok?
Spíš pak bylo na hřišti hodně nervozity, rozhodčí to měl těžké, ale zvládl to. Nám se naštěstí povedlo přidat další gól, a to už jsem věřil, že to zvládneme.
To se povedlo. Navíc prohrály vedoucí Spoje doma s Hrdlořezy. Takže je ve hře zase i první místo. Byl jste v táboře těch, kteří si mysleli, že budou Spoje suverénní a první místo nepustí?
Přiznávám, že jejich prohra v tomhle kole mě překvapila, Spoje prohrály doma, mají zkušené hráče. Já hodně z nich znám z doby, kdy jsem kopal ve Středních Čechách a ti kluci hrávali za Vykáň. Teď jsou ve Spojích, ještě se tým povedlo doplnit. Je tam Erich Brabec, góly střílí Šedivý, mají sílu. No a když měli po osmi kolech plný počet gólů a stříleli hodně branek, říkal jsem si, že to asi vyhrají. Navíc se netají plánem projít až do divize...
Vy ale ztrácíte už jen bod. Zaútočíte na první místo?
No, teď si hlavně musíme dát pozor, příští týden jedeme na Hrdlořezy my, tak aby se nám nestalo něco podobného. Ukazuje se, že to nemusí Spoje mít tak jednoduché. Nahoře se zase budou bojovat, bude tam třeba pět týmů, které si to rozdají o postup. Ono to fakt vypadalo, že Spoje budou jasně první a bude se spíš bojovat o druhé postupové místo. Vidíte, třeba to bude jinak. My bychom se samozřejmě chtěli do přeboru vrátit, chceme vyhrávat, ale postup není jednoznačnou podmínkou. Ale budeme se o něj rvát, to je jasné. Za sebe říkám, že je dobře, že se soutěž takhle zdramatizovala. Bylo by fajn jít nahoru i kvůli tomu, že po sezoně vyjde dost kluků z devatenáctky, která hraje druhou ligu.
Druholigový tým Tempa trénujete právě vy...
Druhá liga je super, všichni si to užíváme. Jezdíme do Liberce, Jablonce, hrajeme se Spartou. Zápasy jsou v krásných areálech, lepší jsou rozhodčí, prostě je to paráda.
Slušné jsou i výsledky.
Já jsem tak trochu doufal, že nebudeme hrát v soutěži druhé housle. Vyhráli jsme nad Teplicemi, nad Jabloncem, dva body jsme si odvezli ze Sparty, a to jsme je v první půli pomalu k ničemu nepustili. Člověk je na kluky patřičně hrdý, zaslouží si pochvalu.
Asistenta vám na lavičku chodí dělat trenér áčka Rodinger. Co na to říkáte?
Na začátku Dominik trochu koukal, co se děje. Já jsem s kluky šest let, takže už mě nějaké věci nepřekvapí. On byl třeba překvapený, že něco na tréninku nedělali na sto procent. A pak v zápase to všechno kluci odmakali na sto procent. To pak říkal, že je to bomba. Dominik je super člověk, pomáhá mi. Snaží se mi pomáhat radou, já si to poslechnu a vždycky si říkám, že má vlastně pravdu. Všichni ho respektují, on ve fotbale něco dokázal. Musím říct, že jsme si skvěle sedli a rozumíme si.