Vítězný comeback Pospíšila. Takový zájem o mě nikdy nebyl, smál se navrátilec. Před zápisným si dal šlofíčka
Braníku to v přípravě šlo, Královice tak trochu tápaly a lepily kádr. Vstup do jara jste ale zvládli senzačně, co na výhru 5:2 říkáte?
Přišlo mi, že se na soupeři trochu podepsalo, že jim to v zimě šlo, že jsou před výkopem hodně sebevědomí. A taky se mi zdálo, že jejich hráčům vadila přírodní tráva, na níž se hrálo. Udělali ve středu hřiště pár chyb, které jsme dokázali využít.
Takže klíč k úspěchu ležel v záložní řadě?
Skvěle zápas odehráli Hruška s Janouškem, výborně zachytal Hubas (Hubínek) a vepředu byl znát Trnkič, který dal první gól. Zapomenout nesmím ani na Jirku Ládyho vzadu. K druhému gólu nám taky trochu pomohl chybou brankář soupeře.
O půli to bylo 3:0, říkal jste si, že je hotovo?
Já bych řekl, že soupeře zlomil až čtvrtý gól po přestávce. Braník pak sice dal během minuty dva slepené góly a trochu se nadechl, ale na zvrat to nebylo. Přidali jsme pátou branku a je z toho super start.
Před výkopem byla nervozita poměrně znatelná, že?
Jel jsem na zápas s velkou pokorou a respektem. Z přípravy jsem měl nějaký dojem… Ale zase se ukázalo, že Královice jsou prostě specifický tým. Ať je příprava nepodařená, tak přijde mistrák, a jde to. Královíce jsou zápasové mužstvo. Máme teď třináct bodů, vykročilo se do jara správnou nohou. Až jsem si říkal, že jsem takové šťístko, jako je ve Slavii Vláďa Šmicer. Jen jsem měl dát ještě gól.
Pro mnohé bylo překvapením, že jste zpět v Královicích. Jak se to seběhlo?
Ani já jsem nečekal, že budu takhle rychle zpátky. Zaslechl jsem poznámky o tom, kolik mi Královice daly, ale já můžu každého ubezpečit, že jsem v Královicích zadarmo. Dohoda je taková, že tu odehraju pár zápasů a vrátím se do Vyžlovky. Tedy takové mám informace a takhle s tím počítá Vyžlovka. Kdyby se něco měnilo, snad by mi něco řekli. (směje se) Nečekal jsem, že když mi bude letos osmatřicet, že o mě bude takový zájem. To je bomba.
Musel jste si zvykat na vyšší tempo přeboru?
Na rovinu řeknu, že za ten půl rok jsem toho moc nenatrénoval. Něco jiného je to dát v pětadvaceti a v tomhle věku, kdy soupeři mládnou. Nebylo to jednoduché. Někdy v 82. minutě jsem tlačil čas, nakonec jsem šel chvilinku před koncem dolů. Víc jsem toho naběhal bez balonu než s balonem. Taky cítím, že zpomaluju… Po zápase ale byla radost ohromná, šel jsem si dát šlofička a večer bylo zápisné.
Asi jste si oddechli, že máte tři body. Dole v tabulce je to našlapané a o překvapení není nouze, že?
Překvapilo mě, že Podolí remizovalo s Tempem. A mezi překvapení musím zařadit i naši výhru. To, že nastřílíme Braníku pět branek, jsem nečekal, to je pro mě překvapení. Ale tým bojoval, šlapal. Když to takhle bude dál, nemám o Královice strach.
Po sezoně, když jste skončil, u týmu balil i trenér Ollé. Teď jste zpět a on také. Co vy na to?
Je to tak, že v ostrých zápasech jsme oba navázali na sérii povedených utkání z konce minulé sezony. Trenér to tradičně hodně prožívá. Když jsme dostali druhý gól během minuty, tak jsem zrovna byl na pravé záloze nejblíž jemu… On s týmem fakt žije, je v tom jedinečný a dokáže tím kluky z týmu nakazit. Je to k dobru věci. Pokud dobře počítám, tak je v Královicích šest soutěžních zápasů a ještě neprohrál. Vím, že během přípravy musel být nešťastný z toho, jak to bylo. Ale tohle je odměna.
Radost jste musel mít i vy.
Přesně tak. A díky tomu, že je v týmu Jirka Janoušek a Venca Hruška, tak byla dvojnásobná. Jsem totiž díky nim v týmu až třetí nejstarší. (směje se) Oba hráli skvěle, přitom Jirka byl během zimy snad měsíc v Thajsku. A pak přijde na zápas a vypadá to, že tam běhal maratony. Jsem moc rád, že jsme vyhráli, ale pořád jsme na začátku cesty. Musíme to příště potvrdit. Nebudeme si nic nalhávat, mít deset bodů po půlce sezony, to bylo špatné. Musíme to napravit.