Kolovratům svědčí v přípravě injekce mládí, myslí na TOP 5. Trenér Slezáček drží palce marodům Gračkovi a Holíkovi
S podzimem jste byl relativně spokojený, nerozleželo se vám během zimy, že to přece jenom mohlo být ještě o něco lepší?
Vždycky to může být lepší, to je jasné. Mrzí mě ztráty z několika zápasů, především poslední remíza s Viktorkou. Ale tím, že jsme končili deseti body z dvanácti možných, tak se to přece jenom překlopilo víc k tomu pozitivnímu.
Jak se daří naplňovat zimní plán zapracovat na vylepšení defenzivy?
Zatím jsme se věnovali primárně herně zátěžovým věcem. Do toho zahrnuji i první zápasy, které jsou klasicky v našem podání výsledkově divoké (3:4 Bohemians U18, 5:5 Sokoleč). Teď s Duklou JM (3:1) padlo nejméně branek, ale mělo jich padnout paradoxně nejvíc. Milan Morávek chytil první půli minimálně pět branek. To jsme se na to vyloženě zaměřili prvně, ale byli jsme dozadu katastrofální, a to včetně bránění standardek.
Zkoušíte změnit rozestavení, přivedete nové hráče, nebo jen pilujete současný systém?
Rozestavení drobně upravujeme podle hráčů, kteří jsou k dispozici. U nás je to hlavně o přístupu. Musím se v tom změnit i já. Není to o obranné čtyřce, ale o chování celého mužstva po ztrátě míče. V našem i mém DNA je ta ofenzivní složka výrazně nad tou defenzivní. Je to o tom to víc vyvážit, protože góly samozřejmě chceme dávat dál.
Zmínil jste, že se týmu dařilo otáčet zápasy, což ukázalo jeho charakter. Nebylo by lepší hrát rovnou v tomhle módu od první minuty? To přece musí být pro vás na lavičce velké nervy...
Pochopitelně to není záměr a bylo by příjemnější to mít pod kontrolou. Na druhou stranu vím, že po inkasovaných brankách není nic ztraceno a že ještě žijeme. Nás celkově často probere až problém, a to se vám dlouhodobě nemůže vyplatit. Nervy to jsou, ale když se to povedlo, tak výhra po otočení výsledku byla zase o to sladší.
Jak moc se v zimě proměnil kádr vašeho týmu?
Jediný odchod je Michael Aberle do mladšího dorostu Bohemky. Co se týká příchodů, tak jsme kádr doplnili o Michala Bureše z Průhonic. Je to ofenzivní hráč, který nám do mužstva přináší něco jiného, než jsme měli doposud. Definitivně k nám také přestoupil Petr Klouček ze Slivence. Bezvadně k nám na podzim zapadl, rozhodl dvě utkání a vstřelil pět branek, takže jsme rádi, že je náš.
Na první místo ztrácíte pět bodů, s jakými ambicemi půjdete do jara?
Budeme se chtít nacpat stejně jako předešlé dva ročníky do první pětky. Kdyby se nám to povedlo i potřetí, bylo by to skvělé. Soutěž je stále kvalitnější. Aby se to povedlo, musí se toho hodně sejít, a to včetně zdravotního stavu. Máme tři body na třetího a tři body na desátého, to jen ukazuje, jak jsou rozdíly mezi týmy minimální a kolik mužstev se do špičky ještě může dostat.
Přebor je hodně vyrovnanou soutěží, přesto, kdo je pro vás největším favoritem a proč?
Kopanina, Vyšehrad i Tempo. Tyhle tři týmy jsou od sebe na dvou bodech, takhle vyrovnaný boj o prvenství nepamatuji a rozhodovat budou opravdu maličkosti. Nejvíc zkušeností má ve svém kádru Kopanina, a proto bych se k ní z tohoto důvodu přiklonil. A má k tomu faktor Urban, to nejde opomenout. Jen on je schopen udělat několik bodů navíc, když to týmu zrovna úplně nepůjde. Kvalitu soutěž vyhrát mají ale všichni tři.
A co když by se naskytla možnost jít výš pro vás?
Na to jsou připravena zmíněná mužstva. A to jak šířkou svých kádrů, tak ambicemi jejich klubů. Naším místem na fotbalové mapě určitě nejsou vyšší soutěže.
Při hodnocení jste zmínil, že se o góly dělilo více hráčů. Pokračuje to i během zimy?
Ano, je to tak. Řekl bych, že všechno zlé je pro něco dobré. Přes četné zdravotní absence se v zimě dostalo větší minutáže mladým hráčům z dorostu a B mužstva. Vypadají dobře, tím si říkají o větší zapojení v A-týmu. Jak Franta Hruška, který už s námi absolvuje několikátou přípravu a nyní udělal značný výkonnostní pokrok. Tak Gleb Ganauer, ročník 2006, který vstřelil čtyři branky za necelá tři utkání. Dobře se jeví i dorostenci Pořický s Vlčkem. Musím pochválit trenéry dorostu, protože k nám hráči od nich přichází zajímavě připraveni. Zapojení a zlepšení odchovanců mě velmi těší.
Kanonýr Gračko je ale pořád důležitým hráčem, odehraje na jaře více duelů?
Můžeme v to zatím jen doufat. Gráča má stále pooperační komplikace, které mu nedovolují se zapojit do tréninku, a tak jeho absence bohužel trvá již od začátku října. Stejně tak bych chtěl zmínit Jirku Holíka, který se na podzim po vleklých problémech rozhodl pro transplantaci chrupavky v koleni a je v půlce ročního boje o návrat na hřiště. Holas je bojovník a pevně věřím, že se mu to povede. Za to, co už tomu obětoval, by si to stoprocentně zasloužil.