Slivenec plány nemění. O postup se bude prát bez posil, kouč má k ruce asistenta

Takže Slivenec podstupuje tradiční zimní přípravu, nebo je letos něco aspoň trochu jinak?
Příprava je náročná, ale jsme pohromadě už nějaký rok, takže to kluci zvládají. Já jen každý rok lehce přidávám, ale oni jsou na to zvyklí. (usměje se) Změna je vlastně jen v tom, že tentokrát nám situace dovolila odjet na soustředění, a to jsme rádi využili.

Byl mezi hráči zájem?
Ano byl. Kromě dvou kluků jsme tam byli všichni, bylo nás devatenáct. Trénovali jsme dvakrát denně, k tomu byla regenerace. Bylo to super.

A vrcholem byl zápas proti diviznímu Ostrovu?
Jak se to vezme, my jsme s nimi hráli už ve čtvrtek odpoledne, v sobotu už jsem hrát nechtěl, protože bylo jasné, že na hráčích bude znát únava. Prohráli jsme 0:4, ale musím říct, že mě kluci docela potěšili.

To bych od trenéra týmu, který prohraje o čtyři góly, nečekal. Co se vám zamlouvalo?
Výkon byl velmi slušný. Samozřejmě, že to nesmíte hodnotit podle výsledku. I když já jsem čekal, že vyhrajeme. To chci v každém utkání, do kterého s týmem jdu. Ten zápas ukázal, že mužstvo máme postavené dobře, byl jsem zvědavý, jak se kluci dokáží vyrovnat tempu hry s divizním soupeřem. A oni to dokázali. Přitom nastoupili i kluci, co třeba ani nebyli na podzim v základu. Popasovali se s tím velmi slušně. Tempu soupeře jsme se dokázali přizpůsobit, což mě potěšilo, ale zase si kluci na sebe upletli bič.

Budete chtít, aby podobné výkony předváděli pravidelně? To se mají soupeři na co těšit...
Přijdou zápasy, kdy budeme my v roli Ostrova a soupeř v té naší. Budu chtít, abychom se soustředili na vlastní hru, nechceme se přizpůsobovat soupeři, chceme diktovat tempo hry.

Jak se vůbec během zimy proměnil kádr?
Určitě chceme hrát o postup, ale když jsme se bavili po podzimu, zda posílit, tak jsem řekl, že chci hrát o postup s kádrem, co mám. Nechci kádr ani uměle doplňovat, ani třeba na pozici, co měl Peter Grajciar.

Takže nemáte ani jednu posilu?
Je u nás Dominik Janíček z Viktorky Žižkov, na druhou stranu jsme přišli o útočníka Eichlera, který je v přípravě třetiligových Zbuzan a jeho odchod se dotahuje.

Berete to jako oslabení, nebo jako odměnu, když je zájem ve třetí lize o hráče z A třídy?
Samozřejmě je to odměna pro celý klub, že to snad neděláme blbě. Hráč, o kterého přicházíme, má samozřejmě kvalitu, ale myslím, že právě útočníků máme nadbytek, takže bychom to měli zvládnout. Do hry se zapojil po dlouhé pauze Ondra Adamík.

Ten měl skvělý nástup do podzimu, kdy střílel hodně branek. Pak se zranil a na dlouho vypadl. Už je v pohodě?
Zranil se v utkání na Čafce. A aby toho nebylo málo, pak měl vážnou autonehodu, takže byl dva měsíce v nemocnici. Už se ale zapojil do tréninku a vypadá velmi dobře.

Stihl jste se během zimy zamyslet nad podzimními výsledky? Přece jenom jste jako jediní ze špičky čtyřikrát prohráli...
Vím to, navíc jsme možná jako jediní ani neremizovali. Prohráli jsme s béčkem Aritmy, ale to utkání jsme měli zvládnout. Zápas s Braníkem byl i podle trenérů, co se tam přišli podívat, fantastický. Bylo jasné, že v tom utkání hodně napoví první gól, a dal ho soupeř. Beru to tak, že musíme udělat všechno pro to, abychom byli ještě lepší. Víme, v čem byl problém, chceme být lepší. Na druhou stranu, počítají se body a my jsme jen o bod na druhém místě.

Na podzim jste měli také docela hodně absencí, že?
Je pravda, že jsme většinu podzimu odehráli bez čtyř hráčů, kteří by byli v základní sestavě. O Adamíkovi už řeč byla, chyběl i Zdražil, Homola, Sita. Během podzimu jsem o tom nemluvil, nechtěl jsem se vymlouvat. Zraněný byl vlastně i Trojan.

Boj o postup bude asi vzhledem k tabulce pořádně napínavý, že?
Určitě ano, navíc se může stát, že z naší skupiny půjde nahoru jen první tým. Ale tohle neřešíme, když chcete jít nahoru, musíte být nejlepší, a tedy první v tabulce. Bude to přetahovaná o každý bod. Ze druhé skupiny půjdou nahoru určitě dva týmy, v té naší skupině se nahoře mlátíme mezi sebou a je tam bodový rozdíl. V naší skupině ani nedokážu říct, kdo je favoritem. Každý z těch týmů má svůj styl, trenér ušil každému tomu týmu styl na míru, s kterým je úspěšný. Takže si myslím, že to na jaře bude o počtu absencí a také momentálních zaváháních.

Bavili jsme se o zápasech s divizním Ostrovem, do startu soutěží vás čekají ještě Tempo a Královice. Co si od těch herních prověrek slibujete?
Chtěli jsme hlavně těžké soupeře. My během zimy trénujeme v pondělí, ve středu a v pátek, k tomu jsme se snažili hrát zápasy v sobotu dopoledne. Takže zápasy byly podobné. První půlhodinu jsme se rozběhávali a pak se výkony zlepšovaly. Jsme s tím spokojení.

Mluvíte v množném čísle, na podzim jste ale u týmu neměl asistenta. Máte nyní někoho k ruce?
Byl jsem sám, to je pravda. Jako trenér se přitom pořád učím, sbírám zkušenosti, trenérsky se posouvám, ale pořád hlavně těžím z toho, co jsem zažil jako hráč. Takže jsem si říkal, že by bylo dobré mít někoho na lavičce vedle sebe. Člověk nemůže vidět všechno, je třeba slyšet jiné názory, ale určitě na lavičce nepotřebuji kývače. Takže je u nás nově Jan Vávra, kterého znám dlouho. Skončil působení v Modřanech, a když si na zápasy s nimi vzpomenu, vždycky byl ten tým dobře nachystaný. Je zkušený, byl i na Meteoru. Zatím je všechno v pohodě.