Kanonýr Jůzek mění po půl roce dres: z Třeboradic přešel do Újezdu Praha 4, s nímž chce vyhrát přebor

Když jste v letní pauze odcházel do Třeboradic, asi vás nenapadlo, že tam odehrajete jen půl sezony, že?
Samozřejmě jsem nečekal, že tam budu na půl sezony. Jen se potvrzuje, jak je fotbal nevyzpytatelný. Vždycky jsem se ale snažil dát do toho maximum. Výsledky jsme měli špatné, ale v některých zápasech jsme byli více než vyrovnaným soupeřem. Musím říct, že v kabině byli charakterově skvělí kluci, dobrou práci odváděl i trenér Pařízek a následně Klíma. Měl jsem tam zase chuť do fotbalu, a i když mě třeba během podzimu oslovili odjinud s nabídkou, nechal jsem ji u ledu, soustředil se na Třeboradice a jejich úspěch.

V zimě jste už ale změnil názor. Jak to v klubu přijali?
Rád bych poděkoval Třeboradicím a všem lidem, které jsem tam mohl poznat. Chci říct, že Třeboradicím přeji, aby se zvedly a zabojovaly o záchranu přeboru, aby tým zůstal pospolu. Klub má nového předsedu i trenéra, tak věřím v novou etapu. Asi by mě rádi udrželi, když jsem jim ale řekl svoje důvody, vzali je. Nikdo mi v odchodu nebránil, vědí, že jsem se tam snažil odvést všechno, co jsem mohl.

Co vám kromě postavení v tabulce na novém angažmá vyhovuje?
Ve všem mi to dávalo smysl. Ohledně vzdálenosti, kdy to mám daleko lepší ohledně dojíždění. Vyhovovat by mi Újezd Praha 4 měl i stylem hry. Trenér Jeřábek mi jasně řekl, co ode mě čeká, co bude chtít. Pojmenoval důvody, proč bych měl za jeho tým hrát a mně to do sebe zapadlo. Navíc se uzavírá kruh, kdysi dávno mě vzal na zkoušku do Admiry...

Jak přijal brzký konec v Třeboradicích váš kamarád Petr Viktorin?
Je to můj velmi dobrý kamarád, takže mě chápe a podporuje. Jeho pozice v Třeboradicích je jiná, on je srdcař. Dokud to půjde, on tam bude hrát. Nabídek má přitom snad desítky. Ale když jsem mu řekl o Újezdu, ani mě nepřemlouval, všechno vzal a popřál mi štěstí. Jen v našem nabitém programu jsme se vždy mohli vidět na fotbale, tak to mi bude chybět.

Stihl jste nějaké tréninky za Újezd ještě před koncem roku, nebo se vše upeklo až v lednu?
V klubu jsem až od ledna. Újezd jsem samozřejmě znal jako soupeře, naše souboje byly vždycky vyhrocené, ale fér. Hodně jsme toho v duelech proti sobě zažili. I tak jsem měl strach, jak mě přijme kabina, když všechno fungovalo a šlapalo.

Jak to tedy dopadlo?
Musím říct, že skvěle. Zkušení kluci jako Běhounek, Jeřábek, Daňhel, Jackl, Malčánek, Vrabec mě přijali perfektně a stejně v pohodě jsou i mladí hráči jako Pěnkava, Tomaides, Kaiser, Valeš, Krejčik. Opravdu mám ze všeho super pocity. Snad to vnímají, že jsem jim přišel pomoci a máme stejný cíl.

A co váš konkurent z útoku Doležel? Ten je typově stejným útočníkem jako vy, našli jste společnou řeč?
Už jsme si spolu zahráli a všechno bylo v pohodě. Řekli jsme si, že toho máme za sebou už hodně a domluvíme se. Vše je o komunikaci. Újezd Praha 4 teď může hrát na dvě věže. Když je člověk na hrotu sám, chodí někdy i do ztracených soubojů, maká. Když tam budeme dva, můžeme se o to podělit. Myslím, že z té spolupráce můžeme těžit oba a z toho i celý Újezd. Vzájemně se můžeme doplnit.

Ulevilo se vám, když jste v přípravě vstřelil i gól?
To nebylo nic složitého. Dostal jsem krásný balon od Jeřábka, to bylo na milimetr, člověk to pak měl úplně jednoduché. On je skvělý fotbalista a k tomu dobrý chlap.

Do startu jarní části Pražská teplárenská přeboru ještě zbývá měsíc a půl, ale cítím, že máte ohromnou chuť do boje o první místo.
Je to krásná meta - vyhrát přebor, super motivace porazit Duklu JM. Navíc jim mám co vracet. Kdysi nám s Podolím odložili postup do přeboru.

Na podzim jste dal osm branek. V novém působišti se jich asi bude čekat ještě víc. Jste na tlak připravený?
Osm gólů za podzim je málo. Mohlo jich být i více. Musím šance více proměňovat. Bude se čekat, že to v dresu Újezdu potvrdím, očekávání budou velká. Už se to potvrzuje i teď v přípravě, když se rozkřiklo, že jsem změnil klub.

Říká se, že vám může sedět menší umělka, kterou Újezd Praha 4 má. Cítíte to stejně?
Já si myslím, že v klubu jsou tak dobří kluci, rychlí, běhaví, že by jim i sedělo spíše větší hřiště. Menší plac dává šanci soupeři udělat dobrý výsledek, udělá obranný blok a ukope to. Je ale pravda, že trenér Jeřábek dokáže tým připravit tak, aby z domácího prostředí těžil a byl úspěšný.

Vzpomínám si, že se celá Praha na podzim těšila na váš souboj s Podolím. Teď na jaře už asi budou ostře sledované z pohledu vašich bývalých klubů duely dva...
Hraji na téhle úrovni dlouhá léta, takže se dá říct, že v každém klubu mám známé, kamarády nebo i pacienty. Myslím, že přebor je skvělá soutěž, která píše mnoho zajímavých příběhů. Škoda, že jsem ho nehrál s Podolím dříve. Navíc covid nám všem ukrojil rok fotbalu. V následující jarní části budu chtít porazit každého, ale po podzimu asi nejvíc Duklu. V Třeboradicích vysoko vyhrála, ale soupeř mě zaskočil až primitivními poznámkami a podrážděným projevem. Takové chování jsem fakt nečekal, byl jsem z toho frustrovaný, ale už jsem starý, je jiná doba. Na úrovni Prahy mi to přijde zbytečné. Beru to jako další zkušenost.

Když se Újezdu Praha 4 povede soutěž vyhrát a půjde do divize, jak zareagujete?
Ta otázka musí přijít ve chvíli, až se soutěž vyhraje. Musí ji vyřešit hráči, trenér i vedení. Já jsem tu od toho, abych klubu pomohl vyhrát přebor. Hrát roli bude v takové chvíli hodně faktorů, ale počkejme si na odpověď, až se to případně stane. Za sebe říkám, že by si vítězství v přeboru Újezd Praha 4 zasloužil. Na jarní souboje v přeboru se těším.

Pražská teplárenská přebor máte rád, chodíte i na zápasy bývalého klubu z Podolí. To fotbalu nemáte dost?
Já jsem tam chodil se synem celého půl roku, za těch 26 let, co jsem tam byl a hrál, se tam cítím fotbalově doma, vlastně je to doma. S tím nic neuděláš. Samozřejmě budu chtít Podolí na jaře porazit, ale ten klub mám v srdci. Když tam končil Karel Kristen, měl v klubu rozlučku, nádhernou. Já jsem v Podolí neměl žádnou, takže cítím, že se tam jednou budu muset vrátit. Teď mám v žilách krev újezdskou, chci s ním vyhrát přebor, ale jednou to přijde a já tam udělám definitivní tečku za kariérou. Teda tak bych si to představoval, uvidíme, jak to dopadne. Přeci…..život je jako bonboniéra.