Brankář nejhoršího týmu v přeboru Pecho: Gólů jsem dostal hodně, ten od Urbana z půlky hřiště vypadal blbě

Odchodů z klubu bylo hodně, dalo se čekat, že může přijít výsledkové trápení. Jak vám během podzimu v brance bylo?
Přiznávám, že jsem čekal, že to při tom všem, co nastalo, i tak může být výsledkově lepší. Svými chybami jsme ale soupeřům nabízeli šance a oni je proměňovali. Tam se prostě projevily odchody hráčů. A když se přidala ještě zranění, všechno bylo špatně.

Odchytal jste tři čtvrtiny zápasů. Neměl jste někdy přemluvit Dana Hlubučka, který dřív chytal, aby navlékl rukavice a vysvobodil vás z branky?
Tak tohle mě fakt nenapadlo. Já jsem čekal docela dlouho na šanci v áčku. Trvalo to. Přes Jardu Blažka se to nemohlo podařit, naskočil jsem vlastně jen ve chvíli, kdy byl on zraněný, nebo z nějakého důvodu nemohl na zápas. Takže já jsem byl rád za každou příležitost, kdy jsem za áčko nastoupil. I když výsledky nebyly dobré.

Dostával jste hodně branek, inkasoval jste jich třeba sedm, ale taky devět. Je alespoň slabou útěchou, že nepadla potupná desítka?
Samozřejmě nikdo nechce dostávat takové příděly. A já gólů dostal fakt hodně. Jednou jsem v mládeži deset gólů dostal, takže ten pocit, jaké to je, znám. Jsem rád, že desítka nepadla. Prali jsme se s tím všichni, jak se dalo, že bych se ale místa mezi tyčemi vzdal, to mě nenapadlo.

Kde jste bral sílu? Vždyť za podzim jste si ani jednou nezakřičeli vítězný pokřik a získali jste jen dva body...
Je pravda, že to nebylo příjemné. Kdybychom získali tři body a vyhráli nějaké utkání, mohlo nás to snad trochu nastartovat. Chuť vítězství a radost s tím spojená nám hodně chyběla.

Našlápnuto Újezd nad Lesy ale párkrát měl. Třeba v Třeboradicích, nebo doma s Podolím, kdy jste vedli o dva góly. Když to výhrou neskončilo, srazilo vás to ještě víc?
V Třeboradicích jsem nebyl, ale vedli jsme tam 4:1 a skončilo to 5:5. Je hodně zvláštní, když venku dáte pět gólů a nevyhrajete. S Podolím jsme doma vedli 2:0, to už jsem chytal. Ale zase jsme udělali chyby a výsledkově nám utkání uteklo.

Vás asi může na podzim mrzet hodně gól od střelce Přední Kopaniny Urbana, který vás překvapil z poloviny hřiště. Jak na tu trefu vzpomínáte?
Samozřejmě jsem věděl, že Dan Urban má skvělou ránu, to vědí asi všichni v přeboru. Ale nečekal jsem, že to dá takhle z kroku. V tu chvíli jsem si říkal, že míč letí docela vysoko, že to třeba skončí vedle. Jenže šel pak rychle dolů a skončil v brance... Vypadalo to blbě.

Jak si po takovém podzimu spravíte náladu?
Uvidíme, co přinese zimní příprava. Doufám, že nějaký zápas vyhrajeme a částečně si aspoň trochu spravíme chuť.

Jste typem gólmana, který dokáže hodit za hlavu, že dostal hodně gólů, nebo jste to nosil v hlavě?
Když vezmu v potaz zkušenosti, které mám, tak jsem pochopitelně přemýšlel o tom, zda a co jsem mohl udělat jinak, abychom těch gólů nedostali tolik. Ale když si člověk vyhodnotil, že udělal opravdu maximum, dokázal jsem to hodit za hlavu.

Újezd nad Lesy má na kontě dva body, a tak trochu se čeká, že nevyhnutelně přijde pád o patro níž. Věříte, že se ještě můžete zachránit?
Budu upřímný, v tuhle chvíli a v téhle situaci se to asi úplně zachránit nedá. Samozřejmě se ale zkusíme dát dohromady a budeme se snažit o to, aby jaro bylo v našem podání lepší. Je pravda, že horší než na podzim to už být asi nemůže.