V brance Újezdu Praha 4 září ZaNita. Osm čistých kont za podzim ještě neměl, říká

Na podzim jste v 15 zápasech vychytal osm čistých kont. Co na tu bilanci říkáte?
Že je to pěkný. Ale není to jen moje zásluha, to odpracoval celý tým. Obrana odvádí skvělou práci, někdy jsem fakt neměl moc práce, nebylo skoro co řešit. A když se podíváte na poslední léta, tak Újezd Praha 4 dostával vždycky méně branek. Je tam klubová legenda Martin Daňhel, oporou je Pěnkava, kapitán Malčánek. A to nám ještě chyběli Jackl a Rosa. V defenzivě je velká konkurence.

Hovoříte o tom, že někdy nebylo tolik práce a nečelil jste mnoha těžkým zákrokům. S brankářským kolegou z Újezdu nad Lesy, který je poslední, byste ale asi neměnil, co?
Musím říct, že toho upřímně lituju. My jsme u nich dali pět gólů, ale vždycky je to o celém týmu. Když se nedaří a porážky narůstají, je všechno i otázkou psychiky. Vždyť oni nevyhráli celý podzim, mají dva body. Máte pravdu, s ním bych neměnil.

V polovině zápasů jste nedostal gól. Byl to váš nejpovedenější podzim v kariéře?
Když jsem chytal ještě v Mnichově Hradišti, tak jsem udělal nul šest, sedm. Ale to byla I. A třída. Osm nul jsem asi ještě neměl a je to příjemné.

V áčku Újezdu Praha 4 jsem vás zaregistroval až v této sezoně, co vás do klubu přivedlo?
Já už v Újezdu jsem pár let. Ale moc se nehrálo. A když ano, tak v áčku byl jasnou jedničkou Bojčuk, takže jsem byl hlavně v béčku. Ten měl ale zdravotní problémy, tak chytat přestal a já dostal šanci v áčku. On ale na podzim také jednou nastoupil, když jsem byl pracovně v zahraničí.

Sledoval jste na podzim statistiky?
Podívám se na ně, ale že bych si třeba něco vystřihoval a někam lepil, to ne. Samozřejmě mi ta čistá konta taky připomínají kluci v šatně. Ale u pokladníka snad za ně žádnou pokutu nemám. (směje se). Hlavní přece je, že se vyhrává. Bral bych, i kdybychom vyhráli 5:4.

Nastartovala vás nula v prvním kole na Přední Kopanině?
Přiznávám, že jsme tam jeli s respektem. Věděli jsme, že Kopanina hraje vždycky nahoře, že ta utkání bývají vyhrocená. Taky jsme se soustředili na jejich kanonýra Urbana. Ale dokázali jsme ho uhlídat a řekněme i vymazat. Ten zápas jsme vyhráli zaslouženě a soupeř měl snad jen jednu šanci.

Proti Přední Kopanině jste vychytal i druhé čisté konto. Tentokrát to bylo dokonce 8:0...
To jsme taky úplně nečekali a docela jsme se divili. Co jsem koukal, tak je to jejich nejvyšší porážka. Docela dobře jsme se naladili na zimu.

Nebylo vám nakonec líto, že se končí?
Formu jsme asi měli, máme dlouhou vítěznou sérii. Ale na druhou stranu - už jsme toho každý měli docela dost. Snad si to všechno přeneseme i do ledna, kdy začneme s přípravou.

Takže už si užíváte volna?
Jednou v týdnu si ještě jdeme zahrát fotbálek.

Chodíte někdy do útoku?
Ne, ne. Zůstávám věrný brankářskému řemeslu, pořád chytám.

Během podzimu jste prý dostal i novou přezdívku ZaNita. Jak to vzniklo?
Bylo to takové spontánní. V jednu chvíli jsem byl v pořadí čistých kont v Praze těsně za sparťanským brankářem Nitou a asistent trenéra Pavel Třešňák přišel s touhle přezdívkou a kluci se toho chytli. A furt se to drží. Sparťan ale nejsem. Navíc čistá konta přibývají teď spíš brankáři Slavie Mandousovi. Kdo ví, kdy ten zase dostane gól.

Újezd Praha 4 hraje domácí zápasy na malé umělce, kde je hodně soubojů. Dá se ale říct, že se musí mít gólman náležitě na pozoru, ne?
Je znát, že je to hřiště menší. Myslím, že je i známé, že k nám soupeři nejezdí moc rádi. Říká se, že na to hřiště máme uzpůsobený herní styl. Já na to můžu říct jediné. Doma mám dvě čistá konta, venku šest. Vyhrávali jsme i venku. Ale kdo viděl zápasy s Admirou B, Kolovraty, nebo Přední Kopaninou, tak musí vědět, že to byla z naší strany nejen nakopávaná. A hrát na naší umělce je lepší, než nastoupit někde na tvrdém hřišti plném drnů.

Když jste zmínil duely s Admirou B a Kolovraty, zrovna tam jste nulu neudržel.
S Admirou B to bylo divoké. Vedli jsme a měli zápas pod kontrolou, soupeře jsme nakopli zbytečnou penaltou. Když v poslední minutě soupeř vyrovnal na 3:3, nevypadalo to dobře, ale naštěstí jsme to ještě zvládli a vynahradili jsme si ztrátu s Podolím. Tam to skončilo 1:1, i když jsme měli snad osm velkých šancí. A nakonec jsme zvládli i náročný zápas s Kolovraty.

Co tedy říkáte na podzim v podání Újezdu Praha 4?
Máme jednačtyřicet bodů a pro někoho může být překvapením, že nejsme první. Jsme druzí za Duklou JM. S ní jsme hráli 0:0, ale tam zápas hodně ovlivnilo, že jsme většinu utkání odehráli o deseti. Být v jedenácti, bylo by to lepší.

Asi už to bude v boji o prvenství jen mezi Újezdem a Duklou, co?
Třetí v tabulce ztrácí jedenáct bodů, takže to tak vypadá, že si to rozdáme o první místo jen my. Rozdíl je velký. Co se týče toho, zda rozhodne vzájemný zápas boj o postup, tak si myslím, že může napovědět a hodně přispět k tomu, jak to nakonec dopadne. Doufám, že skončíme první my.

Lákala by vás divize?
To není otázka pro mě.

Jasně, případně rozhodne vedení klubu i po konzultaci s vámi hráči. Ale zajímá mě váš názor.
Kdyby mi bylo osmnáct, asi bych řekl okamžitě ano. Jsem starší, jsou tu rodiny. Uvidíme, jak to nakonec dopadne. My se hlavně musíme soustředit na to, abychom skončili na prvním místě. Až pak můžeme řešit tyhle příjemné starosti.

Osm nul je parádní vizitka. Na kolik nul si troufáte v celé sezoně?
Kdyby jich bylo čtrnáct, patnáct, bylo by to hezký. Uvidíme, kolik jich nakonec bude. Já hlavně chci, abychom vyhrávali.