Nejlepší kanonýr ČFL Pejša má za sebou podzim snů. Na stole má nabídky z první i druhé ligy

Počítalo se s tím, že Vltavín bude hrát nahoře, stejně jako s vašimi góly. Nepředčilo tohle všechno ale vaše očekávání?
Ze svých gólů mám samozřejmě radost, ale ještě větší mám z toho, že jsme na prvním místě tabulky, a hned o čtyři body. My jsme chtěli hrát mezi nejlepšími, před sezonou jsme se o tom bavili a jsme rádi, že se to fakt povedlo.

V úvodu sezony jste sice skóroval, ale výsledky týmu nebyly nejlepší. Muselo si všechno tak nějak sednout?
Je pravda, že jsme byli trochu zaskočení tím, že to tolik nešlo a my jsme ztráceli body. Rozjezd byl pomalejší, nechytili jsme ho. Hra třeba nebyla úplně špatná, ale nedělali jsme body. Třeba po prohraném derby na Admiře jsme byli hodně smutní. Myslím, že se všechno definitivně zlomilo k lepšímu v pohárovém utkání s Baníkem Ostrava.

Prvoligovému soupeři jste statečně vzdorovali, padli jste až v prodloužení. Věřili jste si pak o to víc?
Tam jsme si ukázali, jak na tom jsme, jakou máme sílu a kvalitu. Řekl bych, že tenhle tým by klidně mohl hrát i druhou ligu. Myslím, že jsme ten zápas mohli klidně v devadesáti minutách rozhodnout, měli jsme víc ze hry. Zasloužili jsme si to a je obrovská škoda, že jsme to nedokázali.

Prohra v prodloužení hodně bolela?
To už pak byla jiná písnička. Měli jsme to rozhodnout v devadesáti minutách. Ale celkově nám ten zápas hodně dal a my jsme pak ve třetí lize už jen vyhrávali. Udělali jsme sedm vítězství za sebou a jsme první.

Během podzimu jste se netrefil jen ve třech zápasech, z toho ve dvou derby. Je to jediný drobný kaz první poloviny sezony?
Gól jsem nedal Slavii B a Admiře, na druhou stranu jsem dal hattrick Vyšehradu. Další dva góly mi tam neuznali. U jednoho nevím, ale u druhého jsem dával velký pozor a vím, že jsem určitě nebyl v ofsajdu. Tam jsem si to fakt hlídal. Ale nevadí. Vyhráli jsme 7:2, i to je moc pěkný výsledek.

Byl to váš nejpovedenější zápas?
Proti Vyšehradu jsme proměnili skoro všechno, co jsme měli. Z pohledu týmu se povedl třeba zápas s Hostouní, kde jsme prohrávali, a nakonec jsme to utkání silou otočili. Stejně důležitý byl i Královák, to bylo krátce před koncem podzimu a lámal se boj o první místo. Taky jsme zápas otočili, bylo to vyhecované a byla to taková ozdoba fotbalu.

Když jsme si povídali během podzimu, tvrdil jste, že jste v přípravě nic zásadního neměnil. S odstupem času, najdete něco, čím vysvětlíte, že vám to najednou tak šlo?
Fakt se nic zásadního nezměnilo. Jen se soustředím, aby byla úspěšnost zakončení co největší. Kluci mi šance skvěle připravovali, za to jim patří poděkování. V zakončení se snažím být co nejvíce v klidu. Neuspěchat na koncovku. Je taky vidět, že jsem o pár let starší. Vždycky mám v hlavě to, co mi říká táta, že když už jsem v šanci, tak mi ji nikdo nesebere.

Zjevně to funguje. Co na podzim ve vašem podání říkal on a trenér Freisler?
Samozřejmě, že je spokojený. Říkal mi, ať si to všechno užívám, když mi to tam padá. To je pro útočníka nejdůležitější. Co se týče trenéra, tak jsme se hodně bavili a říkali si, že s přibývajícím koncem sezony mě budou soupeři víc a víc hlídat, takže upravíme hru tak, aby se otevíralo víc prostoru pro ostatní.

Góly jste ale sázel dál...
Dávali je i další kluci.

Váš parťák Maione vám jistě držel palce, ale musel to mít na lavičce složité, co?
My hrajeme na jednoho útočníka, kterého doplňují křídla. A Kuchťa (Tomáš Kuchař) měl snad deset asistencí, Veselka (Lukáš Veselý) pro změnu taky střílel góly. To je pak složité pro trenéra. Je rád, že se týmu daří a nechce do toho sahat. Na druhou stranu kluci, co nehrají, by se chtěli taky víc dostat na hřiště. To se netýká jen Karlose, ale i Jaroše nebo Myslivečka.

Když jste mluvil o pozornosti soupeřů, dostával jste s přibývajícími góly víc a víc naloženo?
Právě že ani nedostával. Bylo to všechno gentlemanské. Až jsem si říkal, že jsou na mě nějak moc hodní. (směje se)

A nakonec je z toho rekordní gólový podzim. Už si užíváte volna?
Měli jsme týden pauzu, ale vracíme se do tréninku. Čekají nás přáteláky, teď se hrálo s druholigovou Vlašimí, budeme hrát i béčkem Jablonce. Končilo se brzy, tak aby ta přestávka nebyla zase tak moc dlouhá.

Vaše kanonády byly neuvěřitelné. Nehonilo se vám hlavou, že už se vaše gólová série musí zaseknout?
Bylo to parádní. Snažil jsem se tyhle věci vytěsnit z hlavy, nepřemýšlet nad tím. Snažil jsem se myslet pozitivně, chtěl jsem využít maximálně toho, že mi to lepí a padá to tam.

Naposledy jsme se bavili i o tom, že máte za sebou dvě zkoušky v prvoligových klubech a žádná další nabídka není na stole. Změnilo se něco po těch vašich gólových manévrech?
Změnilo. Několik nabídek už na stole je a bavíme se o nich s tátou. Hlavně bych byl rád, aby ten nový tým byl stejně jako Vltavín útočně laděný. Rád bych měl do konce roku jasno.

Jsou mezi zájemci kluby, kde jste to v minulosti zkoušel?
Ne, ne. Ani Příbram, ani Zlín tam není. Nabídky jsou odjinud.

A co nějaká nabídka z hlavního města?
Něco by tam bylo, ale víc už se nevyptávejte. (směje se)

Kdyby šlo o Spartu se Slavií, to byste asi neváhal, že?
Tak zrovna pražská S tam nejsou. A je pravda, že v případě Slavie bych to bral okamžitě. (směje se)

Cítíte, že je situace jiná, než když jste odcházel z Vltavínu v minulosti?
Myslím, že teď je ta správná chvíle. Od té doby jsem vyspělejší. Mám víc kilo, makal jsem na sobě. Dal jsem dokonce čtyři nebo pět gólů hlavou. To byla dřív moje velká slabina, ale hodně jsem na tom zapracoval a pořád ještě pracuji. Posunul jsem se správným směrem a věřím, že na to navážu.