Na tabulku se kouká dobře, říká Inneman z Dukly JM. V zimní pauze se chystá na turnaje v šipkách

Dukla JM je na půli cesty za vítězstvím v přeboru. Co na podzim říkáte?
Že je vždycky co zlepšovat, pořád nás mrzí ta jediná přeborová prohra. Nebýt jí, tak jsme mohli být na prvním místě s náskokem. I takhle nás samozřejmě pohled na tabulku těší, kouká se na to dobře.

Dukla JM má kvalitu dlouho, jak to, že si všechno sedlo zrovna v téhle sezoně?
Třeba to může být tím, že jsme doplnili posty, sestava je ustálenější, rotace třeba nebylo tolik, co dřív. Neměli jsme ani zdravotní trable. Na všech postech jsme silní, i když se třeba někdo zraní, naskočí kvalita.

Když to bylo chvíli před koncem proti Radotínu 2:2, měli jste v hlavách, že k prvnímu místu potřebujete vyhrát?
Bylo to těžší, než jsme čekali, to musím přiznat. Chyběli nám klíčoví hráči, hrálo se na umělce, navíc přijel Radotín ve slušné fazoně. Ten zápas byl určitě náročnější, než když jsme proti sobě hráli v téhle sezoně poprvé. Samozřejmě tam za stavu 2:2 nervozita byla.

Proti Radotínu se čekalo jasné vítězství, fanoušky jste pořádně napínali. Proč to nešlo?
Na začátku jsme měli hodně šancí, jenže jsme je nedali. Za stavu 2:1 navíc přišla moje chybička, soupeř vyrovnal a nebylo to příjemné. Nakonec to ale díky Bohu dobře dopadlo.

Díky Bohu to nebylo, gól na 3:2 jste vstřelil vy...
Šťastně jsem se k té situaci nachomýtl, bylo to dílo náhody a několika odrazů. Určitě to nebyl nějaký vypracovaný gól. Všichni jsme ale věřili, že ho tam dotlačíme a jsme rádi, že se to povedlo.

Euforie byla obrovská, při té porci gólů, co Dukla Jižní Město na podzim dávala, jste vy dal nejspíš ten nejcennější, že?
Všichni jsme věděli, co je ve hře a jak je ten zápas důležitý, euforie byla vidět už když jsme dali druhý gól. Všichni jsme za výhrou šli a dělali maximum, ať jí dosáhneme. A že jsem dal ten gól zrovna já, to bych nepřeceňoval. Každý gól, který jsme dali, byl důležitý a je jedno, kdo ho dal.

Dobrá. Tak vy jste dal na podzim góly dva. Připustíte alespoň, že tenhle zásah byl důležitější?
Jasně, že je to jiné, než když se trefíte za stavu 5:0 proti Újezdu nad Lesy. Tam to nebylo tak důležité, nebo spíš bych řekl, že neskáčete tolik radostí, jako v případě gólu proti Radotínu. My jsme těch gólů navíc stříleli hodně, takže jsme si podzim užili.

Oddechli jste si, když zápas skončil a mohli jste si užít dokopnou?
Jak nás před Radotínem trápila zranění a někteří kluci chyběli, tak jsme dokopnou zatím neměli. Šli jsme na chvíli posedět, ale spíš to bylo z radosti, že jsme ten zápas zvládli. Bylo to náročné, byla to úleva, když jsme dali čtvrtý gól. Pak už jsme zápas dohráli, věděli jsme, že dva góly už v nastavení nedostaneme.

Trenér vám údajně trochu vyčítal inkasovaný gól na 2:2. Rýpl si, nebo jste vše napravil vítěznou trefou?
To víte, že si rýpl on i kluci. Ale naštěstí jsme ten zápas zvládli a vyhráli, takže se to bere jinak, než kdybychom ztratili body. Dá se říct, že se tomu s odstupme můžete zasmát.

Počítali jste s tím, že Újezd Praha 4 vyhraje a sledovali jste, jak si vede?
Během zápasu jsme měli svých starostí dost, ale po utkání kluci, co nehráli, samozřejmě měli informace, jak to tam dopadlo. Újezd Praha 4 měl tři těžké zápasy na konci podzimu, tak jsme věřili, že by mohl něco ztratit, ale nestalo se. Škoda, mohli jsme být na prvním místě osamoceni.

Újezd Praha 4 vám pořád dýchá na záda, je druhý jen o skóre. Bude na jaře jediným soupeřem?
Vypadá to tak, ale přebor je nevyzpytatelný. Třeba někdo udělá vítěznou šňůru a ještě se do toho souboje zamíchá. Uvidíme.

Může být zápas s Újezdem Praha 4 podle vás klíčový?
Asi ano. Bude to něco hrozného. Budeme hrát na té malé umělce, nevím, kdo tam jezdí rád... Každopádně nás čeká náročný zápas.

Jak si s odstupem vysvětlujete jedinou podzimní porážku 2:7 proti béčku Žižkova?
Já ten zápas nehrál, nebyl jsem u toho a nevím, co přesně se dělo. Co jsem ale slyšel, tak nám se nedařilo a soupeři tam spadlo všechno.

Mimochodem, vy jste dal na podzim dva góly, jak to, že jste se netrefoval častěji?
Z obrany se do zakončení dostanu po rohovém kopu nebo po nějaké standardce. Od střílení gólů máme v týmu dost jiných kluků, ale je pravda, že víc než dvě branky jsem dát mohl. Šance byly. Hlavní ale je, že se vyhrávalo.

Sice jste nestihli zatím dokopnou, ale co mám informace, tak jste už během podzimu tmelili tým. Bylo to kvůli mladším hráčům, aby lépe zapadli?
To jsme měli jednu menší krizi, když jsme prohráli pohárový zápas s Tempem. Tam jsme cítili, že je třeba to stmelit a něco si k tomu říct, protože ten zápas se nám nepovedl a my jsme chtěli, aby už žádný další takový nepřišel. No a obvykle se to řeší tak, že se jde na pivo. Zabralo to skvěle.

Prý jste vzali s sebou i trenéra.
No jasně, trenér je součástí týmu. Když je posezení, jde s námi. Do rána s největšími vytrvalci ale nezůstává.

Podzim je u konce, vaším velkým hobby jsou šipky. Vrhnete se nyní na tento spíše hospodský sport?
Šipky mám rád, v sezoně se na turnaje moc nedostanu, protože se hrají většinou v pátek, a to míváme před zápasem. Takže to by neklaplo. Ale teď bych na nějaké dva tři turnaje zajít mohl.

Hráči šipek jsou váhově jinde než fotbalisté. To by asi trenér Světlík neměl radost, kdybyste během fotbalové pauzy upravil postavu spíš do šipkařského sportu, co?
Šipky se hrají v hospodě, pije se u toho pivo. Takže kdybych přišel s takovou postavou, to by mi trenér v Dukle dal. Asi bych musel hodně moc běhat, na tréninku i po něm, abych to všechno napravil. (směje se) Ale hraji rád, trénuji i doma, takže na pár turnajů si během zimy zajdu.