Foto: Jiří IPSER
Vtipkoval o výhře 8:0, ta se pak ve šlágru přeboru stala realitou. Místo oslav jel ale Doležel po hattricku komentovat fotbal

Vtipkoval o výhře 8:0, ta se pak ve šlágru přeboru stala realitou. Místo oslav jel ale Doležel po hattricku komentovat fotbal

Parádní rozjezd a ještě lepší tečka. Fotbalisté Újezdu Praha 4 orámovali podzim v Pražská teplárenská přeboru výhrami nad Přední Kopaninou. U soupeře vyhráli v 1. kole 3:0, doma soka o víkendu v předehrávce úvodního jarního kola deklasovali 8:0! Fanoušci dokonce chtěli desítku. „I tahle výhra je hezká, deset gólů by bylo na Kopaninu moc,“ usmíval se útočník Jiří Doležel, který pomohl k vítězství hattrickem.

Proti Kopanině jste přebor skvěle odstartovali. Mysleli jste i na podobný konec?
Doma máme specifické hřiště, takže si tam věříme, vyhovuje nám to tam a daří se nám. To, že by to mohlo skončit 8:0, asi nikoho moc nenapadlo. I když já i masér Kopaniny se pohybujeme kolem futsalové Sparty, takže když v pátek vyhrála 8:0, tak jsem vtipkoval, že by to tak mohlo skončit i proti Kopanině.

To asi masér soupeře Český neměl radost, že vám tenhle v žertu vyřčený tip vyšel, co?
Zhodnotil to nějak tak, že to bylo fotbalové vraždění... Je pravda, že jsme nikdo nemysleli na to, že bychom mohli dát osm gólů. A nakonec to tam takhle napadalo. My jsme i v jiných zápasech mohli dát víc branek, ale prostě jsme soupeře nedorazili.

Soupeř se v průběhu podzimu zvedl, byla na místě opatrnost třeba i kvůli tomu, že se vrátil do sestavy kanonýr Urban?
Nechci říct, že na něj máme recept, ale dokázali jsme ho ubránit. Venca Malčánek s Kubou Pěnkavou si na něj dávali velký pozor. Nakonec to dopadlo tak, že v poločase střídal. Takže jsme rádi, že se ho povedlo uhlídat.

Po zhruba dvaceti minutách jste vedli o dva góly. Rozhodl utkání povedený začátek?
My jsme podobné nástupy do utkání doma už měli. Rozhodnuto nebylo, spíš si myslím, že soupeře zlomil až poločas, kdy jsme vedli 4:0.

Nakonec jsem z hlediště slyšel i žádosti o desítku... Zaregistroval jste to?
Bylo by to hezký, jsme rádi, že jsme fanoušky potěšili nastřílenými góly. Hráli jsme v tom utkání, co to dalo. Výhra 8:0 je hezká, deset gólů už by bylo na Kopaninu asi moc. Dobré je, že se nám povedlo udržet i vzadu nulu a Jéža (Tomáš Ježek) ukázal, že je nejlepší gólman v přeboru.

Každopádně výhra mohla být i vyšší. Trenér Jeřábek se při některých šancích zlobil kvůli řešení tutových příležitostí a přečíslení.
Trenér je v takových chvílích nespokojený vždycky, ať vedeme 2:0, nebo by to bylo 8:0. Šance měl Honza Jeřábek, byly tam i další možnosti. Prostě se nepovedlo proměnit všechno, ale výhru 8:0 bereme.

Pomohlo vám, že měl soupeř v brance osmnáctiletého mladíka?
Je pravda, že za Kopaninu dlouhá léta chytal Jirka Švarc a byl oporou. Cítili jsme spíš to, že sestava soupeře není optimální. Pro mladého brankáře to byl u nás křest ohněm, obrana mu tedy zrovna nepomohla, a tak chudák dostal osmičku. Bude si na to pamatovat, ale zase si může říct, že teď to bude už jenom lepší.

Když jste zmínil, že to Újezdu Praha 4 doma sedí, řekl bych, že i vy se cítíte na menším hřišti dobře. Je to tak?
Když jsem byl mladší, tak mi to bylo jedno. Teď se u nás víc točí styl při domácích a venkovních zápasech. Určitě bych ale řekl, že nejsem specialista na domácí zápasy, třeba kdybych dostal víc šancí venku, vypadalo by to jinak.

Dlouhá léta se vás také držely zdravotní trable, v tomhle směru je to v pořádku?
Musím to zaťukat, zdravotně je všechno dobré, tyhle problémy jsou pryč.

Přezimujete s Újezdem Praha 4 na druhém místě, jen o skóre za Duklou JM, co na první část přeboru říkáte?
Jsme rádi, že se konečně podzim takhle celý dohrál. Od svazu bylo prozíravé, že se začalo proti jiným sezonám dříve. Ty pauzy, kdy se sezony nedohrály, byly dlouhé. Teď jsme to zvládli odehrát a v klidu si užijeme zimní pauzu.

Čtyři minuty vás dělily od první příčky. Dukla JM zlomila svůj zápas až v závěru. Mrzí vás to?
Její výsledek jsme sledovali jen po očku, někomu to pak po zápase přišlo na telefon, jak hráli. Jsou před námi, dali víc branek, soupeře víc dobíjeli. Zatím jsme za nimi, ale ještě není konec.

Soupeř dal víc branek, vám zase fungovala lépe defenziva.
Trenér Jeřábek chce, aby zadek fungoval. Martin Daňhel to tam v jednačtyřiceti uskáče, daří se i ostatním, šlape to dobře. A to nejen v domácích zápasech, myslím, že Jéža má víc nul z utkání venku.

Naposledy jste prohráli v srpnu. Co na tu sérii bez porážky říkáte?
Ani v Královicích jsme prohrát nemuseli. Domácí ale byli plní sil, nehraje se tam nikdy lehce a my jsme to nezvládli. Co se týče té série, pod trenérem Jeřábkem se musí makat, on je hodně náročný a odměnou pak je, že se hraje nahoře. Co se týče výsledků, tak pořád máme i remízu s Podolím, kdy jsme dlouho soupeře nepustili za půlku a stejně jsme nevyhráli. Ty ztráty mrzí.

Na špici tabulky jste se utrhli s Duklou JM, váš vzájemný zápas skončil 0:0. Dá se čekat, že už to bude souboj o první místo právě mezi vámi. Mohou oba týmy dojet sezonu ve vítězném tempu a rozhodne třeba jen vzájemný zápas?
To si moc netroufnu odhadnout, jestli my i Dukla zvládneme pořád vyhrávat. Ale bylo by zajímavé, a my to budeme chtít, kdyby se ta vítězná série povedla natáhnout. I kdyby pak jeden z týmů vyhrál vzájemný duel, pořád by do konce sezony chyběla ještě spousta zápasů. Ale vyhrát přebor chceme stejně jako Dukla.

Po utkání byla na programu dokopná. Čím jste se za hattrick proti Kopanině, i celý podzim, odměnil?
Kluci začali a já jel na Livesport komentovat zápas Českých Budějovic s Mladou Boleslaví. Je to jedna z věcí, kterou dělám, je to takový přivýdělek, ale hodně mě to baví. Je tam hodně mladých kluků, kteří si tak vydělávají ke studiu. Já toho ohledně práce mám víc, ale tohle je fajn.

Řada fotbalistů s ligovými zkušenostmi působí v roli spolukomentátorů v televizi. Láká vás také v pozici komentátora proniknout na obrazovky?
Byl bych za to moc rád, třeba to i mně v televizi jednou vyjde.

Nepustili si vás spoluhráči během dokopné?
Ti, myslím, měli úplně jiné starosti. Každopádně jsem rád za to, jak se nám podzim povedl. Bylo to o práci celého mužstva. Třeba chci vyzdvihnout Jana Špačka, obdivuju ho, jaký to je buldozer. A chci taky poděkovat klukům, co nemohli teď ze zdravotních důvodů hrát, ale pořád žili s týmem - díky tedy patří Tondovi Rosovi, Jackovi (Petr Jackl) a Lupenovi (Jakub Lupínek).



Fotografie

Související články