Končil s monoklem, ale šťastný. Štefan gól proti Admiře B neslavil, výhru last minute nad bývalým klubem však ano
Euforie po vítězství byla obrovská, oddechli jste si, že vám Dukla JM neodskočí?
Chceme ji prohánět, oni vyhrávají, tak my musíme taky. Samozřejmě jsou tam i další dobré týmy, ale držíme krok a každá výhra je moc důležitá. Přebor je hodně kvalitní, každý tým může ztratit, a když třeba prohrajete dvakrát za sebou, tak je to hned hodně namačkané.
Jako bývalý hráč Admiry jste měl o motivaci navíc, hecoval jste se s někým z bývalých spoluhráčů?
Hecovačka ani nebyla, ale volal jsem si s Vojtou Karvánkem. Oba jsme se na zápas těšili, popřáli jsme si hodně štěstí a řekli si, ať vyhraje ten lepší. Ale ani žádná sázka neproběhla, všechno bylo v pohodě a v klidu.
V klidu jste to měli rozehrané i vy s Újezdem Praha 4. Ukolébalo vás vedení 2:0 o poločase?
Klidně to mohlo být třeba 4:0, trefili jsme břevno, tyč, Admira B měla snad jednu šanci. O půli jsme si říkali, že se musíme mít na pozoru, často o tom mluví trenér Csaplár, jak je tenhle výsledek zrádný.
Jak je tedy možné, že jste o vedení přišli?
Admira nás zatlačila a taky jsme jí darovali lacinou penaltu. No a pak to Pelikán trefil nádherně z dálky a vyrovnal na 2:2.
Náskok byl fuč, co se vám honilo hlavou?
Že bych to taky někdy takhle krásně rád trefil. A taky jsem věřil, že máme na to, abychom vstřelili třetí gól a vyhráli.
Nakonec jste právě tuhle trefu obstaral vy sám, ale splnil jste slib a gól proti bývalému klubu neslavil...
Odrazil se ke mně míč a já to trefil z otočky. Normálně bych běžel k praporku, ale tady ke mně kluci přiběhli a hotovo.
Věřil jste, že je hotovo?
Trochu mi to vrtalo hlavou, ale ty myšlenky byly rychle pryč. Hrajeme na malé umělce, kde se dá zápas rychle zvrátit. Takže jsem rád, že jsme utkání nakonec dovedli ke třem bodům.
K nim ale vedla ještě docela složitá cesta, protože soupeř vyrovnal v poslední minutě. Na co jste v tu chvíli myslel?
Dominik Trnka to trefil na 3:3 taky krásně, to jsem si říkal, že je s námi asi ámen a skončí to nerozhodně. Byla to těžká chvíle, ale kluci to ještě zmáčkli a Kaisy (Jakub Kaiser) to nakonec rozhodl. Po utkání jsem mu hodně děkoval, samozřejmě jsem měl radost.
Měl od vás tým vypsanou nějakou odměnu za vítězství jako motivaci?
U nás je to zakázané. Jednou Kuba Lupínek slíbil basu piv, jindy něco podobného udělal někdo další a snad nikdy to nedopadlo. Takže jsem nic nedělal, ale v týdnu něco bude.
Stihl jste prohodit pár slov s někým z kamarádů v Admiře B?
Jen jsme si řekli, že bychom mohli zajít někdy na pivo. Je to pro ně trošku krutý takhle na konci vyrovnat a pak prohrát. Měli jsme ten zápas rozhodnout dřív. Ale nakonec si myslím, že jsme o ten gól byli lepší. Ale takový závěr jsem vážně hodně dlouho nezažil. Měl jsem radost, i když jsem tedy končil s monoklem.
Někdo vám naložil?
Dostal jsem do Dana Šindeláře, ale určitě ne úmyslně. Dobře vím, že hrajeme na malé umělce, kde je hodně soubojů. A když na ní dohrají všichni kluci zdraví, tak je to skoro zázrak. (směje se)
Admira B ztratila další zápas, v tabulce už jste jí docela odskočili. Vnímali jste změny, které se v týmu soupeře dějí?
Přál jsem jim, ať se zvednou. Mají hodně mladých hráčů a jak přijde porážka, tak to s nimi asi zamávalo. Ale nemám o ně strach, kluci trénují s A-týmem, to je ohromná motivace. Jsou šikovní a půjdou nahoru. Myslím, že další zápas vyhrají, na to bych si klidně vsadil.
U týmu skončil trenér Gregor, na lavičku nemohl v Újezdu Praha 4 ani trenér Peřina, který byl s áčkem. Byla to vaše výhoda?
Áčko Admiry hrálo ve Štěchovicích, takže jsme věděli, že rezerva nebude mít posily. Samozřejmě jsme zaznamenali, že tam trenér Gregor skončil. Pro hodně kluků to bylo překvapení, zvláště když se povídá, že už je jinde. Ale to jsem jen zaslechl, nevím, jak to je. Jak já znám trenéra Gregora, byl v Admiře dlouho, kluky v béčku vytáhl k nadprůměrným výkonům, šli hodně nahoru. Na druhou stranu určitě bylo jeho ambicí dělat první tým. Nemyslím tím Admiru, ale osloví ho určitě nějaký projekt s vizí, kde bude dělat áčko. Z jeho práce určitě těžilo i áčko Admiry. Kluci v rezervě Admiry ho měli rádi, byli z jeho konce zaskočení a asi i zklamaní, možná mohl dojet podzim, ale stalo se a je to věc jeho a Admiry.
Mluvil jste o tom, že se chcete prát na špici tabulky, čekají vás do konce podzimu dva domácí zápasy. To je docela těžká série, co?
Věděli jsme, že to bude těžké, že nás čeká válka. Ale doma nechceme prohrát, aby byla klidná zima. Naším cílem je dál dýchat na záda Dukle JM, která se netají tím, že chce přebor vyhrát a postoupit. My ale chceme vyhrát také.
A co říkáte na váš podzimní gólový a bodový příspěvek pro Újezd Praha 4?
Na začátku tam byly nějaké zdravotní problémy, ale teď už je to v tomhle směru lepší. Neříkám, že mám formu, v jaké bych chtěl být, dokážu být k sobě sebekritický. Ale pár důležitých gólů jsem snad taky dal. Nejde jen o vstřelené góly, někdy je třeba podržet míč, dát hře myšlenku a góly třeba dá někdo z kluků.
Ulevilo se po utkání s Admirou B i trenéru Jeřábkovi, který má ke klubu z Kobylis také z minulosti vztah?
Myslím, že se mu obrovsky ulevilo, vždyť Admira B byla asi poslední, kdo tu vyhrál, a ještě 4:0... Věděli jsme, že se na ten zápas hodně těší, bylo to znát. Jsem rád, že jsme vyhráli i kvůli spoluhráčům Lupínkovi a Jacklovi, kteří taky prošli Admirou a teď museli být jen za klandrem. Doufám, že budeme vyhrávat i dál.