Raptors prohráli šlágr v I. B třídě, teď se těší na pohár do Itálie. Evropu si užíváme, říká kapitán

Na tým jste hrdý, cílem ale jistě byly tři body. Proč to Raptorům nevyšlo?
Hned v první minutě se ošklivě zranil Florian Jeunet. To naši hru hodně poznamenalo, dvacet minut jsme byli jako opaření, měnila se zadní čtyřka. Taky jsme na konci té pasáže dostali gól a po chvíli další po rohovém kopu.

Tým MSM je zvyklý sypat soupeřům množství branek, vy jste ale obstáli se ctí.
Dokázali jsme se zvednout. A když se nám povedlo snížit, myslím, že byl zápas jen o dalším gólu. Dokázal ho vstřelit soupeř, v celkovém pohledu na těch devadesát minut byl lepší, ale myslím, že jsme ho trápili.

Narazili jste zatím na nejvyšší kvalitu v soutěži?
Když to porovnám s dalšími soupeři v I. B třídě, tak jsou individuální kvalitou jinde, ale myslím, že naši hráči se jim v tomhle směru dokázali vyrovnat. Myslím, že největší rozdíl byl v tom, že byli soupeři mladší. Byli naběhanější. Fakt mě těší, jak jsme to i za stavu 0:2 odehráli. Někde se tým zlomí a MSM mu nasype ranec gólů. My jsme ale ukázali, že se nikdy nesložíme. Za to jsem rád.

Soupeř hledá talentované hráče a snaží se je posílat do profesionálního fotbalu. Strategie Raptors je jiná, že?
Ambice máme stejné jako MSM, také bychom chtěli jít v soutěžích výš. Určitá vize do budoucna tady je. Oni se snaží nastartovat talentované hráče do velkého fotbalu, trénují snad pětkrát v týdnu. My chodíme do práce nebo do školy, v tom je to u nás určitě jiné. Je také pravda, že náš klub vyznává určité hodnoty, které jsou pro nás stejně důležité jako výsledky.

Zápas s MSM byl specifický, že na sebe narazila dvě mužstva, kde jste byl jediným českým fotbalistou, vnímal jste to?
My máme v kádru čtyři Čechy, jeden je tedy na hraně áčka a béčka, další dva kluci jsou teď zranění. Na tohle jsem ale nemyslel. Působil jsem v zahraničí, takže mi přijde normální komunikace v angličtině. Hrál jsem v týmech, kde byli hráči ze všech koutů světa.

Takže vám ani neuletí nějaký pokyn v češtině?
To se mi spíš ve chvíli, kdy mluvím česky, připlete do řeči nějaká angličtina. (usměje se) Hrál jsem dlouhou dobu v USA, pak jsem byl rok v Anglii a nakonec ještě tři roky zase v Americe. To už jsem byl i jako asistent trenéra.

Jak jste si užil angažmá na Ostrovech?
Tam jsem rok nehrál, soustředil jsem se hlavně na školu. A je pravda, že po tom roce mi fotbal opravdu hodně chyběl.

Jako náplast jste si mohl dát návštěvu zápasů Premier League...
Byl jsem v Portsmouthu, kde se tehdy hrála třetí liga. Je škoda, že se nehrálo derby se Southamptonem. To bývá řežba na hřišti, pořádně to prožívají i fanoušci.

A jaký byl v tomhle směru šlágr I. B třídy s MSM?
Zápas byl kvalitní. Bylo tam i hecování, tvrdší zákroky, ale to k fotbalu patří. Nebylo to nic zákeřného. S čím mívám problém je, když třeba soupeři chybí kvalita, a tak si pomůže ostrými zákroky za hranou. Ten zápas jsme si všichni užívali. I ten zákrok, ke kterému došlo hned v první minutě, byl nešťastný.

Sezonu si ale s Raptors jistě užíváte. Čekal jste, že to půjde takhle dobře?
Doufal jsem, že to půjde. Věděl jsem, že kvalitu máme, projevuje se i to, že jsme spolu nějaký čas pohromadě. Šéf klubu se snažil během přípravy shánět soupeře z vyšších soutěží, takže jsme věděli, že jsme schopní odehrát dobré zápasy. Uvidíme, jak to bude s možným postupem kvůli omezení ohledně hráčů mimo EU. To je ale stejné i pro MSM.

Mimochodem, hrajete za pražské Raptors, většinu kariéry jste ale odehrál na Plzeňsku, že?
Je to tak, jsem původem z Plzně a prošel jsem ve Viktorce až do béčka. Trenér Levý mě pak dokonce vzal na zimní přípravu do áčka. Ale zlomil jsem si kotník a pak měl problémy s vazy v koleně. Hodně mi v klubu pomohl trenér Sluka, který mě jako mladého vytáhl do devatenáctky a do béčka. Všechno skončilo tou přípravou v áčku. Musím říct, že mě ten pobyt s hráči áčka neskutečně zvedl. Zvykl jsem si na vyšší důraz i tempo. Další šance už ale v áčku nepřišla.

Proto jste vyrazil do Ameriky?
Šel jsem tam kvůli vzdělání a skloubil to se sportem. Řekl jsem si, že všechno se děje z nějakého důvodu, takže to zranění bylo impulsem pro tenhle krok.

Počítám, že jste si na dálku užíval skvělou plzeňskou éru plnou úspěchů.
Samozřejmě držím Plzni palce, odcházel jsem z klubu právě v době, kdy ta éra startovala a udělal se první titul. Takže když jsem pak byl v Americe, snažil jsem se koukat skoro na každý zápas. V tu chvíli mi hlavou bleskly vzpomínky, jak jsem jako kluk chodil podávat míče na druhou ligu. A najednou Plzeň hrála s Barcelonou, Bayernem...

A spokojený jste asi i letos, co?
Teď Viktorku hodně lidí přehlíží, ale počítají se body, a ty Plzeň dělá. Nejde o kolik se vyhrává, ale zda se vyhrává. A taky se mi libí, že je liga vyrovnaná a nikdo neodskočil.

Plzeň se ale nedostala, na rozdíl od Raptors, do pohárové Evropy. Jak si zápas Fénix Cupu užíváte?
Evropu si užíváme moc. Nejdřív jsem si to ani nedovedl představit, že by tým z I. B třídy hrál v Evropě a pak tu byl najednou los a realita byla taková, že jsme prostě jednoho dne seděli ve vlaku a jeli do německého Hamburku. Ten projekt je fantastický, neskutečný. Více o projektu čtěte ZDE

Vy jste navíc první zápas vyhráli 2:0, co jste na to říkal?
Že se hrálo ve fantastické atmosféře, fakt to bylo krásné, děkovačka po utkání byla pro oba týmy. Už před zápasem týmy měly před sebou bannery, že fotbal má rozvíjet přátelství a není o milionářích. Je neuvěřitelné, kam se fotbal v největších klubech někdy posouvá.

Takže ten zápas v Německu splnil vaše představy?
Fakt se o nás skvěle postarali. Byli jsme na prohlídce města, na projížďce lodí, posezení bylo i po zápase. Jen tím výsledkem asi byli trochu zaskočení.

Ve středu hrajete zápas v Itálii. Jako první český tým zasáhnete do pohárové Evropy.
Ve středu ráno letíme do Říma a večer v osm se hraje zápas. Moc se na to těšíme, bude zase další zkušenost. Všichni jsme vděční za tu šanci, že si můžeme takové zápasy zahrát. V listopadu si pak taky zahrajeme doma, to nás čeká soupeř z Valencie. Taky chci říct, že ve všech těch zápasech bojujeme za kluky, co jsou zranění a vypadli smolně ze sestavy. V Raptors mají tihle hráči podporu napříč klubem, jsme jako jedna rodina.