Pohárová porážka s Tempem odčiněna. Povedlo se to na jedničku, přebor chceme vyhrát, říká Brabenec

Na středeční pohárové vyřazení s Tempem jste si devíti vstřelenými góly dali celkem hojivou náplast, co?
Určitě. Během pohárového zápasu jsme dostali zbytečné góly, moc nám ten zápas nevyšel, včetně nějakých šancí. Tempo má šikovné kluky, ale jednoznačně jsme měli postoupit. Byla to jen a jen naše chyba.

Trenér vám dal asi najevo, že se mu to hodně nelíbilo...
Zklamaní jsme byli všichni, to nebylo o pocitech trenéra. Ani nám to nemusel nějak zdůrazňovat. Ale viděli jsme to na něm. Bylo to o nás o hráčích, chtěli jsme všichni postoupit a byli jsme naštvaní i zklamaní. Za to jsme mohli my, trenér udělá vždycky sto procent. Bylo to na nás, jaký podáme výkon. Teď jsme to tady v Třeboradicích chtěli moc odčinit a já si myslím, že aspoň tohle se povedlo na jedničku.

Váš kouč Světlík si o poločase posteskl, že v Třeboradicích snad nikdy nevyhrál. Byla touha uspět o to větší?
Já jsem tu taky nikdy nevyhrál, byli jsme na tom stejně. Všichni jsme rádi, že se nám to konečně povedlo. Samozřejmě jsme vnímali, že Třeboradice jsou na tom tak, jak jsou. Ale my jsme chtěli vyhrát za každou cenu, určitě jsme nešli do zápasu s tím, že bychom soupeře podceňovali.

To jste dokázali skvělým nástupem. Byl tohle klíč?
Rozhodnuto bylo prakticky během třiceti minut. (Ve 32. minutě zvyšoval právě Brabenec na 4:0 pro Duklu). Byl jsem rád, že to tam spadlo, ale o tom to není. Já jsem rád, že se daří celému týmu. Tohle byla jen taková třešnička na dortu.

Pořádně jste si vylepšili skóre. Na tabulku Pražská teplárenská přeboru asi nemůže být z pohledu Dukly JM lepší pohled, co?
Poslední dvě sezony narušil covid. Teď jsme si už před sezonou všichni řekli, že máme nějaké ambice soutěž vyhrát. Jsme tady parta, jsme dlouho spolu, ty ambice jsou jenom nejvyšší. Máme tu kluky, kteří mohou třeba po sezoně skončit, nebo odejít jinam, tak bychom to prostě jako tým chtěli urvat za každou cenu.

Znamená to vyhrát Pražská teplárenská přebor, nebo mluvíme o postupu do divize?
Určitě vyhrát přebor, pak se uvidí, co by bylo dál. Zatím jsme se o ničem dál s kluky nebavili, teď nám jde hlavně o to, abychom skončili první. Uvidíme, když to vyjde, tak si na to sedneme.

A co vyšší soutěž? Tu jste hrál třeba vy i další kanonýr Ondřej Kotlík. Vím o tom, že vás sledují kluby třeba ze třetí ligy. Neříkejte, že občas nepřijde nějaká nabídka...
Laso přiletělo mně i Ondrovi a ani jeden se zatím nikam nechystáme. Jsme věrní Jižňáku, máme tady super partu. A kvůli ní bychom nikdy nikam neodešli. Takže kdyby teď nabídka přišla, nejspíš bych o ní ani nepřemýšlel. Určitě do konce sezony zůstaneme tady a budeme se prát o výhru v Pražská teplárenská přeboru. To je cíl každého z kluků, to jsme si řekli před sezonou, a na tom si trváme.

Ambice jste ukázali právě v Třeboradicích. Dát devět branek venku, to už je výkon.
Mají nějaké zraněné hráče, nejsou v pohodě. Šanci dostávají mladí hráči, musejí se rvát, ale mně to přijde, že se jim vůbec nechce. A to platí obecně v celé soutěži. Že starším hráčům nepomůžou, nechce se jim běhat. Takže jsme je jednoznačně přehráli v každém aspektu. My zkušení zkrátka musíme být oporami, brát to na sebe.

Hodně vidět byl kanonýr Kotlík, který se blýskl hattrickem. Ten dává góly, až by se chtělo říct, kdy se mu zachce...
Ondra je jedním z nejlepších střelců Pražské teplárenské za dobu, co to hraje. Za ním ty góly jsou vidět, nikdo se nemusí bavit o tom, jaký je to střelec. Stačí kouknout do zápisu a vidí, že dal každý zápas gól. Toho nikdo neodtlačí od balonu, je to stěžejní hráč.

Hrálo se v neděli odpoledne, slavili jste vůbec?
Já mám narozeniny, takže něco šoupnu klukům do kabiny, a to bude asi všechno. Nějaký velký paření nebylo, všichni pracujeme, nemůžeme si to dovolit, když se hraje v neděli.

Na druhou stranu si na rozdíl od minulých sezon můžete užívat, že se vůbec hraje.
To jo. To jsme rádi samozřejmě. Každý rok, který nám utekl, že se nedohrálo, je na každém znát. Člověk přibral, nabírá se kondice. U někoho to pořád není optimální. Já obecně něco navrch mám, jde o pár kilo a překáží mi to. Potřeboval bych dát pár kilo dolů, pak se mi bude hrát ještě o trošku lépe a pomůžu víc klukům. Začátek soutěže z mé strany taky nebyl ideální. Jsem rád, že to teď šlape. Pomůžu klukům vepředu a taky v defenzivě, když se občas vrátím. (usměje se)


Proč je Dukla JM první a jaké má ambice v sezoně?
Myslím, že nějaký pátek už spolu jsme, hrajeme to pro partu. Vazby jsou v týmu silné, na tom se snažíme mít vše postavené. Snažíme se do party dostat i mladé kluky. Třeba po vyřazení z poháru bylo zklamání velké. Rada starších zavelela, takže jsme v pátek stmelovali. Chtěli jsme rozmluvit naše mladé hráče, takže jsme k tomu zvolili místní pub na Jižňáku a tam jsme byli potrénovat. Já jsem nevelel (směje se), jen jsem žasl, co se dá zažít. Devět nastřílených gólů v Třeboradicích to všechno přebilo. Jsme první, ale zajíci se počítají až po honu. Máme v hlavách, abychom si splnili náš společný sen, za tím si jdeme.

Josef Světlík, trenér Dukly JM