Foto: Pavel Jiřík st.
Pešír střílí góly, Dubeč vyhrává. Chtěl jsem pomoct trenérovi Heboussemu, říká bývalý ligový útočník

Pešír střílí góly, Dubeč vyhrává. Chtěl jsem pomoct trenérovi Heboussemu, říká bývalý ligový útočník

Dva zápasy, dva góly, dvě vítězství. Zkušený fotbalista Tomáš Pešír, který válel v české nejvyšší soutěži a zakopal si i v zahraničí, teď rozdává radost v pražské I. B třídě, kde nastupuje za Dubeč. „Největší radost mám, že oba moje góly vyrovnaly náskok soupeře a my jsme nakonec vyhráli,“ říká 40letý útočník, který pracuje jako vedoucí u fotbalové reprezentace.

Z Újezdu Praha 4 jste si odskočil za trenérem Sálemem Heboussem do Hostivaře, teď jste pro změnu za ním odešel do Čechie Dubeč. Byl to hlavní důvod změny dresu?
V Újezdu Praha 4 jsme měli dohodu s trenérem Jeřábkem, že mě tam má jako zkušeného hráče, podobnou roli tam má stoper Martin Daňhel. Akorát u mě bylo jasné, že bych chodil hrát spíš hlavně za béčko. Můj odchod už se tak trochu ladil během covidové pauzy a teď na něj došlo. Je pravda, že jsem šel za trenérem Heboussem, udělám všechno, abych mu pomohl.

Trenér ale na prvních dvou kolech chyběl. Byl jste jeho prodlouženou rukou?
On byl na nějaké dovolence, ale tuhle roli, o které mluvíte, jsem neměl. To spíš padlo na Vláďu Šimra. Ale je pravda, že jsem samozřejmě s trenérem v kontaktu byl a nějaký report jsem mu nakonec podal. Vyhovuje mi to i v tom, že to mám kousek od baráku. V Dubči jsem ale nikdy dřív nehrál. Na druhou stranu, ve svém věku neřeším klub, chci si hlavně zahrát. Tady jsem šel fakt za trenérem. Na dalším zápase už určitě bude.

Když jsme se naposledy viděli, vypadal jste svěží a v pohodě. Zdá se, že si i držíte váhu.
Snažím se váhu držet, docela se to daří. Ale na druhou stranu, každého půl roku, co člověk nehraje, je znát. A tady byly narušené dvě sezony za sebou. Takže jsem sice dva góly dal, ale člověk už na hřišti cítí, že není tak dominantní jako býval. A o té pohodě bych radši nemluvil.

Jak to myslíte, klamete tělem?
Zdravotně to nebylo ono. Mně teď už po každém zápase vytahovali z kolena dvě injekce, teď po tom posledním jich bylo sedm, což už je docela hodně... Takže z pohledu výsledků to bylo super. Víc mi seděl první zápas, kdy jsme vyhráli ve Kbelích. To byl zápas proti zkušeným klukům. Podruhé jsme sice taky vyhráli nad béčkem Kolovrat, ale to byli mladí letci, tam už mi to tak nesedělo. (směje se)

V utkání proti týmu Kbel jste se potkal s dalším exligistou Pavlem Bestou. Znali jste se z nejvyšší soutěže?
Známe se ze společného působení v reprezentační jednadvacítce. Párkrát jsme tam spolu byli. Takže tady byla sranda celý zápas. Po jednom takovém zákroku tam Pavel křičel, ať mě sudí vyhodí (směje se) a nakonec říkal, že jsme vyhráli jen kvůli tomu, že dělám pro nároďák. (směje se)

Pro reprezentaci ale opravdu děláte.
To ano. Právě jsem na cestě v Ostravě, národní tým čeká blok zápasů s Běloruskem, Belgií a Ukrajinou, takže se na všechno musíme připravit.

Během sezony jsme se viděli i na zápase Pražská teplárenská přeboru, kdy Újezd Praha 4 vyhrál na Přední Kopanině. Stíháte tedy sledovat po očku i váš bývalý klub?
Kdepak po očku, sleduji ho intenzivně. Jsem pochopitelně v kontaktu i s trenérem. Musím říct, že zápas na Kopanině byl ze strany Újezdu super, druhé kolo jsem neviděl, ale přiznávám, že jsem také čekal vítězství. (Újezd Praha 4 prohrál v Královicích 1:2)

Fanoušci byli zvyklí také na to, že zvládáte dělat experta při televizních zápasech pro ČT Sport. Tam jste asi přišel o práci, když první liga zmizela z obrazovky ČT, co?
Mrzí mě, že to takhle dopadlo. Ale teď v neděli půjdu odkomentovat zápas sparťanského béčka se Žižkovem. Tak se na to těším, že si tu práci zase připomenu. A radost mi samozřejmě dělá i ragby v Petrovicích. Dalo se to tam dohromady parádně a těším se, kam se klub posune v budoucnu.