Zličín v přípravě zatím jen prohrává, usilovně hledá stopera. Trenér Vašut prozradil své velké přání

Fotbal se rozjel, hrají se přátelské zápasy. Jak jste spokojený s restartem na Zličíně?
Někdy mi to přijde, že hráči občas víc mluví, než hrají. A fotbal, stejně jako tenhle rozhovor, by měl být víc o hráčích než o mně. Co se týče přípravy, začali jsme, jak jen to šlo. V nějakém rytmu se všechno rozjelo v květnu. Scházíme se dvakrát v týdnu, ale to je pouze udržovací režim. To není nic, co by hráče někam posouvalo. Samozřejmě hrajeme i přípravné zápasy.

Tři už máte za se sebou, co vám ukázaly?
Cílem bylo zahrát si a taky, aby se nikdo nezranil. Tu druhou věc se nám bohužel nepovedlo naplnit. V prvním utkání ve Slaném nedohráli dva kluci ve druhém na Podolí Žák. Kdyby to takhle mělo jít dál, bylo by to špatné a ztrácelo to smysl, abychom v každém utkání o někoho přicházeli. Pořád na hráče apeluji, že musí v týdnu něco dělat i sami, dát si nějaký individuální trénink, protože jinak by to mohlo končit tak, co se nám stalo nyní. Je to špatný signál a věřím, že to kluci vezmou.

Myslíte, že ta zranění jsou důsledkem pauzy, po níž se hráči vrátili, řekněme v ne úplně optimálním stavu?
Určitě. Nechci říkat, jestli někdo něco podcenil, nebo ne, ale my jsme se rozjeli v rytmu dvou tréninků týdně, to není příprava založená na nějakou kondici. A když se pak jde do zápasů, kde je to náročnější, protože tam se jezdí nahoru dolů, pak se může stát, že dojde ke zmíněným věcem. Někoho tahal sval, dalšího hráče píchlo v kotníku, raději jsme je vystřídali.

Musel jste tušit, že do ideálu bude mít stav hráčů daleko...
Když jsme se sešli, byli všichni relativně v pohodě. Ale zápasy nám ukázaly, že tam něco chybí. Vím, že na sto procent kluci být připravení nemohli. S tím jsme i počítali, ale je to také signál, že musíme být připravení lépe.

Zdravotní problémy měl i váš syn, jeden z klíčových hráčů týmu. Zbavil se jich?
Dostává se do hry, ale chrupavka ho trápí. Je to znát. Místo toho, aby se soustředil na své dovednosti, které mu teď třeba logicky po té pauze nejdou, tak řeší situace jako je dohrávání soubojů. To má nechat být a věnovat se tomu, co mu nejde. Vadí mi u něj, že hodně povídá. Ale to samé říkám i dalším hráčům. Neřešte rozhodčí a fauly, protože v přeboru to bude stejné. Soustřeďte se na hru. V přeboru to bude vyrovnané, nesmíme se nechat rozptylovat.

Góly váš syn střílí celou kariéru, takže lze očekávat, že to zase přijde. Třeba se potřebuje jen nahecovat, ne?
Asi to tak je. Ve Slaném nebyl dvacet minut vidět, pak začal mluvit. Vysvětloval mi to tak, že se do toho zápasu musel emočně dostat, potřebuje vyhrávat. Je znát, že není stoprocentně fit. Já jsem mu říkal, že mluví zbytečně a že ve třiceti letech by to měl pochopit. Ať se soustředí, na co má. Je jiný než já. Umí rozdat i přijmout. Já bych si nechal nohu zlomit, ale on jí radši zlomí. Chce vyhrávat.

To se v dosavadních zápasech tedy nepovedlo. Jste zklamaný?
Třeba ve Slaném jsme měli vyložené šance a nedávali jsme je. Ale proti Podolí to bylo od začátku špatně a v patnácté minutě jsme prohrávali 0:3. Překvapilo mě, že jsme nenašli odpověď, i když jsme čtyřicet minut hráli proti oslabenému soupeři. Bylo to hodně poučné a snad to tak vnímají i hráči. Dělali jsme věci, co jsme dělat neměli. Soupeř chodil do brejků, my jsme hloupě faulovali. Nikdo to u nás neoddirigoval, neodšéfoval.

Do zápasů ale nechodíte kompletní, navíc vám vypadli ze sestavy i další hráči. V plné síle budete silnější, že?
Tam je otázkou, jak to bude s hráči. Ibraimi ještě nenaskočil. Holoubek a Šibrava jsou studenti a taky nevím, jestli budou pokračovat. To samé nevím u Hnízdila, který bydlí daleko. Gröbl je zraněný, Jákla pro změnu zkouší třetiligový Králův Dvůr. Na tohle vždycky říkám, nejprve to fotbalově ukažte tady, buďte tady nejlepší, a pak jděte. Kluci to často mají opačně.

To by byl docela pořádný průvan kádrem, počítáte s posílením, nebo si pomůžete z vlastních mládežnických zdrojů?
Když začnu od konce té otázky. Mrzí mě, že se nám nedaří zabudovávat dorostence do týmu, i když je ve Zličíně velká mládežnická základna. Je to obrovská škoda, prostě nám to nejde. Co se týče posil, už jsme udělali do zálohy Martina Kohouta. Dalšího hráče ještě chceme udělat. Dali jsme si to za úkol já i předseda klubu. V nadsázce řečeno, od března jsem nedělal nic jiného, než hledal stopera. Tahle pozice nás tlačí.

Chápu to správně, že jste zatím nebyl vy ani předseda klubu úspěšný?
Zatím toho hráče nemáme. A víte, na čem to končilo? Že je pro některé kluky Zličín daleko. Oslovil jsem třeba po konci v Meteoru zkušeného Radu, nebo Jirku Stehlíka, ale nedohodli jsme se. Přitom zkušeného hráče do týmu na téhle pozici potřebujeme. Mladší kluci vedle takového borce půjdou výš.

Nezkusíte přeškolit někoho ze současného kádru?
Někdo říká, že třeba Lukáš Žák by mohl být stoper, ale on nechce. Říkal, že se chce fotbalem ještě bavit. Už před pár lety jsem zkoušel, zda by k nám nešel třeba Žižka. Toho znám ze Zbraslavi, je to srdcař, ale je šťastný v Cholupicích.

Na téhle posile vám zjevně hodně záleží. Když bude mít nějaký stoper zájem kopat na Zličíně, má se ozvat?
Určitě, může zavolat. Zličín do přeboru patří, máme podmínky. Jsou peníze za tréninky i za zápasy, máme novou umělku, halu, areál je výborný. Opravdu stopera sháníme já i předseda. Dokonce máme mezi sebou i sázku. Kdybychom byli úspěšní oba, tak jsme s týmem připravení vzdát se prémií, aby hráče mohl klub zaplatit. Víme, že bez stopera by to bylo špatné. To by měl problém i Mourinho.

V minulosti měl klub manažera, který hledal hráče. Nebylo by to celé jednodušší?
Zličínský klub řídí dva lidé. Je tu předseda, pan Šmíd, a pak pan Muller. Odvádějí obrovské množství práce, o tom žádná. Třeba by se jim ale ještě jeden silný hráč do party hodil. Dřív byl tady v téhle roli pan Jarolímek, kluky přivedl i tehdejší trenér Jirka Němec, přehled má i Richard Valoušek. Ve fotbale se všichni dlouho pohybují. Když třeba Jirka Němec přijde na Duklu, určitě se s ním budou bavit jinak, než když tam přijdu já. To je prostě fakt. Ohledně dění na Zličíně bych ale měl ještě jedno přání.

Jaké by bylo?
Moc bych si přál, aby si za nás ještě někdy zahrál Ivan Merta. Když ho vidím na tréninku, to je fotbalista, tam vůbec do ničeho nemusím jako trenér vstupovat. Držela se jej zranění, teď nohy drží a chodí na tréninky, je to super hráč.

To by byl lídr týmu jako hrom, že?
Moc bych si přál, aby nastoupil. Uvidíme. Teď nás čeká ještě zápas doma s Berounem, pak bude pauza do 7. července. Někomu to může připadat, že začínáme pozdě, ale kdybychom začali dříve, tak třeba hráči nepřijdou kvůli dovolené. Navíc už před tím budeme mít čtyři individuální tréninky. Bude to o hráčích, jak se k tomu postaví. Stejně tak si i já uvědomuji, že bych měl být v některých věcech přísnější, je dobře, když si hráč řekne svoje, ale jsou určité mantinely. A když se na něčem domluvíme, co chceme hrát, tak to tak prostě bude. Nemůže se stát, že když chceme v zápase něco zkoušet, že danou věc nezahrajeme ani jednou. Vím, co Zličín zdobilo a na tom chceme stavět. Na trénink chodí dost lidí, kluky to baví a já bych chtěl, abychom hráli v horní polovině tabulky. Bude to ale hodně těžká sezona.

Důležité bude také to, aby se vůbec dohrála...
Je pravda, že kvůli koronaviru bylo období hodně složité. I v práci jsme se setkávali se situací, kdy třeba někomu ze žáků odešel někdo z blízkých, nešlo se bavit prioritně o sportu, byly důležitější věci. Doba byla vážná. I proto bych si přál, aby nyní, až se soutěže rozjedou, se k sobě hráči, trenéři i rozhodčí, chovali sportovně. A aby divákům chutnalo občerstvení stejně dobře jako naše hra. Abychom si po zápase řekli, že jsme byli k sobě féroví a byl to dobrý fotbal.