Mládežníky v FC Háje vede prvoligový gólman Boháč. Lituje, že v zimě odmítl Slavii?

Jak jste se k trénování mládeže vlastně dostal?
Mám dva syny, kterým je šest a osm let. Jak už to u kluků bývá, vidí, že hraju fotbal a chytlo je to taky, tak jsme je zkusili dát taky na fotbal. Jako první v ČAFC, ale pak jsme přesídlili na Háje. Klub mi doporučil můj tehdejší spoluhráč z Příbrami Michal Škoda. Na Hájích navíc dělá u mládeže Pavel Eliáš, s kterým se znám z působení v mládeži ve Slavii. Kluci tam začali chodit, já byl nejdřív na zápasech za klandrem, ale nakonec jsem dostal nabídku, zda bych nechtěl u týmu pomáhat i já. A šel jsem do toho. Práce, jak to dělají na Hájích, mi dává smysl.

Na internetu jsem se díval, že je realizační tým poměrně široký. Co přesně máte na starosti?
Hlavní je Pavel Eliáš, pak jsem tam já, a když je třeba, jsou tam i dva kluci z dorostu Hájů. My se snažíme o to, aby hlavně kluky fotbal bavil a chytil. Není to tak, že bych se staral třeba jen o brankáře. Tihle kluci se hlavně baví, učí se fotbal. Na pozicích se točí. Pro brankáře je v dnešní době moc důležité, aby uměli dobře hrát nohama, takže je to třeba, aby si zahráli takhle i v poli.

Takže nejde říct, zda by se některý ze synů potatil a září mezi tyčemi?
Je pravda, že si trenéři všímají toho, že když jsou v brance, tak se toho nebojí a skáčou po míči. Samozřejmě, že k tomu občas klukům něco řeknu, oni poslouchají. Ale platí, co jsem říkal: hlavně chci, aby je to bavilo.

Kdyby vás netrápilo zraněné koleno, mohli vám synové závidět, že na rozdíl od mládeže jste mohl v nejvyšší soutěži hrát, co?
Samozřejmě, že to bylo hodně těžké. Kluci chtěli hrát fotbal, stejně jako všichni ostatní. Takže, když to jde, chodili jsme si zakopat, pochopitelně za dodržení všech podmínek. Naštěstí se teď situace lepší a začíná se trénovat. Všem fotbal moc chyběl, to je jasné.

Vy jste s fotbalem začínal na Libuši, což je další klub z nižší soutěže v hlavním městě. Sledujete, jak si vede?
Na Libuš nezapomenu, ale že bych byl nějak vyloženě s někým z klubu v kontaktu, to tedy ne. Je pravda, že tam později trénoval bývalý výborný gólman Zdeněk Hruška, dokonce bydlel v té době ve vedlejším vchodu, ale nějak víc Libuš nesleduji. Ale platí všeobecně, že ke všem svým angažmá mám vřelý vztah.

Ale když vás nedávno chtěla na hostování Slavia, tak jste jí dal košem. Nelitujete s odstupem?
Měl jsem trochu jinou představu. V Pardubicích jsem moc spokojený, byla a je tam dlouhodobá vize spolupráce. Jasně, teď vím, že bych se ve Slavii do branky dostal, že bych si tam zachytal. Ale kdybych třeba půl roku seděl, to by příjemné nebylo.

Leckdo by bral všemi deseti, být přímo, byť na lavičce, u bitev s Leicesterem, s Rangers, s Arsenalem...
No jasně, Evropa byla ohromné lákadlo. Nikdo ale taky nemohl vědět, že dojde ke zranění Ondry Koláře. Kdybych na těch zápasech mohl být, bylo by to neuvěřitelné plus. Já jsem byl šťastný už z toho, že o mě byl zájem, ale jak jsem říkal, v Pardubicích jsem moc spokojený.

Jste z Prahy a v hlavním městě jsou Pardubice doma. Sedí vám to, že hrajete ve vršovickém Ďolíčku?
Mám to tam z domova asi sedm minut (směje se), ale je pravda, že na Slavii bych to měl ještě o dvě minuty blíž. Je super, že hrajeme tolik zápasů v Praze, je tu Sparta, Slavia, Bohemka, hodně klubů je blízko Prahy.

Teď už jen chybí, abyste se vrátil na hřiště. Kdy vás zraněné koleno pustí do hry?
Když půjde všechno dobře, tak za dva měsíce. Na letní přípravu bych měl být připravený.

A zjevně chcete být připravený i na život po ukončení aktivní kariéry. Vidíte se v pozici trenéra?
Je to jedna z alternativ. A to nejen jako že bych byl trenér gólmanů. Je to zajímavá práce, a proto si dělám licence. Ale rozhodně chci ještě nějaký ten rok chytat, takže na to rozhodování, co bude po kariéře, snad mám ještě pár let čas. Ale baví mě to.

Jak dlouho vůbec na Hájích působíte? Vidíte se tam v dlouhodobějším horizontu?
Nechám tomu volný průběh, uvidíme také, co děti. Ale líbí se mi koncepce, jakou klub má, ta práce mě fakt baví. V klubu jsem první sezonu, tedy jestli se to tak dá vůbec počítat, když to koronavirus takhle narušil. Ale když bývaly tři tréninky v týdnu, snažil jsem se stíhat všechny tři. Když jsem měl sám předzápasový trénink, tak byly na Hájích jen dva, to je jasné.

Jak v pozici trenéra zápasy prožíváte? Jste klidný, nebo impulzivní, řekněme třeba jako trenér Pulpit?
Když už jste zmínil trenéra Pulpita, nějaký čas jsem pod ním působil a tréninky fakt neměl špatný. Jinak já když jsem v brance, tak hodně s týmem komunikuji, takže jsem dost slyšet. Jako trenér jsem ale klidnější, když už, tak se snažím klukům poradit. Ale zažil jsem trenéry, co i v téhle kategorii na hráče hulákají.

Když jsme zmínili ligu, tak na Pardubice se hrne chvála, užíváte si to?
No jasně. Cíl byl zachránit se v lize, to se nám povede. A když se podíváme na tabulku (Pardubice jsou průběžně 7.), je to fantastický úspěch. Remizovali jsme se Slavií, se Spartou...

Úspěchy s pražskými „S“ jsou pro Pardubice parádní vizitkou. Vy máte své zkušenosti i s koučem Slavie Jindřichem Trpišovským. Čekal jste, že bude takhle úspěšný?
To, co jako trenér dokázal, je jako pohádka. Moc mu ty úspěchy přeji. Má to celé dobře vymyšlené, má skvělé spolupracovníky. Fungují jako jeden tým. Na sociálních sítích píšou, že jsou ve Slavii jako jedna rodina. Vypadá to jako heslo, ale oni to tak vážně prožívají. A podobně skvělé je to v pardubickém klubu.

Nejvyšší soutěž se hraje bez diváků. Takže ani nemůžete své svěřence z Hájů vzít na fotbal, a až zdraví dovolí, tak by vás mohli vidět přímo v akci. Co na to říkáte?
Už jsem na to myslel, že by to bylo fajn. A věřím, že se to jednou povede. Je i super, když ti kluci jdou s někým jako doprovod na hřiště, nebo když podávají míče. A po řadě let se pak třeba spolu potkají na trávníku i jako spoluhráči. To se stalo, pokud vím, Mbappému s Ronaldem, a byl to krásný příběh.

Vyzvídají na vás vaši svěřenci nějaké věci, když máte po ligovém zápase?
Spíš říkají, že viděli, jak jsme hráli se Slavií nebo se Spartou. Naše zápasy sledují a mám z toho radost. Teď už se taky hlavně těším, až to situace dovolí a kluci si taky zahrají zápas.