Trénování Motorletu B se nevzdám, říká Rajnoch. Zvyká si na život v obleku
Rozhovor děláme pro web Pražského fotbalového svazu. Nedá se tedy začít jinou otázkou než na působení u rezervy Motorletu. Budete pokračovat jako trenér?
Nevidím důvod, proč bych nepokračoval. Jasně, celý život jsem byl na hřišti jako hráč, teď jsem tam také jako trenér a nedám na to dopustit. Vím, že času budu mít kvůli nové roli zase méně, půjde o to si na všechno zvyknout a skloubit to.
Jak v současnosti probíhá komunikace s týmem či s kolegy trenéry na Motorletu?
Posíláme hráčům individuální kondiční a silové tréninky. S trenéry, a to včetně Martina Poustky, který vede áčko, máme každý týden on-line porady, kde debatujeme hlavně o nastavení herní koncepce napříč kategoriemi a navzájem se vzděláváme, předáváme si informace. Všechno běží v mezích daných možností.
Někde jsem zaznamenal, že jste řekl, že přichází čas, kdy budete víc v obleku. Jak přesně si to mají čtenáři vyložit?
Tak, že je to pravda. Prostě budu nosit oblek do práce. Nevidím na tom nic převratného. Šaty dělají člověka, to se říká od nepaměti. To ale neznamená, že budu na tréninky nebo zápasy béčka Motorletu chodit v obleku. I když i to by bylo možné. (usměje se) Už se moc těším na to, až se soutěže zase rozjedou.
Počítáte s tím, že budete pokračovat i jako aktivní hráč v barvách Jíloviště?
Když to dovolí čas, tak bych si kopnout určitě chtěl. Už jen sám o sobě pohyb je dobrý. Navíc je Jíloviště na Praze-západ, takže to je u nás v okrese. Trenérsky ale pokračuji u béčka Motorletu, na tom se nic nemění.
Myslel jsem si, že se vidíte v trénování. A vy najednou jdete do pozice šéfa OFS, o tom jste vážně v minulosti uvažoval?
Měl jsem něco takového v hlavě. S fotbalem jsem toho hodně prožil, a tak jsem si říkal, že bych mu to měl nějak oplatit a zkusit pomoci českému fotbalu. Mnohokrát jsem jako hráč vystoupil s tím, že se mi něco nelíbilo, takže mi přišlo správné to fotbalu nějakým způsobem vrátit. A pak přišla nabídka, zda bych nechtěl kandidovat na šéfa OFS Praha-západ. A už to jelo. Byl jsem na dvou schůzích a cítil jsem, že by to mohlo jít správným směrem.
Nebál jste se neúspěchu?
Říkal jsem si, že kdo nic nedělá, nic nezmění. Neměl jsem co ztratit, šel jsem do toho. Cítil jsem velkou chuť po změně a nakonec to dopadlo. Je jasné, že jsou ty věci pro nás nové, učíme se je za pochodu.
Máte stejnou pozici jako trenér Motorletu B. Musíte se chystat na to, že se soutěže rozjedou, nebo třeba taky nerozjedou. Vlastně musíte být připravený na všechno, že?
Moc si přeji, aby se soutěže rozjely. Je to hodně smutný pohled, když vidíte prázdné fotbalové hřiště a pak přijdete do obchodního centra, kde je milion lidí... Pro dospělé je nepříjemné, když se nehraje, ale pro děti, to je šílené. A platí to obecně pro všechny sporty. Mám malé holčičky, pořád jsme někam chodili, bylo cvičení, plavání. Teď se člověk snaží vymýšlet nějaké aktivity, ale je to hodně složité.
Takže dcery trpí?
Celkově ta doba je šílená, lidi chodí třeba běhat, když je hezky, parky jsou plné lidí, ale na fotbalovém hřišti nevidíte nikoho. Co se týče holčiček, máme kus od nás krytý areál, kde jsou různé prolézačky, kde se mohly zabavit, ale i to je teď zavřené. Všichni si přejeme, aby se to všechno už zlepšilo natolik, aby se třeba z pohledu fotbalu začalo hrát i v nižších soutěžích.
Věříte, že se sezona nějakým způsobem zvládne dohrát?
Doufám, že jo. Ale je mi jasné, že to nebude jednoduché. Zvlášť pro amatéry, kteří chodí do práce. Ta bude určitě pro drtivou většinu na prvním místě, může tam být po té pauze třeba i větší riziko zranění. Každopádně budeme s mým týmem dělat maximum, aby se všechno posouvalo správným směrem. Kandidáti Fevoluce bodují, jasně, že ne všude, ale věřím, že právě tahle cesta pomůže českému fotbalu, aby se vrátila důvěra.
To asi nepůjde úplně hned. Bude to spíš běh na dlouhou trať. Vnímáte nějaké pozitivní signály?
Vím, že se bavíme o nižších soutěžích, ale třeba teď v lize mě zaujal gól Ostravy v Liberci, který nebyl uznaný, protože sudí dřív zapískal penaltu. Ta situace prostě nastala a nejde vrátit, tady bych ale hodně ocenil, že rozhodčí po utkání přišel a přiznal, že se upískl. Prostě to celé přišel vysvětlit. Tohle je to, co při komentování na O2 přesně chceme, aby v takových situacích aktéři přišli a jasně svá rozhodnutí vysvětlili.
Myslíte, že je možné to nějakým způsobem aplikovat do nižších soutěží?
Transparentnost je přesně tou věcí, která by měla vrátit důvěryhodnost českému fotbalu. Chybu udělá každý. Vážně bych ocenil, že rozhodčí ve dvou případech dokázali nastalé situace ukázkově vysvětlit. Taková komunikace je skvělým příkladem toho, jak postupně získávat ztracenou důvěryhodnost veřejnosti, a to na všech úrovních. Věřím, že podobných pozitivních zpráv bude přibývat.