Třeboradice ztrácí oporu, záložník Grznár končí s fotbalem. K rozhodnutí přispěl i covid

Už jste si řekl, že toho čekání na fotbal máte dost?
Já jsem na konec s fotbalem myslel už nějaký čas. Když se teď opakovaně uzavřela soutěž, tak jsem si řekl, že skončím. Bydlím mimo Prahu, nějaký čas vás to stojí, roky člověk nezastaví.

Ale chválu jsem na vaši adresu slyšel v souvislosti s Třeboradicemi pořád. Nehecnete se ještě, až se Pražská teplárenská přebor rozjede?
Vedení už o mém rozhodnutí skončit ví. Zdravotně už to taky nebylo v pohodě, natrhl jsem si lýtko. O to bylo moje rozhodování jednodušší. Jak jsem říkal, já jsem na konec s fotbalem myslel už nějakou dobu a oddaloval jsem ho, co to šlo. Ta poslední vlna koronaviru tomu taky samozřejmě pomohla.

Říkáte, že vás fotbal stál čas. Je pravda, že je to možná nejcennější komodita. Ale v hlavním městě jste přece všude brzy, kdybyste byl ve vyšších soutěžích a musel jezdit štreky na druhý konec republiky, tak by to bylo horší. Ligu jste hrál, tak víte, o čem je řeč.
To je jistě pravda, ale když jste v lize, tak máte taky úplně jiné podmínky. Je pravda, že v Třeboradicích jsme také něco dostávali, ale pokud se bavíme o čase, tak máte nejen zápas, musíte jet třikrát v týdnu na trénink, to něco času stojí. Mám práci, bydlel jsem mimo Prahu. Prostě jsem si řekl dost. Říkal jsem si, že bych si zahrál u nás na Mělnicku ještě, ale i tohle padlo.

Chápu to správně, že poslední kapkou byl tedy koronavirus?
Je to tak, první i druhá vlna. Já už se teď prostě nedonutím běhat. A fakt by mě zajímalo, kolik z hráčů se vrátí k fotbalu, až se začne hrát. Starší i mladší kluci poznali, že mají najednou bez fotbalu na věci víc času. Mám obavu, že těch hráčů, co už nenaskočí, nebude málo.

Třeba jim budou chybět kamarádi a parta, ne?
To je samozřejmě pravda, že parta, srandičky v kabině, to všechno mi bude scházet. Bago, břevínka, prostě sranda, jak to v kolektivních sportech bývá. Je pravda, že když je člověk v práci, tak je to jiný svět. Třeba u nás jsou spíš kolegové vážní.

Tak vidíte, až se začne, třeba vás ještě přemluví...
Když se začne... Já už jsem byl ale fotbalový veterán.

A co třeba Jaromír Blažek v Újezdu nad Lesy?
Ale ten se nepočítá. (usměje se) Je pravda, že v Třeboradicích byla, když se řeklo střední generace, už řada třicetiletých kluků. Samozřejmě jsem s řadou z nich mluvil. Jsou také zklamaní z toho, že se nehraje. Je něco jiného, když musíte běhat nebo cvičit sám. Vidím to třeba u syna.

Jak to zvládá bez fotbalu?
Je mu sedm a má dva tréninky týdně on-line v pokojíčku. Je fajn, že se ti trenéři snaží něco dělat. Ale je to v pokojíčku. Odmala jsem vyrůstal s balonem, po škole se šel hrát fotbal, nebo případně hokej s tenisákem. Jenže teď je to všechno jiné.

Takže ztrácí o fotbal zájem a raději je u počítače nebo nějaké jiné technické novinky?
Máme zahradu, dřív jsme tam chodili tak nějak automaticky. Teď je to bohužel tak, že už ho trošku musím pobízet. Ale pořád máme venku branku a šijeme to na ní. Určitě ho do fotbalu nechci nějak nutit, ale když jsem mu něco ukázal, šikovný je, naučil se to rychle. Uvidíme, jak to dopadne.

V Třeboradicích jste zažil úspěšné roky, na co budete vzpomínat nejvíce? Bleskne vám hlavou třeba nějaký výjimečný zápas?
Bylo tam povedené období, když přišli kluci z Bohemky. To se dařilo, byl tam Petr Bartalský a další. Vzpomínat budu určitě v dobrém, povedených zápasů bylo fakt hodně. Nevím, jestli to bylo tím, že jsem byl starší, ale musím říct, že kvalita soutěže šla nahoru. Vzpomínat určitě budu na zápasy s Přední Kopaninou, s Královicemi, kde byla velká kvalita. Byla utkání s béčky Admiry, Motorletu nebo třeba Žižkova. Viktorce jsme dali deset gólů, oni si v dalším kole vzali posily z áčka a byl to úplně jiný zápas. To ale k rezervám prostě patří.

V posledních sezonách ale přišly určité výsledkové výkyvy. Zmínil jste deset nastřílených gólů, ale byly tam i nečekané porážky. Proč?
Stalo se prostě to, že nebyli hráči. Když si to vezmu, bylo období, kdy jsme to táhli prakticky ve dvanácti lidech. Pak přišla nějaká vážnější zranění a najednou nás bylo málo. Tak se to doplnilo třeba kluky z béčka, jenže už jsem mluvil o tom, že přebor má svoji kvalitu, takže tam prostě musel být vidět rozdíl.

Až se začne hrát, přijde nějaké oficiální loučení nebo zápas? Hráč vašeho kalibru by si to zasloužil.
Já jsem si rozlučku užil, když jsem končil s profesionálním fotbalem. Tam mi to přišlo na místě. Já se do Třeboradic přijdu rád na fotbal podívat a dám si s kluky pivo, to bude stačit. Dobrých vzpomínek bude spousta i tak.

Tak děkuji za rozhovor a přeji hodně zdraví.
Jsme teď doma tři týdny po covidu, takže jsme si tím prošli. Naštěstí bylo všechno bez komplikací. Doba je v tomhle špatná, dva moji kolegové v práci v souvislosti s touhle nemocí zemřeli. Zdraví je to nejdůležitější.