Foto: archiv Kristýny Špinkové
Tréninky on-line? Fotbalisty Hájů i talentované hráčky Sparty cepuje cvičitelka

Tréninky on-line? Fotbalisty Hájů i talentované hráčky Sparty cepuje cvičitelka

Trenéři a trenérky vymýšlejí, jakou aktivitou udržet v pohybu malé sportovce, když se nemůže trénovat, ani hrát. Jednou z nich jsou on-line tréninky pod vedením lektorky Kristýny Špinkové. Její lekce plné pohybu a cvičení hltají například malé fotbalistky Sparty. „Hledají se cesty, jak udržet motivaci k trénování a k nějakému pohybu vůbec. S motivací je to s prodlužující se fotbalovou pauzou složitější a složitější,“ přiznává sympatická cvičitelka a s úsměvem dodává, že je z ní vlastně fotbalová specialistka.

Kolik týmů v dnešní době v on-line podobě připravujete?
Momentálně jsou to týmy čtyř klubů. Jde o starší žáky, mladší a starší dorost, muže FC Háje Jižní Město, starší přípravku FK Dukla Praha, dva ročníky děvčat Sparty a mladší přípravku FK Litoměřicko.

U dětí chápu nadšení, jaký zájem ale mají třeba dospělí fotbalisté Hájů?
Zájem určitě mají a i pravidelně dvakrát týdně s kategoriemi dorostů moje on-line tréninky využívají. U mužů na Hájích jsem již třetí zimu, v tělocvičně se společně zaměřujeme hlavně na fotbalové kompenzace, celoročně na hřišti pak děláme funkční kruhové tréninky.

To se tedy zrovna nenudíte. Nebudete nakonec expertkou na přípravu fotbalových týmů?
(Směje se) Ano, myslím, že už jsem šestým rokem v takové roli, tedy tak trochu fotbalovou specialistkou zaměřenou na rytmus a koordinaci pohybu. Dokonce mám i svůj vlastní tréninkový projekt přizpůsobený právě v tomto směru potřebám dnešního fotbalu - Footballaerobic.

Prioritou je asi dbát na všeobecný pohybový rozvoj dětí. Jak moc upravujete tréninky, když dostanete do práce fotbalisty a fotbalistky?
Ano, je to moje priorita hlavně u těch nejmenších. Tím, že ke sportovní specializaci dochází dnes u dětí velmi brzy, je zapotřebí o to víc dbát nejdříve na jejich všeobecný pohybový rozvoj. Moje tréninkové jednotky neustále pro fotbal upravuji. Za ty roky prošly, a pořád procházejí, určitým vývojem. Dnes jsou zaměřené hlavně na koordinaci, kompenzaci jednostranného fotbalového zatížení, u starších svěřenců i na budování funkční svaloviny.

Zaslechl jsem, že s motivací k on-line tréninkům to může v souvislosti s prodlužující se pauzou být složitější. U vás je prý skoro vždy plno. Přesto, vnímáte tenhle problém?
Bohužel ano. Za mě je zde teď důležitý přístup i všech ostatních trenérů týmů, pro které trénuji, ne jenom můj. Je zapotřebí pořád se svěřenci komunikovat a vysvětlovat, proč to tak teď je. Je jasné, že všichni chceme hrát fotbal a trénovat na hřišti, než skákat a posilovat doma u počítače v pokojíčku. Ale v tento moment je tohle jediné, co jako tým společně můžeme dělat, a to zase i v určitý den v konkrétním čase. Je to teď cesta, jak se společně udržet ve fotbalové kondici, až pak vyběhneme na hřiště, abychom se hned od začátku mohli vrátit do plného tréninku.

Malinko odbočím. Říkáte, až pak vyběhneme na hřiště. Hrála jste někdy fotbal a nesvádějí vás fotbalisté a fotbalistky, že si to pak jednou půjdete s nimi na oplátku vyzkoušet?
Ano, samozřejmě, že si fotbal někdy i zahraji, těch příležitostí už byla spousta – turnaje rodičů a dětí na konci sezony, s dětmi na soustředění, charitativní zápasy. Moc mě to baví, ale trochu se při fotbale stydím, protože ne všechno se mi povede, jak bych zrovna chtěla a potřebovala. Ale vždycky se u toho zasměji, a řeknu si: „No vidíš, kde jsi mohla být, kdybys ho hrála a trénovala odmalička.“ (směje se)

Fotbalistům a fotbalistkám všeho věku se v této těžké době změnil život, nemohou hrát, ani trénovat na hřišti. Jak moc je složitá současná doba pro vás?
Já sama jsem teď přišla o jednu celou Footballaerobicovou sezonu, protože je navázána na fotbalovou přípravu v tělocvičnách (listopad – březen). Myslím, že teď všichni trenéři v této turbulentní a nestabilní době hledáme nějaký pevný bod. Pevný bod v tom, jak teď načasovat tréninkovou přípravu s ohledem na opětovný rozjezd soutěží. Dále hledáme, jak udržet u svěřenců motivaci k trénování a k nějakému pohybu vůbec.

A tak jste se rozhodla, když nemohli jít svěřenci za vámi do tělocvičny, jít za nimi domů, tedy formou on-line přípravy...
Vloni na jaře jsem pro své svěřence natáčela videa, pracovali jsme hlavně s individuálními plány a s různými výzvami. Ale na podzim už jsem věděla, že to samé fungovat nebude. Děláme kolektivní sport, potřebujeme společnou energii, a proto jsem teď svůj pevný bod ukotvila v on-line trénincích.

To byla radikální změna, nebyla jste v přímém kontaktu. Jaké byly začátky?
Tréninky v on-line podobě realizuji pravidelně od října. Nejprve jsem si to potřebovala vyzkoušet, „osahat“, jestli to vůbec po technické stránce zvládnu: kamera, zvuk, přenos pohybu, jestli to bude dostatečně efektivní i po stránce pohybové. Proto jsem nejprve začala se skupinami, které pravidelně trénuji, známe se, a to naladění na sebe v on-line formě nebylo tak složité. A dnes, téměř po půl roce trénování pouze v on-line světě, si troufnu říct, že se mi podařily sestavit kondiční intenzivní tréninkové jednotky přizpůsobené domácímu prostředí. A záleží pak už jen na svěřencích za obrazovkou, jaký potenciál pro sebe z nich využijí.

Nápad měl úspěch. Ozvala se třeba i trenérka malých fotbalistek Sparty Eva Haniakové. S tou jste úspěšně spolupracovala na jednom z projektů FAČR. Co jste si říkala, když přišel telefon ze Sparty?
S Evou se známe pět let, seznámily jsme se v rámci projektu FAČR „Měsíc náborů“, který jsme společně několikrát realizovaly a umožnily tak zasportovat si stovkám dětí ze škol a školek ve Kbelích a okolí. Proto, když mě minulý měsíc Eva oslovila, byla jsem ráda, že můžu s on-line tréninky pomoci.

Pojďme končit v pozitivním duchu. Co kdyby se chtěl někdo přidat, případně vás oslovit? Má šanci, že mu připravíte trénink na dálku?
Ano, ta šance tady teď samozřejmě je a ráda pomůžu klubům, které ještě on-line tréninky nezařadily nebo by pro zpestření chtěly vyzkoušet zase něco jiného.