Potlesk pro Vršovice. Mladý fotbalista natáčí dětem videa, aby mohly trénovat i v těžké době
Vypadá to, že se v těžké době pro fotbal snažíte zabavit, jak se dá. Jak období bez zápasů zvládáte?
Jakž takž... Pořád se snažím nějak sportovat. Samozřejmě vám to zápasy nenahradí. Ale člověk se snaží běhat, posilovat. Pochopitelně je někdy těžké se k tomu dokopat, ale řekl jsem si, že prostě dva dny za sebou nesmím vynechat, takže k večeru prostě jdu na to.
Takže jste nepropadl hraní her u počítače či herní konzoli?
Vím, že je to moderní, ale fyzický pohyb to nenahradí, Věřím tomu, že se děti vždycky budou chtít hýbat. I já si občas zahraju na X boxu FIFA. Ale radši si jdu třeba zaběhat. Když běžím kolem fotbalového hřiště, tak je to smutný pohled.
K tomu všemu jste v osmnácti letech už i trenérem. To byl váš sen, stát se koučem?
Nějaký čas už jsem v hlavě tuhle myšlenku měl, ale až v létě se uvedla do praxe. To jsem se rozhoupal, pomohl mi kamarád. Už dřív mě to lákalo, když jsem poslouchal kluky, jak se o trénování bavili, tak jsem to chtěl zkusit.
A stalo se. Jaké to bylo?
Mám na starosti asi patnáct dětí. Většinou je to ročník 2015, je tam i jedna holčička ročník 2014 a kluk ročník 2017. Když si vzpomenu na první trénink, tak to bylo hlavně o udržení pozornosti. Člověk si na to musí zvyknout, že nesmí něco moc dlouho vysvětlovat, musí se měnit cvičení, stanoviště. Taky musíte myslet na to, že naším úkolem je naučit děti veškeré základy. Hlavní je, aby to děti bavilo, aby je bavil fotbal a sport obecně. Vizitkou dobrého trenéra jsou šťastné děti a odměnou pro nás trenéry je, když vidí pokrok, který malí fotbalisté udělali do začátku do dneška.
Dojmy z pozice trenéra máte jaké?
Každý trénink člověka potěší, zvláště když vidíte, jak se třeba děti něco naučily, v něčem se zlepšily. Je pravda, že taky na nějaké věci koukám jinak. Třeba když cvičení nefunguje, tak jsem asi něco udělal špatně. Jen mě mrzí, že jsme ještě nestihli žádný zápas. Až to situace dovolí, zkusíme udělat nějaký turnaj.
Vy se snažíte fotbalové naděje udržet v pozornosti i díky tomu, že jim natáčíte a posíláte videa. Jak vás to napadlo?
Udělal jsem pro ty svoje nejmenší fotbalisty pár videí, třeba s fotbalovou abecedou, nožičky, slalomy, nějaké kondiční cviky a taky jsme třeba udělali soutěž o nejhezčího sněhuláka. Když už bylo v Praze tolik sněhu, tak jsme to zpestřili i tímhle, nebo jsme třeba děti nabádali, aby cvičily střelbu a trefovaly nějakou pet lahev.
Videa k dětem dostáváte přes youtube, nebo na sociálních sítích?
Založili jsme skupinu na whatsappu, na youtube nejsme, tam jsou videa od FAČR, na ty samozřejmě taky upozorňujeme. Čím více toho je k dispozici, tím lépe.
Jaký máte na svůj počin ohlas?
Rodiče nám třeba natáčejí, jak si děti vedou, jak trénují. Musím ale říct, že největší ohlas mělo to stavění sněhuláků. Samozřejmě při tom všem dodržujeme všechna nařízení, která jsou vyžadována.
Proč jste se vlastně rozhodl pro děti natáčet videa? Věřil jste, že je to osloví?
Když se v říjnu zastavil amatérský fotbal, tak jsem si říkal, že by chtělo něco dělat, aby děti trénovaly. Vzal jsem mobil, stativ a vyrazil na zahradu. Pak jsem to sestříhal a všechno začalo. Od té doby to jede.
Mimochodem, v lednu vám bylo osmnáct let. Jak jste vstup do dospělosti oslavil?
S rodinou, to je jasný. A jinak leda po jednom. Snad se povede oslava devatenáctin a bude lepší situace. Na druhou stranu už si člověk za ten rok na nějaké věci zvykl.
Začal jste trénovat, ale vaše fotbalová kariéra je teprve na startu. Jaké máte cíle?
Už před třemi lety jsem si řekl, že fotbal budu hrát hlavně proto, že mě baví. Takže nějaké plány směrem do velkého fotbalu nejsou. Rád bych si zahrál za dospělé v Unionu Vršovice, za béčko už jsem si kopnul a dal jsem i gól. Tak třeba to vyjde i za áčko. Bylo by skvělé zase si zatrénovat a zahrát. Uvidíme, kdy to situace dovolí. Kromě hraní a trénování jsem ještě i rozhodčí.
To snad ani nemůžete stíhat, jak to máte přes týden?
Mám svoje hráčské tréninky, pak trénuji děti a o víkendu odehraju sám zápas a další pískám. K tomu všemu jsme s bratrem založili fotbalovou stránku na Instagramu fotbal.fakta, zatím nás sledují skoro čtyři tisíce lidí. Tam jsme taky na začátku. Dáváme tam výsledky, novinky. Abych nezapomněl, taky ještě trénuji nejmenší děti v Unionu Strašnice, ale tam je to jen jednou týdně.