Brankář jsem už jen v pozici trenéra, dušuje se Hlubuček. Proč založil fotbalovou školu?

Amatérský fotbal stojí, jak jste na tom v téhle bídné době po fotbalové stránce vy?
Jak jsme na tom jako klub Újezd nad Lesy, to nevím. Já mám aspoň možnost chodit dvakrát týdně trénovat s kluky na Slavii, v určitých koridorech tam můžeme pracovat. Takže nějakou fotbalovou náplň mám, k tomu jsme rozjeli fotbalovou školu Joy Football.

Jste v kontaktu se spoluhráči a trenérem?
Hlavně přes sociální sítě. Každý píše, jak trénuje, co dělá. Chodí se běhat, nebo na běžky. Každý zkouší, co se dá, podle možností. Já jsem třeba naposledy byl na běžkách. Bylo super, že se mohlo na běžky i v Praze a nemuselo se nikam jezdit. S Petrem Kovářem jsem si taky byl zahrát na PlayStationu, měl jsem s ním nevyřízené účty, musel jsem ho porazit. (směje se) Bavím se taky tím, že natáčím tréninky pro fitka, tak to pak klukům taky posílám.

Jaký máte ohlas, makají podle vás hráči a trenér?
Občas si přečtu, že je to těžký. (směje se) Trenér si taky nějaký trénink zkusil. Všeobecně lze říct, že už nám fotbal fakt moc chybí, bylo by fajn, kdybychom na ten společný trénink na umělku mohli vyrazit.

Jste bývalý gólman. Kdyby teď někdo řekl, fotbal bude pokračovat, ale půjdete do branky, co mu na to řeknete?
Že asi skončím s fotbalem. Přece když máte v týmu brankářskou legendu (Jaromír Blažek), tak by to byla škoda, kdybych šel do branky já. V poli mě to moc baví a už se těším, až se to zase rozjede. Hraní v poli mi dalo možnost nového pohledu na fotbal. U brankářů jsem zůstal na poli trenérství a mám s tím spojenou celou řadu zážitků.

Věříte, že se fotbal na jaře zase rozjede?
Netroufám si hádat. Mám to podobné i ve škole, protože učím na gymplu. Všichni se ptají, kdy už půjdou do školy maturanti, kdy ostatní. Jestli to bude duben, květen, pak už to zase bude jen chvíle do prázdnin. Sám jsem zvědavý, jak to bude. Se školou i s fotbalem.

Vy si fotbalu užíváte u mládeže ve Slavii, takže odříznutý nejste.
Je tu ta možnost, že můžeme dvakrát týdně pracovat. Rodiče kluky v kategorii U-12 přivezou, pak už na tréninku nejsou. Všechno, co máme, dodržujeme. Naštěstí to funguje a my v nějakém režimu jedeme. Ve Slavii jsem čtvrtým rokem, je super, že můžu pracovat s největšími talenty. A pak je krásný, když se do áčka třeba dostane kluk, co jsem ho měl na starosti. Zatím je trojka, ale měl jsem ohromnou radost.

K tomu jste se stal spoluzakladatelem fotbalové školy Joy Football, která se specializuje na tréninky brankářů a hráčů. To toho máte málo?
Jednou večer nás to s kamarádem, bývalým spoluhráčem z Újezdu nad Lesy Ondřejem Valentou, napadlo. On trénuje mládež na Braníku, máme na fotbal podobné názory, máme stejné fotbalové myšlení. Zastavila se fitka, školy, tak jsme si řekli, že bychom mohli něco vymyslet. A vznikl projekt, který snad ocení i rodiče, že se jejich děti mohou hýbat.

Podobných škol je víc, v čem je Joy Football jiná?
Říkali jsme si, že to zkusíme dělat trochu jinak. Děláme hráčské i brankářské tréninky dohromady. Pomalu jsme tu myšlenku rozvíjeli, vzniklo logo. Naši nejbližší nám pomohli vybrat název. Jeden z pracovních byl třeba Focus - fočus, ale ten nevyhrál. Nakonec jsme zvolili Joy Football a začali jsme pracovat na stránkách.

Jak dlouho škola funguje, zkuste ji trochu představit?
Fungujeme od ledna, přihlásit se může prakticky kdokoliv ve věku od 6 do 90 let. Přijít může hráč do pole i brankář, trénuje se v časech od 12 do 15 hodin. Jen je třeba být připravený na to, že nejsou v provozu šatny.

Jak se do projektu zapojil i klub Praga?
Bydlím kousek od Českomoravské, na hřiště to mám blízko. Klub má nádhernou novou umělku, tak jsme se spojili s majitelem a dohodli se na spolupráci. Každý, kdo bude mít zájem, je vítán. Najde nás třeba i na Instagramu. Myslím, že pro všechny je připravený maximální možný servis. Chceme, aby to všechny bavilo, a ti co přijdou, tak aby jim to pomohlo a ještě měli spoustu zážitků.

Na fotce na Facebooku máte brankářské rukavice, takže je tam přece jenom návrat k brankářským kořenům?
Je pravda, že tady jsem brankářsky zase ve svém živlu. Využiju to i proto, abych byl připravený, kdybych někdy musel v brance zaskočit.

Na internetu jste napsal, že se řídíte heslem Fotbal není hra, ale způsob života - co to u vás v praxi znamená?
Znamená to, že když přijdu na hřiště, tak skončí stres a trápení. Fotbal je únik od vnějšího světa, v nadsázce lze říct, že je to náboženství. Chceme, aby kluci věděli, že to není jeden ze sportů, ale ten nejlepší sport. Budeme rádi, když se do kluků povede dostat to, že ho budou milovat. Můj život je s fotbalem spojený každý den.

A co vaše láska k hudbě? Naposledy jste říkal, že zkusíte nějaké soukromé projekty, že se skupina Pamflet rozchází...
Přesně tak, Pamflet má pauzu, teď funguje Palindrom. To je duo, které se věnuje jinému stylu hudby. Píšu české texty, kolega dělá hudbu. Akorát teď v půlce února jsme pustili do světa nový videoklip.