Smutná doba. Bavím se procházkami, na lyžích a fotbalem v televizi, říká Jarolím

Po konci v Podolí vás tedy zlákala zpět divize? Myslel jsem, že už se vám do čtvrté nejvyšší soutěže moc nechtělo...
Vrátil jsem se tam snad po osmi letech a je pravda, že jsem si myslel, že už nic takového nebude. Také jsem po konci v Podolí chvíli byl na Meteoru u ligových žáků, ale nakonec mě přesvědčili a odešel jsem k dospělým do Štětí. Klub měl zájem fakt dlouho a jelikož bydlím na okraji Prahy, tak jsem tam autem za třicet minut.

To jste tam možná rychleji, než když jste některý den jel hlavním městem na trénink Podolí, ne?
Přesně tak, někteří známí mi zrovna tohle říkali, že ve všední den to bylo někdy složitější. Jenže teď to stejně nemusíme řešit, doba je divná. Hráči řeší jiné věci, než je fotbal, mění se priority, řeší svoji práci. Špatné je, že jsou podle mého mínění zrušeny automatismy, kdy hráči byli zvyklí chodit trénovat. To může být ze sportovního hlediska víc devalvující než samotný covid.

Myslíte asi mládežnický fotbal. Děti si sednou k počítači, třeba si zvyknou a nebude se jim chtít ven pravidelně sportovat?
Já si myslím, že se to týká i dospělých. My jsme v době, kdy se fotbal v jedné fázi rozbíhal, měli hrát přípravný zápas s jedním tradičním klubem. A sekretář toho klubu měl obavy, zda třeba deset lidí z kádru, který měli, vůbec bude pokračovat s fotbalem.

To je hodně špatná zpráva, co?
Přesně tak. Ale fakt se řadě hráčů mění priority. Třeba se živili jako číšníci a v práci měli nějaký režim, který jim dovoloval věnovat se fotbalu. Teď změnili zaměstnání a firmy mají jiný režim, takže to prostě nepůjde, aby to zvládali. Mění způsob života, své priority, a to jsem ještě pominul to, že z fotbalu odejde i řada sponzorů. Všechno bude složitější. Ona je vlastně otázka, kdy se to vůbec zase rozběhne.

Vypadá to, že moc nevěříte tomu, že se v dohledné době dostaví zlepšení.
Profesionální fotbal jede, hráči jsou testovaní. Ale co ve fotbale amatérském, kdyby tam hráči chodili na testování dvakrát v týdnu, kdo by to platil? Myslím, že by se i řada hráčů, kdyby si to museli platit, v takovém případě na fotbal bohužel vykašlala.

Váš tým koronavirus zasáhl. Bylo to hodně složité?
Po druhém kole jsme byli celý tým v karanténě, čtrnáct dní jsme nemohli dělat vůbec nic a pak jsme najednou zase museli hrát. Nestalo se to jen nám, to je pravda, ale myslím, že kvůli takovým věcem jsou soutěže neregulérní. Pro mě by bylo řešením, kdyby se prostě začalo v soutěžích od léta znovu. Myslím, že i týmy, co jsou na postup, mohou mít vzhledem k situaci problémy.

Momentální situace nedovoluje trénovat, mají od vás hráči nějaké úkoly a sledujete, jak je plní?
Hráči vědí, že mají třikrát v týdnu běhat. Můžu jim věřit, že to dělají, to je celé. Jak kluci všechno plnili, uvidím, až to situace dovolí. Ale zatím to na změnu k lepšímu úplně nevidím.

Spravíte si náladu aspoň fotbalem v televizi?
Lepší náladu si dělám na procházce. Denně nachodím svižnějším tempem tak patnáct kilometrů. Zdiby, Klecany, na procházky mám nedaleko od baráku krásné podmínky. A když je možnost, tak jezdím na lyže. Jsem šťastný, když vidím, kolik rodin bere na lyžování i děti. Jinak totiž vnímám jako problém obezitu dětí, které jsou nejraději u počítače, doma.

A co fotbal? Sledoval jste třeba po odchodu z Podolí, jak si tým vede?
Příliš ne. Vím, že jsou v tabulce dole, nějaké hráče jsem si vzal z klubu do divize. Co se týče Prahy, tak v rámci divize samozřejmě sleduji Meteor. A když už jsem šel třeba na přebor, tak do Třeboradic, tam máme svojí partičku a bavíme se o fotbale. Jenže je všechno zastavené. Teď jsem také poločas koukal na ligový zápas Sparty. Výsledky si samozřejmě přečtu, ale musím přiznat, že jsem dal přednost zápasu Manchester United - Liverpool.

Mimochodem, chybělo vám Silvestrovské derby. Byl to smutný konec roku bez tradičního zápasu, co?
Měli jsme plány se starou gardou Sparty, ale všechno je zavřené a zrušené, takže jsme přišli i o tuhle tradici. Je to fakt hodně smutná a těžká doba. Moc bohužel nevěřím tomu, že se pro amatérský sport změní v dohledné době k lepšímu.

Trpí i fanoušci, když nesmějí do hledišť.
Bez diváků je to šílený. V Anglii mají akustiku, pouštějí tam chorály, v Itálii ne, tam jsou na tom v tomhle směru hůř. Ale pochopitelně do zápasů, kde je narváno a je super atmosféra, tak to má daleko. Člověk kouká i na jiné sporty, na sjezd, na biatlon. Třeba si lidé zase začnou vážit si toho, že mohou jít na sportovní zápas na stadion, že to není samozřejmost. Kéž by to tak bylo.

Hodně jste sledoval situaci v Anglii, co říkáte na to, jak si ve West Hamu vedou slávisté Souček s Coufalem?
Co se týče Premier League, tak se samozřejmě koukám i na West Ham. Musím říct, že víc než Souček mě překvapuje Coufal. Klobouk dolů, jak zdatně si vede.