Foto: Pavel Jiřík st.
Pravidlový seriál, díl jedenáctý: Role rozhodčího
20.01.2021

Pravidlový seriál, díl jedenáctý: Role rozhodčího

Fotbal se začal hrát již v roce 1848, funkce ROZHODČÍHO ale byla fakticky zavedena až v roce 1887 na doporučení IFAB coby orgánu „pečujícího“ o pravidla fotbalu. Zajímavostí přitom je, že IFAB (International Football Association Board) byl ustaven již v roce 1886, zatímco FIFA (Fédération Internationale de Football Association) byla založena až v roce 1904 a UEFA (Union Européenne de Football Association) dokonce až v roce 1954.

Nyní jsou tedy rozhodčí a jejich asistenti nedílnou součástí hry a pro uplatňování pravidel mají řadu práv a povinností. Pro bezchybnou interpretaci pravidel fotbalu mají ale rozhodčí nastaveny některé velmi omezující mantinely. Musejí být neustále v pohybu, aby fyzicky „stíhali“ hru, všechny situace vidí pouze z úrovně hráčů (diváci na tribunách jsou na tom neskonale lépe), výhled jim komplikují přebíhající hráči, často současně vzniká více problémových situací na různých místech hrací plochy, které by všechny měli řešit. Proto se rozhodčí občas dopouštějí nechtěných chyb, proto se po utkáních často více rozebírají a kritizují výkony rozhodčích než samotných hráčů.

FIFA proto hledala a neustále hledá cesty, jak řízení utkání lépe zobjektivizovat. Bezpochyby jako velmi přínosná se ukázala „technologie kontroly brankové čáry“, která spolehlivě odhalí dosažení nebo nedosažení branky. Nakonec FIFA ale vyhověla i dlouhodobému volání po kontrole herních situací na hrací ploše videorozhodčím, současně však vždy upozorňovala na možné problémy, které mohou zavedením funkce videorozhodčího nastat.

V čem tedy jsou tyto problémy?

Přestupky a provinění
Problém se týká zejména pravidla 12 Přestupky a provinění. Toto pravidlo pojednává o udělování herních trestů (nařizování volných kopů, případně pokutového kopu) a o udělování osobních trestů, kterými jsou varování, napomenutí nebo vyloučení. Přímo v pravidle je totiž zakotveno ustanovení, které říká, že přímý volný kop nebo pokutový kop rozhodčí nařídí a případně i udělí osobní trest, jestliže se hráč dopustí některého z přestupků způsobem, který je podle názoru rozhodčího nedbalý, bezohledný nebo surový (s použitím nepřiměřené síly).

Tato jistá míra dovolené benevolence při posuzování přestupků, která je v pravidlech fotbalu na několika místech explicitně vyjádřena právě slovy „podle názoru rozhodčího“, je ale logická, protože každé utkání probíhá v jiných podmínkách. Když tedy několik rozhodčích bude z hlediště sledovat počínání svého kolegy na hrací ploše, tak buďte ujištěni, že rozhodčí v hledišti se budou při posuzování řady situací diametrálně rozcházet, protože každý z nich bude situaci posuzovat svým pohledem.

V praxi to znamená, že méně zkušený rozhodčí bude raději pískat více, aby hru udržel pod kontrolou, zatímco zkušený rozhodčí, který už má u hráčů i větší přirozenou autoritu, si může dovolit hru „pouštět“ více. A i když jsou rozhodčí pravidelně školeni v tom smyslu, aby jejich posuzování hry bylo co nejjednotnější, přesto ale nikdy nebude úplně jednotné. A to právě je ten hlavní problém ve spolupráci rozhodčího na hrací ploše s videorozhodčím. Když se FIFA dlouho bránila zavedení funkce videorozhodčího, tak vždycky argumentovala tím, že jeho zavedením se rozhodnutí od rozhodčího na hrací ploše pouze přesune k rozhodčímu u videa. A jak potvrzují zkušenosti z řady utkání, ve kterých byl videorozhodčí nasazen, občas i závažné problémy vznikly. Snaha o objektivizaci při uplatňování pravidel zavedením funkce videorozhodčího tak ještě ani zdaleka není u konce, ale věřme, že postupem času se bude lepšit.

Jaká jsou tedy práva, která rozhodčí při uplatňování pravidel fotbalu má, a jaké jsou povinnosti, které musí respektovat? Především platí, že jakákoliv rozhodnutí rozhodčího, týkající se skutečností souvisejících s hrou, jsou konečná. Rozhodčí nemůže být činěn odpovědným za žádná zranění hráčů, funkcionářů nebo diváků, za žádné škody na majetku jakéhokoli druhu ani za jiné újmy jednotlivců nebo klubů, které vznikly nebo mohly vzniknout v souvislosti s jeho rozhodnutími při řízení utkání, nebo která rozhodčí podle pravidel fotbalu nebo podle jiných platných herních řádů (např. podle Soutěžního řádu) učinil.

Jinak rozhodčí:

- uděluje osobní tresty hráčům i funkcionářům družstev za přestupky, za které mají být podle pravidel fotbalu napomenuti nebo vyloučeni; pokud je současně spácháno více přestupků, potrestá ten nejzávažnější,

- přijímá opatření vůči všem osobám na lavičkách pro příslušníky družstev (náhradníci, vystřídaní hráči, funkcionáři), kteří se nechovají odpovědným (korektním) způsobem, a podle povahy provinění je varuje, napomene nebo vyloučí. Pokud provinilec na lavičce družstva nemůže být identifikován, obdrží trest trenér, a pokud družstvo nemá trenéra, obdrží trest vedoucí družstva. Pokud se ale přestupku dopustí člen lékařského týmu (lékař nebo masér), za který má být vyloučen, může na lavičce svého družstva zůstat, pokud družstvo nemá k dispozici jinou lékařskou osobu,

- má právo přijímat disciplinární opatření od okamžiku, kdy vstoupí na hrací plochu k předzápasové kontrole hrací plochy až do odchodu z hrací plochy po ukončení utkání (včetně poločasové přestávky),

- uplatňuje pravidla fotbalu nestranně, podle svých nejlepších schopností a možností, ale také „v duchu hry“, tj. zejména s ohledem na způsob hry a chování hráčů,

- cíleně a vědomě uplatňuje výhody ve hře; jestliže přerušením hry by poškodil družstvo, které se neprovinilo, hru nepřerušuje, jestliže už hra byla navázána, nesmí své rozhodnutí změnit, uvědomí-li si, že bylo nesprávné (výjimkou jsou vyjmenované situace, do kterých může vstupovat videorozhodčí),

- je povinen vyžádat si od asistentů rozhodčích informace o všech situacích, které sám jasně neviděl, nebo o nichž nemohl mít dostatečný přehled, a v takovém případě může na základě jejich informací rozhodnout,

- přeruší hru, jestliže podle jeho názoru je hráč vážně zraněn. Zraněný hráč nemá být ošetřován na hrací ploše, proto rozhodčí zajistí, aby opustil hrací plochu. Výjimky z povinnosti opustit hrací plochu se vztahují na případy, kdy byl zraněn brankář, srazili se brankář a hráč z pole a oba potřebují okamžité ošetření, srazili se dva nebo více hráčů téhož družstva a všichni potřebují okamžité ošetření, došlo k vážnému zranění hráče, hráč byl zraněn v důsledku přestupku, za který byl soupeř napomenut nebo vyloučen, byl nařízen pokutový kop a zraněný hráč má tento pokutový kop sám zahrávat,

- má právo přerušit nebo předčasně ukončit utkání z důvodu nedostatečného osvětlení (i umělého), pro tmu, pro zhoršené povětrnostní podmínky, pro nezpůsobilý stav hrací plochy, pro neuposlechnutí hráčem nebo funkcionářem družstva, pro vniknutí obecenstva na hrací plochu nebo pro hromadné hrubé nesportovní projevy obecenstva,

- má právo přerušit nebo předčasně ukončit utkání z důvodu tzv. „vnějšího vlivu“ na hrací ploše. Vnějším vlivem se rozumí být cizí osoba, nějaké zvíře nebo nějaký předmět, který se ocitne na hrací ploše, ale vnějším vlivem může být i písknutí diváka na píšťalku nebo náhradní míč. Pokud ale vnější vliv přímo neovlivní hru, nemusí ji rozhodčí ihned přerušit, ale nápravu může zjednat až dodatečně,

- utkání nezahájí nebo ho předčasně ukončí na úřední zákrok orgánu Policie ČR, při úmrtí hráče nebo funkcionáře družstva nebo některého z rozhodčích nebo delegátů, nebo klesne-li počet hráčů jednoho z družstev definitivně pod sedm, nebo jestliže družstvo opustí hrací plochu jako projev nesouhlasu s rozhodováním rozhodčího,

- ukončí utkání z důvodu inzultace některého z rozhodčích. Důvodem inzultace rozhodčího přitom může být násilné udeření, násilné kopnutí, úmyslné podražení, násilné vrážení nebo cloumání, úmyslné vyražení píšťalky z úst rozhodčího, úmyslné prudké udeření rozhodčího míčem nebo jiným předmětem. Pouhý „pokus“ o udeření rozhodčího míčem (míč rozhodčího nezasáhne) nebo jiným předmětem nebo plivnutí na rozhodčího se naopak za inzultaci rozhodčího nepovažuje, ale chápe se jako projev hrubého nesportovního chování a viník musí být vyloučen.

Asistent rozhodčího nikdy nesmí projevovat s rozhodnutími rozhodčího nesouhlas nebo nespokojenost. Mezi povinnosti asistentů rozhodčího (dříve „pomezních rozhodčích“) patří:

- signalizovat, které družstvo bude navazovat hru, když míč opustí hrací plochu, jestliže má být hráč potrestán za ofsajd, přestupky hráčů v blízkosti asistenta, případy, když brankář při provádění pokutového kopu předčasně opustí brankovou čáru a připravené střídání,

- signalizovat přestupky a provinění hráčů, ke kterým dojde mimo zorné pole rozhodčího, a přestupky a provinění příslušníků družstev mimo hrací plochu, přičemž přestupek, za který má být provinivší se osoba vyloučena, signalizuje asistent ihned, kdežto v ostatních případech může počkat na nejbližší přerušení hry,

- jestliže rozhodčí již rozhodl, nesmí asistent uplatňovat svůj názor; výjimkou jsou případy, kdy rozhodčí uděluje nesprávný osobní trest nebo když rozhodčí uděluje osobní trest nesprávnému hráči.

Správně aplikovaná spolupráce rozhodčích minimalizuje chyby rozhodčích při uplatňování pravidel. Nejen pro situace v pokutovém území platí tyto hlavní zásady:

Jestliže asistent vidí, že rozhodčí má přestupek ve svém zorném poli a navíc je i přesvědčen, že rozhodčí situaci viděl dobře, přestupek nesignalizuje.

V případě, že rozhodčí přestupek sice viděl, ale ne úplně jednoznačně, vyžádá si od asistenta pomoc (nejčastěji „zrakovým kontaktem“). V takovém případě je asistent povinen sdělit domluveným způsobem (předem dohodnutou skrytou signalizací) rozhodčímu k situaci svůj názor, aby tak rozhodčí měl ještě před vyslovením konečného verdiktu k dané situaci co nejvíce relevantních informací.

V případě, že k přestupku došlo mimo zorné pole rozhodčího, nebo v případě, že AR je přesvědčen o tom, že rozhodčí přestupek nemohl vidět, signalizuje přestupek asistent rozhodčímu tzv. „zvýrazněnou signalizací“ (kývavým pohybem zvednutého praporku). Zejména ale v případě, že se jedná o nařízení pokutového kopu, musí se jednat vždy pouze o takový přestupek, který by rozhodčí, kdyby ho viděl, jistojistě nařízením pokutového kopu potrestal. 

Už vyšlo

1. díl: Přehled změn v pravidlech

2. díl: Hra rukou

3. díl: Přímý volný kop

4. díl: Nepřímý volný kop

5. díl: Navazování hry

6. díl: Disciplinární opatření

7. díl: Taktické fauly a jejich trestání

8. díl: Pokutový kop

9. díl: Ofsajd

10. díl: Ustanovení