Pravidlový seriál, díl desátý: Ustanovení

Hned v roce 1863 byla ale v Anglii ustavena Anglická fotbalová asociace, která organizovala regionální soutěže a která k tomu účelu vydala Pravidla hry football, která již měla 15 ustanovení. S vývojem hry se samozřejmě vyvíjela a ve všech aspektech i měnila jednotlivá ustanovení pravidel fotbalu, týkající se značení hrací plochy, vlastní hry i jejího řízení.

Až do roku 1873 totiž neexistovali rozhodčí. Utkání tehdy „řídili“ a sporné situace řešili nehrající kapitáni družstev, protože ale docházelo k tomu, že se ani oni nedokázali domluvit, bylo dohodnuto, že dají na názor jiné, naprosto nezávislé osoby. A tak byla ustavena osoba tzv. „poradce“ (anglicky Referee), který na žádost kapitánů družstev přerušil hru a sdělil jim k situaci „svůj názor“.

Osoba poradce byla družstvy naprosto respektována: družstva se de facto zavazovala, že rozhodnutí poradce budou uznávat i v případech, že se jim nebude líbit (tím fakticky vznikla funkce rozhodčího, který je neodmyslitelným aktérem nejen fotbalu, ale každé jiné sportovní činnosti). Poradce hru přerušoval máváním šátku nebo voláním. Používání píšťalky bylo (velmi kuriózně) zavedeno až v roce 1887: Pan Joseph Hudson, rozhodčí z Nottinghamu, se nemohl domoci přerušení hry máváním šátku ani voláním, proto použil svoji píšťalku na psa. Nápad se ujal, od roku 1887 byli píšťalkou už vybaveni všichni rozhodčí.

Ještě stojí za zmínku, že až do roku 1882 musela družstva rozhodčího k vyslovení jeho názoru vyzvat. Teprve v roce 1892 dostal rozhodčí pravomoc rozhodnout sám podle vlastního úsudku s tím, že jeho rozhodnutí je konečné.

V roce 1892 byla také pravidla fotbalu prvně přeložena a vydána v Čechách. Jejich autorem byl pan Josef Klenka a Pravidla fotbalu vyšla ve Sborníku župy Podbělohorské.

Do konečné podoby se pravidla fotbalu dostala až v roce 1938. Stanley Rous, bývalý hráč a později významný fotbalový funkcionář, který za zásluhy o fotbal dokonce získal titul sir (titul sir je na úrovni titulu rytíř nebo baronet) sestavil pravidla fotbalu do podoby, která přetrvala dodnes. Tato pravidla fotbalu obsahují 17 platných ustanovení, která řeší vše, co nějak souvisí s hrou.

Pravidlo 1 – Hrací plocha

Pravidlo 1 stanovuje rozměry a značení hrací plochy. Pro praxi je důležitá „způsobilost“ povrchu hrací plochy pro hru. Pokud stav povrchu hrací plochy je takový, že by mohl ohrozit zdraví hráčů, nebo rozhodčí usoudí, že hra jako taková se na něm provozovat nedá, prohlásí hrací plochu za pro hru nezpůsobilou.

Pravidlo 2 – Míč

Pravidlo 2 definuje parametry, které míč musí splňovat. Platí, že tyto parametry musí splňovat před zahájením hry, a jestli se potom na mokrém terénu jeho váha zvýší, není to ještě důvod míč ihned vyměnit.

Pravidlo 3 – Počet hráčů

Pravidlo 3 upravuje počet hráčů a náhradníků. V soutěžním řádu musí být pro každou soutěž stanoveno, kolik náhradníků smí být do utkání nasazeno (od tří do nejvýše dvanácti). Pravidlo také stanovuje, že klesne-li počet hráčů družstva pod sedm, tak utkání končí. Pravidlo dále definuje proceduru střídání: náhradník musí být mimo hrací plochu připraven u středové čáry, v přerušené hře střídaný hráč hrací plochu opustí, a teprve potom na ni náhradník může vstoupit. Procedura střídání je ukončena vstupem náhradníka na hrací plochu.

Pravidlo 4 – Výstroj hráčů

Hráč na sobě smí mít jenom tzv. „povinnou“ výstroj, tj. dres, trenýrky, štulpny, kopačky a chrániče holení, a nesmí mít na sobě nic, co by mohlo ohrozit bezpečnost jeho samého nebo bezpečnost ostatních hráčů. Nesmí proto na sobě mít žádné jiné předměty jako hodinky, náušnice, náhrdelníky, náramky, prsteny, a to ani v případě, že tyto předměty budou překryty nějakou páskou.

Pravidlo 5 a 6 – Rozhodčí a Ostatní rozhodčí

Pravidlo 5 upravuje práva a povinnosti rozhodčího. Tato problematika je poměrně obsáhlá, proto jí (a Pravidlu 6 – Ostatní rozhodčí) bude věnováno další pokračování tohoto seriálu o pravidlech fotbalu.

Pravidlo 7 – Doba hry

Doba hry je pro jednotlivé fotbalové kategorie stanovena Soutěžním řádem nebo Rozpisem příslušné soutěže. Podstatné je, že rozhodčí je promarněnou dobu hry povinen nastavit. Ale je dobré připomenout, že jestliže je signalizováno nastavení doby hry např. o tři minuty a v průběhu nastavené doby hry dojde k dalšímu promarnění doby hry, má rozhodčí právo dobu hry znovu nastavit.

Pravidlo 8 – Zahájení a navazování hry

Hra se zahajuje výkopem a výkopem se také navazuje vždy po dosažení branky. Při výkopu musejí být všichni hráči na své polovině hrací plochy, s výjimkou hráče, který výkop provede. Hráč provádějící výkop smí míč kopnout kterýmkoliv směrem a míč je ve hře, jakmile se po kopu zjevně pohne. Přímo z výkopu může být dosaženo branky.

Pravidlo 8 také pojednává o tzv. míči rozhodčího. Míčem rozhodčího se navazuje hra, jestliže ji rozhodčí přeruší a nemůže ji navázat některým ze způsobů uvedených v Pravidlech fotbalu, např. volným kopem, vhazováním nebo kopem od branky. Míč rozhodčího se provádí vždy pro některého z hráčů toho družstva, jehož hráč se míče dotkl jako poslední. Provede se tak, že rozhodčí míč pustí z ruky na zem pro příslušného hráče, přičemž všichni ostatní hráči musejí být nejméně čtyři metry od místa provádění míče rozhodčího vzdáleni. V pokutovém území se míč rozhodčího provádí vždy pro brankáře.

Pravidlo 9 – Míč ve hře a míč ze hry

Pravidlo uvádí tři případy, kdy je míč ze hry. Buď rozhodčí přeruší hru, nebo míč opustí hrací plochu, nebo se míč dotkne rozhodčího a v důsledku toho některé z družstev buď založí slibnou útočnou akci, nebo míč po kontaktu s rozhodčím jde přímo do branky, nebo míč získá družstvo, které ho předtím v držení nemělo.

Často se bohužel stává, že hráči se domnívají, že míč již opustil hrací plochu, a diví se, že hra pokračuje. Míč je totiž stále ve hře i v případě, že je ještě – třeba jen svojí nepatrnou částí – nad pomezní nebo nad brankovou čárou.

Pravidlo 10 – Určení výsledku utkání

Dříve se toto pravidlo jmenovalo „Dosažení branky“. Bylo přejmenováno proto, že se v něm pojednává i o prodloužení doby hry o 2x 15 minut v případech, že po skončení utkání je nutno znát jeho vítěze, a uvádí také zásady pro provádění kopů z pokutové značky, pokud se jimi má rozhodnout o vítězi utkání.

Branky je dosaženo, jestliže nepoškozený míč celým svým objemem přejde do prostoru branky. Branku rozhodčí uzná, jestli míč skončí v brance přímo ze hry, z přímého volného kopu nebo z pokutového kopu, z výkopu, z kopu z rohu nebo z kopu od branky. Rozhodčí branku neuzná, jestliže míč skončí v brance přímo z nepřímého volného kopu, z vhazování míče nebo po míči rozhodčího (po míči rozhodčího se míče musí dotknout alespoň dva hráči, aby branka platila).

Pravidlo 11 – Ofsajd

Pravidlo 11 o ofsajdu bylo rozebráno a popsáno v 9. části tohoto seriálu o pravidlech fotbalu.

Pravidlo 12 – Přestupky a provinění

Pravidlo 12 o přestupcích a proviněních bylo podrobně rozebráno a popsáno v částech 2, 5, 6 a 7 tohoto seriálu o pravidlech fotbalu.

Pravidlo 13 – Volné kopy

Pravidlo o přestupcích a proviněních bylo rozebráno a popsáno v částech 3 a 4 tohoto seriálu o pravidlech fotbalu.

Pravidlo 14 – Pokutový kop

Pravidlo 14 o nařízení a provádění pokutového kopu bylo rozebráno a popsáno v osmé části tohoto seriálu o pravidlech fotbalu. Aktuálně se přímo nabízí pozastavit se u tohoto pravidla v souvislosti s utkáním Midtjylland – Slavia. Obecně se drobné porušení pravidla brankářem (předčasné opuštění brankové čáry) toleruje, jestliže je ale počínání brankáře kontrolováno (systém TBČ, technologie sledování brankových čar) a videorozhodčí je tím na porušení pravidla upozorněn, nemá jinou možnost, než z toho vyvodit důsledky. To by mělo být mementem i pro naše rozhodčí v tom smyslu, aby proceduře provádění pokutového kopu věnovali větší pozornost.

Pravidlo 15 – Vhazování míče

Míč má být vhozen z místa, kde přes pomezní čáru opustil hrací plochu. Jestliže vhazující hráč míč vhodí z jiného místa, ať už z místa směrem „dopředu“ nebo z místa směrem „dozadu“, má rozhodčí přerušit hru a vhazování míče nechat provést hráčem druhého družstva. Rozhodčí má také kontrolovat postavení nohou vhazujícího hráče. Ten při vhazování musí být oběma nohama na zemi a ani jednou nohou nesmí překročit pomezní čáru do hrací plochy. I při těchto porušeních pravidla 15 má opakované vhazování provést soupeřící družstvo.

Pravidlo 16 – Kop od branky

Kop od branky lze provést z kteréhokoliv místa uvnitř brankového území. Míč je ve hře, jakmile se zjevně pohne. Pokud se v momentě provádění kopu od branky zdržuje v pokutovém území soupeř nebo hráč soupeře do pokutového území vstoupí dříve, než míč bude ve hře, a následně se dotkne míče nebo se pokusí zahrát míčem dříve, než míč bude ve hře, nechá rozhodčí kop od branky opakovat.

Pravidlo 17 – Kop z rohu

Kop z rohu se zásadně provádí z toho rohového čtvrtkruhu, který je blíž k místu, kde míč přes brankovou čáru opustil hrací plochu. Míč je ve hře, jestliže byl kopnut a zjevně se kterýmkoliv směrem pohnul, a přitom není nutné, aby opustil rohové území. Hráč provádějící kop z rohu nesmí manipulovat s rohovým praporkem nebo ho odstranit. Hráči soupeře musejí až do provedení kopu z rohu setrvat ve vzdálenosti nejméně 9,15 m od rohového čtvrtkruhu, tzn. 10,15 m od pomezní nebo od brankové čáry.

Už vyšlo

1. díl: Přehled změn v pravidlech

2. díl: Hra rukou

3. díl: Přímý volný kop

4. díl: Nepřímý volný kop

5. díl: Navazování hry

6. díl: Disciplinární opatření

7. díl: Taktické fauly a jejich trestání

8. díl: Pokutový kop

9. díl: Ofsajd