Zápasovou přípravu jako první z přeboru odstartoval Zličín

Lukáši, jak se žilo v poslední době fotbalistovi bez fotbalu?
To je hodně zajímavá otázka. Vzhledem k tomu, že z hledisky tréninkové morálky to poslední dva roky nebylo úplně ideální. Byl jsem zvyklý trénovat i čtyřikrát týdně, dneska se snažím chodit dvakrát. Především kvůli práci. Takže se mi vlastně trochu ulevilo, nechci říct, že jsem si fyzicky odpočinul, ale na druhou stranu mi to chybělo. Ať už pohyb jako takový, tak především kluci. Když se vrátím k té práci, tak si člověk na trénink přijde na ty dvě hodiny vlastně odpočinout od všech problémů, které život přináší. Byl to nezvyk, ale ještě bych si na to nechtěl zvykat, na život bez fotbalu. Žít s tím dokážu, ale to prostředí mi chybí. Nehroutil jsem se z toho, ale jsem rád, že se vracíme do režimu, na který už jsem pětadvacet let zvyklý.

Ale takovou přípravu jste za ty roky kariéry určitě ještě nezažil, že?
Upřímně se přiznám, že ještě vůbec nevím, jaký je fahrplán. Soutěž by se měla začít hrát v půlce ledna. Reálně a upřímně řečeno, přes Vánoce toho nikdo z nás moc dělat nebude. Co si pamatuji, vždycky to byla taková léčba šokem od pátého, šestého ledna. Vzhledem k tomu, že už mám něco za sebou, tak už si dokážu hru přizpůsobit tomu, na co mám. Jestli to je přátelské nebo mistrovské utkání, tak bych se z toho zas tak moc nehroutil. Myslím, že to zvládneme, musíme to v těchto podmínkách zvládnout všichni.

Pokud všechno půjde a do fotbalu něco zase nezasáhne, tak vás čeká celkem dvacet zápasů. To je slušná porce.
V tom normálním režimu, na který jsme byli zvyklí, to s přáteláky v lednu a únoru vypadalo podobně. Teď to budou mistráky. Je to jenom o hlavě, člověk se musí nastavit tak, že si v sobotu dopoledne nejde zakopat jen tak lážo plážo, ale že o něco jde. Myslím si, že nám to může jenom prospět. Je to něco jiného, ale je to pro všechny stejné.

Neobvyklá příprava, neobvyklá porce zápasů. Co to udělá s týmem? Myslíte, že to zvládnete?
Věřím, že to zvládneme, asi nemůžu říct nic moc jiného. Na tréninku nás bylo myslím devatenáct, tak pokud si někdo nezláme klouby, ruce, nohy a bude se rozumně se sestavou rotovat, tak by se to zvládnout mělo. Co si budeme nalhávat, je to kraj, většina kluků má těch dvacet, pětadvacet let, tak by neměli mít problém.

A co posily?
Chodil s námi trénovat jeden kluk, který by měl určitě být velkou posilou. Vrací se ze zahraničí. Je to zkušený záložník, založil si rodinu a chce se už usadit. Pokud vím, vedení s ním jedná, ale jméno vám zatím neřeknu, dokud to nebude hotové. Se svou kvalitou by nám měl nadstandardně pomoct. Je to i fajn kluk do party.

Takže věříte, že problémy se záchranou se vás týkat nebudou?
Tak o tomhle jsem už dlouhodobě přesvědčený. Nám jenom chybí zkvalitnit herní pojetí. V zápase střídáme velmi dobré pasáže s těmi špatnými. Nejsem trenér, ale pro mě je to velmi těžko pochopitelné. Mám něco za sebou, ale stává se to i mně. Proč je někdo schopný během zápasu vypadnou několikrát z rytmu. Tohle, když se nám podaří odstranit, tak máme kvalitativně na to hrát první polovinu tabulky. Když znám ty kluky, kteří tady jsou a jako celek se to poskládá, jsme schopní hrát s každým. Vzadu máme Míšu Gröbla, zkušeného borce, který už toho moc nenaběhá, ale stále je strašně platný. Vepředu Martin Šlajchrt, výborný ve hře zády k brance soupeře a vedle něj Dominik Vašut, to je ve vápně zabiják. Je tu řada mladých kluků, takže když se všechny tyhle střípky dobře poskládají, nemám obavy, že bychom mohli mít problémy.