Foto: Jiří IPSER
Televizních zápasů už bylo dost! Rozhodčí Jakl se těší na přebor, pískat půjde i pár dní před Vánocemi

Televizních zápasů už bylo dost! Rozhodčí Jakl se těší na přebor, pískat půjde i pár dní před Vánocemi

Konečně. Stejně jako fotbalisté a kluby i rozhodčí se už nemůžou dočkat, až zase nastoupí na hřiště a rozjede se kolotoč zápasů Pražská teplárenská přeboru. Restart soutěží v hlavním městě je nachystaný na polovinu ledna. Už před Vánocemi ale přijdou přípravné duely. „Všichni se už moc těšíme, až to vypukne,“ hlásí jeden ze sudích Tomáš Jakl.
Hráči a kluby vidí světlo na konci tunelu. Jste na tom podobně?
Přesně tak. Už od neděle, kdy jsem se koukal na tiskovou konferenci vlády a čekal, že by měla přijít informace, kdy přijde další fáze rozvolnění opatření. Taky jsem měl od kolegy z práce informace, že se na Tempu už chystají termíny pro přípravné zápasy, takže se dalo očekávat, že to snad přijde a zase se začne nějakým způsobem hrát. Nejdříve příprava, pak mistráky. Jsme za to všichni moc rádi.

Hráči mohou chodit běhat, hrát si s míčem. Vy ale těžko můžete něco praktikovat ohledně řízení zápasu. Jak to bylo u vás během téhle nechtěné přeborové přestávky?
Samozřejmě se člověk nějak udržoval, chodím běhat dvakrát v týdnu, dávám tak sedm, osm kilometrů, myslím, že je to akorát. Ještě dva roky zpátky jsem aktivně hrál velký fotbal, takže co se týče fyzičky, jsem na tom celkem dobře.

Slyšel jsem, že někteří sudí se hecli a rozběhali natolik, že si dají, až to bude možné, i nějaký delší závod. Fandíte třeba půlmaratonům nebo delším tratím?
Já jsem si dřív byl zaběhnout třeba závodní desítku v rámci těch velkých běžeckých akcí v Praze, ale na tohle tedy nemyslím. Třeba i kvůli tomu, že se maratony běhají o víkendech a tam já mám pískání zápasů. Je trochu nesmysl odpískat zápas a jít na maraton...

Dá se koukat na fotbal v televizi, říkáte si třeba: Tohle bych posoudil jinak, tohle stejně?
Pokud to jde, zápasy sleduji, Ligu mistrů, Evropskou ligu. Asi je to deformace, ale já na ty zápasy fakt koukám už víc jako rozhodčí. Přemýšlím o tom, jestli byl ten a ten zákrok na červenou, nebo to bylo ještě na žlutou. Samozřejmě taky vím, že od televize jde spousta věcí snadněji než přímo na hřišti. Ale snažím se sledovat utkání, jak jen to jde.

Jste s arbitry velkých mezinárodních zápasů zajedno a závidíte jim, že mají k dispozici video?
Rozhodčí, kteří působí na mezinárodní listině, jsou ti nejzkušenější, ale i tak se někdy stane, že mám na něco trochu jiný názor, ale to je myslím normální. Co se týče videa, tak já pro jeho zavedení jsem. Teď samozřejmě vnímám, že se o něm hodně baví v Anglii. Tam několikrát posouzené ofsajdy vyvolaly dost diskusí, hráč si třeba rukou ukáže, kam chce přihrávku a je z toho ofsajd, i když si nijak nepomohl. Třeba teď o víkendu kvůli VAR neplatily dva góly Liverpoolu. Myslím si, že video je prospěšná věc, a to hlavně u pokutových kopů. A jsem taky rád, že na mezinárodní úrovni je nastolený určitý trend, který se dodržuje.

Narážíte na zlobu Slavie, která nemohla přijít kvůli opakování penalty na jméno arbitrovi, který řídil její zápas v Dánsku v boji o Ligu mistrů?
Ta opakovaná penalta vzbudila velký ohlas. Ale ono to opravdu bylo podle pravidel, sudí rozhodl správně. Co vím, tak rozhodčí byli před startem sezony instruováni tak, aby v případě přítomnosti VAR tyto situace striktně hlídali. Byl jsem zvědavý, jestli se to po situaci v Midtjyllandu bude takhle posuzovat i nadále. A jelikož se to děje, penaltu nechali opakovat už víckrát, tak si myslím, že bylo a je v tomhle směru všechno v pořádku.

Podíval jste se teď během pauzy na videu na nějaké svoje předchozí zápasy?
Koukal jsem se na svůj první přeborový zápas. Bylo to na podzim 2018, hrálo Podolí s Třeboradicemi. Já jsem v tom utkání dal dvě červené karty a v posledních šesti minutách jsem odpískal tři penalty. Byla to docela divočina, takový zápas už jsem v přeboru nepískal. Takže na ten zápas vzpomínám, na hřiště Podolí navíc vidím z okna v práci... Koukám se na zápasy zpětně a snažím se vzít si z nich nějakou zpětnou vazbu. Vzpomínám u toho i na další věci spojené s fotbalem.

Jaké třeba?
Měl jsem v té době mentora – Kryštofa Mencla, což je bývalý ligový a mezinárodní asistent, teď je delegátem v profesionálních soutěžích. Chodil na moje utkání jako delegát, radil mi, co zlepšit, na čem je třeba pracovat. Spolu jsme také rozebírali videa, koukali jsme na situace a říkali jsme si, co se povedlo a co třeba ne. Zpětně to vnímám jako zásadní setkání, které mě velmi posunulo.

Vzpomenete si ještě, kdy jste si letos naposledy pískl do píšťalky?
Náhodou jo, pískal jsem totiž poslední přeborový zápas, co se před přerušením hrál. Byl to zápas Admira B – Hostivař. Bylo to 11. října. Už se těším, až se to znovu rozjede.

Přípravné zápasy snad začnou v ještě před Vánocemi, už máte také nějakou nominaci?
Už jsem měl telefon, jestli mám čas 19. prosince, že hraje béčko Dukly s Hostouní. Takže samozřejmě rád půjdu. Vím, že hrát se bude i dřív, kluci, se kterými jsme v kontaktu už psali, že mají zápasy i na následující víkend.

Máte s ostatními pražskými rozhodčími nějakou skupinu, kde komunikujete všichni dohromady?
Ano, máme na whatsappu dlouhodobě skupinu, kde komunikujeme a předáváme si důležité informace, ta funguje stále. Plus existuje ještě další skupina, kde je asi třicet mladších rozhodčích, kteří jsou zapojeni do Vzdělávacího programu rozhodčích v rámci projektu UEFA. Když se teď nemůžeme scházet na přednášky nebo fitness tréninky, tak nám šéf projektu Richard Hlaváč do skupiny posílá výuková videa. Vždycky jde o hraniční situace ohledně ofsajdu nebo udělení osobního trestu. My následně reagujeme, píšeme naše názory na jednotlivé situace. Jak nemůžeme na hřiště, je i tohle skvělá věc.

Byla tahle druhá vynucená fotbalová pauza v něčem jiná než ta jarní?
Byla jiná v tom, že když se koronavirus zase rozjel, tak jsme si říkali, že se soutěže asi zastaví. Je dobře, že Praha začala hrát v létě dřív, teď se to moc hodí. Všichni už se ale moc těšíme, až se zase začne hrát.

Bude se hrát na umělkách, hráči je moc nemusejí. Jak se na ně těšíte vy?
Je pravda, že některé umělky jsou menší a moc rádi je jako rozhodčí nemáme. A nejde vůbec o ten povrch. Jak jsou menší, je tam souboj za soubojem, je to prostě jinačí, hra se kouskuje. Jinak jsme zvyklí na zimní turnaje, ale to je něco jiného, než když se hraje o soutěžní body. Ale stejně jsme všichni stoprocentně natěšení. Vždyť jsme byli zvyklí o víkendech pískat a najednou jsme měli volno. Už aby se zase hrálo.

Zase pojedete bez přestávky až do léta...
Někdy jsem třeba tři, čtyři kola před koncem sezony byl i trochu unavený, těšil jsem se na přestávku, bylo toho dost. Jenže pak si chvíli odpočinete a fotbal i pískání vám chybí. Tak jako teď.