Foto: Jiří IPSER
Braník už dostal pár facek, přesto vede. Postoupit chceme každou sezonu, věříme, že se dohraje, říká kouč

Braník už dostal pár facek, přesto vede. Postoupit chceme každou sezonu, věříme, že se dohraje, říká kouč

Na půdě druhého Slivence dostali šest gólů, což je také jediná porážka, kterou zatím fotbalisté ABC Braník v této sezoně utrpěli. Během deseti odehraných duelů pak už jen jednou remizovali. Osm vítězství je pasuje do role lídra průběžné tabulky B skupiny I. A třídy a trenér týmu Marek Bukovský může spřádat plány na to, jak se jeho svěřenci porvou o postup. „Zatím je to ve hvězdách, ale musíme být připravení a věříme, že se začne hrát,“ říká Bukovský.

Jste na prvním místě, vládne zatím v Braníku spokojenost? Co na dosavadní průběhu soutěže říkáte?
Nebýt toho, že jsme dostali na hřišti našeho konkurenta ze špičky tabulky ve Slivenci šest gólů, tak bychom asi spokojení být mohli. Taky si ale uvědomujeme, že tam mohly být i jiné bodové ztráty, tým ale makal a povedlo se utkání zvládnout, takže jinak jsme spokojení.

Vlastně jste tak trochu navázali na tu minulou nedohranou sezonu, že?
V určitém směru to pro nás podobné je. Ale teď jsme ztratili body se Slivencem a Stodůlkami, a ty jsme v minulé nedohrané sezoně porazili, pro změnu nás připravilo o body béčko Aritmy, nad kterým jsme teď vyhráli. Jsme rádi, že jsme zase na prvním místě a věříme, že tahle sezona bude jiná v tom, že se ji povede dohrát.

Šli jste do téhle sezony s jasným cílem útoku na přebor?
My jdeme do každé sezony s tím, že bychom chtěli útočit na postup. Tady jsme ale museli řešit, jak to bude s odchody několika hráčů. Nakonec nás opustil jen Pecháček. Stavíme šatny, investují se prostředky tam, takže jsme se nedohodli na pokračování. Byl to důležitý hráč, ale odešel a dostali šanci kluci z béčka a dorostu. Ostatní hráči u nás zůstali, kdyby odešli, museli bychom na to reagovat.

Čekal jste, že to bude tak dobré? Někde se museli s podobnou situací pořádně srovnat...
Možná tuším, na které kluby narážíte. Je to o tom, že někde odejdou klubu hráči a A třída je opravdu hodně vyrovnaná, hned je to znát. Takže se může stát, že místo špičky tabulky může nějaké mužstvo hrát klidně o záchranu. Navíc se nevyvedou dva, tři zápasy a tým si přestane tolik věřit. U nás opravdu těžíme z toho, že máme kvalitní kluky v béčku i v dorostu a dokážeme si směrem k prvnímu týmu pomoci.

Na začátku přesto přišla šestigólová facka, co jste si po tom nářezu říkal?
Upřímně jsem si říkal, že to asi bude zase hodně těžká sezona a jestli směr, kterým jdeme, je ten správný. Jestli nám to neukázalo, že je třeba něco změnit. Ale rozhodli jsme se v naší cestě pokračovat a ukazuje se, že to bylo správné rozhodnutí. Slivenec tehdy vysoko vyhrál, vyšlo jim všechno, my jsme nepodali optimální výkon, některé gólové situace jsme jim nabídli. To je celé. Druhou facku jsme pak dostali v poháru od Čafky. I tahle porážka nás ale znovu nakopla a vyhrávalo se.

Zmínil jste, že si pomáháte hráči z rezervy. Té se zatím tolik nedaří, to musí mít její trenér radost, co?
Já vím, že trenéru Petru Hejdukovi beru hráče a jeho tým na to určitým způsobem doplácí. K němu se třeba posouvají talentovaní dorostenci. Pro mladé kluky je to velká motivace, vidí, že se mohou posunout, dostanou šanci. A v klidu nemůžou být ani ti starší. Ti zase vidí, že nestačí jít jednou za týden na trénink a pak si prostě zahrají zápas. Myslím, že jdeme správnou cestou.

Při pohledu na výsledky najdeme vysoká vítězství i výhry o gól, ty hlavně venku. Je to složitější, když jste v roli velkého favorita?
O gól jsme vyhráli třeba na Aritmě. Soupeř byl mladý a běhavý. Když pak hrál o deseti, tak se semkli, na naší straně bylo určité sebeuspokojení, ale zvládli jsme to a získali tři body. Další těsná výhra byla s Nebušicemi, tam jsme měli vyhrát vyšším rozdílem, zahodili jsme šance, a to i přes dvě červené karty.

Z aktuální tabulky tak musíte mít radost.
Těší nás, že jsme první, ale kdybychom porazili Stodůlky, tak by to bylo ještě daleko lepší. (usměje se). Samozřejmě jsme chtěli vyhrát, skončilo to 1:1 a zase jsme si uvědomili, že prostě nemůžeme vyhrát všechno. Důležité pro mě je, že mužstvo zápas odmaká. Víme, že si na nás budou soupeři dávat větší a větší pozor a my budeme muset dobývat. Tenhle styl nám moc nesedí, ale budeme se s tím muset vyrovnat.

Jak se srovnáváte se současnou složitou situací, kdy se soutěže a tréninky zastavily?
Když to šlo, snažili jsme se trénovat v těch šestičlenných skupinkách. Pak se to zastavilo úplně, tak kluci chodí běhat. Máme dobrou partu, takže se mezi sebou hecují, kdo kolik uběhl, zapisují si to do tabulky. Nějaké pokyny, co musejí dělat, jsem jim nedával. Vědí, že musejí něco dělat, abychom byli připravení, až se začne hrát.

Takže nedostali nějaké individuální tréninkové plány a vy na dálku nekontrolujete, zda je plní?
Ne, ne. Oni ale poctivě zapisují, co kdo dělal, takže se kdykoliv můžu podívat. Oni vědí, že až se zase sejdeme, velmi rychle by bylo vidět, kdo co během pauzy dělal a nedělal. Takhle to bylo už během té první vlny, kdy se nehrálo.

Věříte tomu, že si letos ještě zahrajete o body? Co byste říkal na to, kdyby se soutěže hrály, pokud to situace umožní, třeba i během zimy místo turnajů?
Byl bych moc rád, kdyby se ještě začalo hrát, ale momentálně je to ve hvězdách. Třeba za tři týdny bude situace jiná. Musí se teď zkrátka každý připravovat individuálně a uvidíme, jak to dopadne. Co se týče zimy, určitě bych pro tuhle variantu byl. Samozřejmě, že kluby, co nemají umělku, by to měly složitější, protože by to stálo nějaké náklady navíc. Ale bylo by to řešení té situace, jak soutěž dohrát. Hlavní teď je, aby se vše ohledně pandemie zvládlo. Zdraví je na prvním místě, ale už se všichni těšíme, až se zase začne hrát.