Zranění, karty, fyzička a taky nehrajeme doma! Trenér Uhelných skladů našel důvody, proč se tým trápí

Co vás vede k tomu optimismu?
Je toho víc. Jednou už Uhelky podobnou situaci zažily, to byl ještě trenérem Robert Hlavica a byli také v polovině podzimu dole. Věřím, že se všechno zlepší, až se dostaneme ze současných problémů. Máme hodně zraněných, dostáváme zbytečné karty a pak je nás k zápasu připravených třeba třináct, i když jsme měli v přípravě v létě třicet lidí. Prostě si pořád myslím, že bychom neměli spadnout.

Nevede se hlavně defenzivě. Nejméně jste dostali v utkání Pražská teplárenská přeboru dva góly, teď jich naposledy bylo sedm. To nevypadá jako signál, že se vše mění k lepšímu, že?
V každém zápase, co jsme odehráli, se měnila obrana. Máme fakt hodně zraněných, ze hry jsou Šulc, Procházka kvůli kolenu, Partl má natržený sval, zraněný je Koc, Zilvar. Samozřejmě je vidět i to, že nemáme na Uhelkách starší dorost, abychom si mohli v nouzi pomoci. Záleží na tom, jak dlouho budou kluci zranění. Věřím, že až se z toho dostaneme, všechno se zlepší.

Vepředu chyběl i Václav Klán.
Někdo občas říká, že není tolik vidět, ale on je pro nás ohromně důležitý. Třeba nedá gól, ale vybojuje spoustu míčů. Je rozdíl ho mít a nemít na hřišti.

Řadu zápasů jste nerozjeli špatně, vedli jste o gól a někdy i o dva. Když pak takový zápas ztratíte, musí to být o to větší rána. Čím vysvětlíte, že to tým výsledkově nedotáhne?
Je to jednoduché, prostě nám dojde fyzička. To se stalo na Zličínu, kde pak přijde do hry jako střídající Vašut a i když se na něj chystáte, tak vám dá gól. A kluky to najednou srazí. A z toho pak vyústí třeba nějaká ta červená karta. Na Podolí jsme měli dvě šance a nedali jsme je. Vyšehrad B – to bylo něco jiného. Tam jsme sice taky dali první gól, ale proti nám stáli mladí, rychlí kluci, kteří se chtějí ukázat, bojují o šanci dostat se do áčka.

Ve třetím kole jste vyhráli v Královicích. Tak trochu jsem čekal, že to mohl být zlom k lepšímu. Cítil jste to podobně?
Vedli jsme 2:0, ale soupeři se povedlo vyrovnat na 2:2 a později i na 3:3. Nakonec jsme dokázali vyhrát. Královice mají taky zkušený tým a věřil jsem, že bychom se tou výhrou mohli chytit. Ale pořád to není ono.

Jakou roli hraje to, že nenastupujete na domácím hřišti? První kolo jste hráli s Přední Kopaninou v Řepích, v domácím prostředí jste se neukázali ani jednou...
Když nehrajete doma, je to slušně řečeno na houby. Souhlasím s tím, co říkal náš brankář, že se už všichni těšíme, až si u nás zase zahrajeme. Řešily se střídačky a plot za nimi. Podle mých informací už je vše hotové, takže bychom se doma měli ukázat co nejdříve. Na jaře pak budeme hrát více doma, mohlo by to být v tomhle směru dobré.

Teď jedete znovu ven, na Újezd Praha 4. To není zrovna soupeř na chycení, jak se říká. Nebo věříte, že přijde druhá výhra Uhlířů v sezoně?
Neříkám, že tam jedeme zrovna vyhrát, ale taky přece dopředu neřeknu, že tam prohrajeme. My jdeme do každého zápasu s cílem uhrát body, odmakáme to, na co máme. Máme nejstarší tým v přeboru, trénujeme dvakrát v týdnu, někde se trénuje třeba čtyřikrát, tak to musí být vidět. Základem bude vyhnout se zbytečným kartám. Je jasné, že to bude těžký zápas. Ale hlavní je, že se vůbec bude hrát.

Pandemie koronaviru je velký strašák. Máte obavy, že by mohly být soutěže přerušeny?
Nikdo neví, co bude. Hlavní je zdraví. Ale všichni chceme, aby se pokračovalo. Nedovedu si představit, že by se nedohrála druhá sezona po sobě. Otázkou je, kdyby to nastalo, jak bychom to pak dávali dohromady. Jak jsem říkal, mám v týmu zkušené kluky, pro některé to může být i poslední sezona v kariéře a nikdo nechce končit sestupem. Takže věřím, že se kousneme a dopadne to dobře. Utkání je před námi ještě dost a bude šance všechno napravit.