Aritma zabrala, ale v koncovce se trápí. Šanci jakou jsem nedal já, musí dát i druhý asistent maséra, přiznává Pivrnec

Soutěž má za sebou teprve pět kol, po utkání v Rakovníku se vám ale asi hodně ulevilo, že?
Je to pravda, pět kol je pryč a tabulka je pořádně vyrovnaná. Díky téhle výhře se nám povedlo odlepit od chvostu. Věděli jsme, že v Rakovníku to bude zápas o šest bodů, soupeř na tom byl podobně jako my. Jeli jsme tam s jasným cílem, že musíme vyhrát.

Ale prohrávali jste. Proč váš záměr v úvodu nevycházel?
Vyhovuje nám, když můžeme vycházet ze zabezpečené obrany a hrát na brejky. Proti týmům, které jsou fotbalovější, se nám hraje lépe. Jsme disciplinovaní a dobře připravení takticky. Takže to byla v našem podání taková typická Aritma poslední doby, kdy jsme byli víc na balonu, ale akcím chyběla finální fáze. Když to shrnu, v první půli jsme měli i převahu, ale nedokázali jsme ji proměnit a jít do vedení.

Pořád mi do toho nezapadá ten vedoucí gól soupeře, který přišel skoro po hodině hry. Co se stalo?
Zahodili jsme stoprocentní tutovku, možná tisíciprocentní. To byla šance z malého vápna. Když jsme pak dostali po rychlé akci soupeře gól, bylo to strašné.

Inkasovaný gól vás zjevně nepoložil, spíš naopak.
Musím říct, že nám pomohla střídání. Je zvláštní, že to říkám zrovna já, když mě trenér vystřídal. Ale měl jsem v poslední době svalové problémy, byl tam desetidenní výpadek, takže bylo správné, že tam trenér poslal jiného hráče. Navíc já jsem defenzivní bořič a ve chvíli, kdy prohráváte, tak potřebujete úplně něco jiného.

Pak padly dva góly během pár desítek sekund, zažil jste někdy takhle bleskový obrat?
Tak on to byl delší čas, během minuty určitě nepadly. Při vyrovnávacím gólu tam šli za míčem snad tři naši hráči, byli do toho namočení, až se rozhodčí musel zeptat, kdo tu branku vlastně dal. Tak ten nejrychlejší je v zápisu. (směje se)

A za chvíli už jste vedli.
To ano, góly byly slepené, ale chvíli to trvalo. Pár podobných kousků už jsem zažil, když jsme jednou v Tachově prohrávali 0:2 a pak jsme čtyřmi góly během dvaceti minut rozhodli o výhře. Musím ale říct, že po tom průběhu jsme si tři body zasloužili.

Říkal jste si, že to už musí vyjít?
Věřil jsem, že to zvládneme. Obrana má zkušenosti, ne třeba tolik věkem, ale odkopáno kluci něco mají. K tomu kvalitní brankář Stareček. Co si vybavuji, tak kromě gólu tam měl za celý zápas jen jeden závar. Míč byl na brankové čáře, určitě ji nepřešel celým objemem. Na hřišti během utkání vám to nikdo třeba neřekne, ale po utkání by to někdo řekl. Ale tady pořád všichni tvrdili, že celým objemem čáru určitě nepřekročil. I když si domácí přáli něco jiného...

Trenér tvrdí, že doplácíte na neuvěřitelné věci, kdy máte tutovku, nedáte gól a pak soupeř trestá. Vážně jste většinou za takové smolaře?
Měl bohužel pravdu. Naposledy jsme s Mostem – Souší prohrávali 0:1 a hned po gólu jsme mohli vyrovnat. Ten hráč jsem byl bohužel já. Sice nejsem útočník, ale takovou šanci by měl dát i druhý asistent maséra... V závěru zápasu jsme měli navrch, jsme dobře kondičně připravení, takže soupeře v závěrečných minutách většinou přehráváme.

Pět nastřílených gólů za pět kol, to není zrovna moc, že?
Dlouhodobě je tohle problém Aritmy. Nejsem nějaká chodící statistika, ale myslím, že v minulé sezoně to bylo stejné. Když máte průměr vstřelený gól na zápas, tak je to málo. Co si pamatuji, tak jsme neměli klidný zápas v tom směru, že bychom vedli o dvě nebo více branek.

Před pár lety Aritma takovou sezonu přece měla, hrálo se o první místo.
To je vlastně pravda. Ale to řádil v našem útoku Marin Glasnovič. Tomu tam spadlo všechno, nastřílel snad šestnáct nebo ještě více gólů. Tolik jsme jich nedali snad jako tým za celou nedohranou sezonu.

Marin Glasnovič je přece v Aritmě pořád...
Ano, je. Ale drží se ho smůla a zranění. Kdyby byl v pořádku, tak bychom na tom byli v tabulce pravděpodobně lépe a gólů bychom měli víc. Střílet je umí.

Třikrát se trefil exligista Jan Štohanzl, je to lídr týmu?
Je vidět, že je jinde než zbytek týmu. Někdo si všímá toho, kolik mu je let, ale on je na tom s fyzičkou skvěle. Trénuje děti, na hřišti je pořád, má navíc dar od pánaboha. Dokáže rozhodovat zápasy a jsme rádi, že ho máme.

Do zápasů naskakuje i Ondřej Rybka, ten už snad ani nechtěl hrát.
Byl mimo Aritmu, ale vrátil se. Hrál nižší soutěže a nesedělo mu to, protože to tam bylo hodně drsné. Tak říkal, že si s námi rád zatrénuje a když dostane šanci, rád nastoupí. Na těch třicet minut to je určitě rozdílový hráč.

Teď vás čeká zápas s Českým Brodem, který je v tabulce nahoře. Herně by vám měl soupeř sedět, přidáte další body?
Nechci to nějak zakřiknout, ale mohlo by to tak být. Určitě by to chtělo tuhle výhru potvrdit. Chceme určitě vyšplhat k horní polovině tabulky a dokázat, že na ta místa, kde jsme, snad ani nepatříme.