Foto: Pavel Jiřík st.
Gól roku od trenéra vzal Přední Kopanině body. Pomohly mi žížaly, směje se Šimek z Újezdu nad Lesy

Gól roku od trenéra vzal Přední Kopanině body. Pomohly mi žížaly, směje se Šimek z Újezdu nad Lesy

Prohrávali 0:2 na hřišti favorita, ale nic nezabalili a rvali se výsledek dál. Fotbalisté Újezdu nad Lesy nakonec odvezli z Přední Kopaniny bod za remízu 2:2. Vyrovnání přitom zařídil parádní pumelicí hrající trenér Josef Šimek. „Jelikož dávám jeden gól za sezonu, tak se dá říct, že jsem vyrovnal mým Gólem roku,“ smál se jedenačtyřicetiletý Šimek. Újezd nad Lesy má po sedmi odehraných zápasech na kontě šest bodů.

Máte dobrou náladu, ale zápas se vyvíjel tak, že vám asi do smíchu moc nebylo, když jste prohrávali 0:2.
V první půli jsme měli čtyři šance, ale žádnou z nich jsme nedotáhli. Pak jsme asi minutu před půlí dali soupeři dárek, když jsme udělali chybu a on ji potrestal. Po přestávce jsme navíc dostali druhý gól a nevypadalo to z hlediska výsledku dobře. Tak jsme zkusili změnit taktiku a přišlo konečně zlepšení.

Chápu to správně, že jste si na Kopaninu věřili?
My jsme k tomu zápasu jeli v pozici outsidera. Stačilo se podívat na tabulku a taky na naší sestavu, kdy nám chyběli čtyři hráči. Ale taky si dovolím říct, že kdybychom zvládli dohrát ty zmíněné situace v první půli lépe, tak to mohlo na Kopanině dopadnout stejně, jako když tam vyhrál Zličín.

Inspiroval vás jeho výkon na půdě Kopaniny?
Přesně tak. Viděl jsem, jakým způsobem tam uspěl a říkal jsem si, že by to mohlo fungovat. Takže jsme mohli dosáhnout na tři body, ale taky jsme mohli i prohrát, kdyby v poslední minutě nemávli ofsajd. Když to shrnu, tak si celkově té remízy cením.

O nerozhodném výsledku jste rozhodl v závěru právě vy. Co vás napadlo, když jste nádhernou ranou skóroval?
Byl to tak trochu náhodný gól. Trefím se jednou za rok. Chtěl jsem centrovat před branku, ale pořád mi tam vadil dobře postavený hráč soupeře. Tak jsem se soustředil na to, abych míč kolem něj zatočil a našel spoluhráče.

Jak to, že balon skončil v brance?
V tomhle období jsou na Kopanině asi hodně žížaly a na hřišti jsou takové hromádky. Takže se stalo, že jsem díky jedné takové trefil míč hořejškem kopačky a dal jsem svůj Gól roku. Ve slunci se možná míč trochu i ztratil brankáři. Já tam jen stál a čekal, jak to dopadne.

Z pohledu Újezdu nad Lesy to dopadlo náramně. Radost byla ohromná, přišly i nějaké žertíky ze strany vašich svěřenců?
Jakmile jsem na hřišti, tak jsem jen poloviční trenér, jsem jeden z hráčů. Po gólu i po utkání jsme měli pochopitelně všichni radost. Nějaké vtípky možná přijdou ještě na tréninku.

V základní sestavě jste nebyl poprvé. Přišlo mi, že už nebudete tolik nastupovat...
Hraju, jen když to hoří a nemáme dost hráčů. Stane se, že máme málo lidí, kluci jsou zranění, nemůžou, někdo je v trestu.

Takže asi není na místě otázka, zda jste si vystřelil základní sestavu pro další zápas?
(směje se) Já jsem v Újezdu nad Lesy kvůli tomu, aby se rozvíjeli mladší hráči. Uvidíme, v jakém stavu budeme před dalším zápasem.

Odkopal jste toho v sezoně asi víc, než jste chtěl. Přidáváte si v tréninku?
Já ale netrénuji. Chodím si zahrát za béčko, takže se dá říct, že v nějakém režimu jsem. Samozřejmě si s áčkem dám bago, rozcvičku. Ale jsem tam od toho, abych tréninky řídil.

To musí tělo dostat pořádně zabrat...
Ve dvaceti letech je to tak, že můžete jít hrát klidně druhý den. Ve čtyřiceti jste v nadsázce řečeno rozbitý až do středy. Za ta léta ale člověk dobře zná svoje tělo a ví, na co stačí.

Sestava se dává hůř dohromady, když nevíte, zda se objeví bratři Jarolímové. Jednou už si byli zahrát, dohodli jste si nějaká nová pravidla?
Platí stále to, co jsem říkal. Rozhoduje se týden co týden. Oni mají svůj program a já to neovlivním. Řešíme to podle aktuální situace.

Oddechnout si můžete alespoň díky tomu, že má tým odehraný plný počet zápasů. Už jste se srovnali se složitým startem do sezony, kdy se vás týkal odklad zápasu kvůli koronaviru?
Už jsme v normálním režimu, už tam nejsou středy se zápasem. Malinko jsme doběhali to, co jsme chtěli, než nás zabrzdil koronavirus. Samozřejmě, že když musíte hrát v rytmu středa – neděle – tak těla hráčů z přeboru na to nejsou připravená. Když je tam nějaké zranění, nemáte čas ho doléčit. Na téhle úrovni je to prostě složitější.

Nakonec může být i výhoda, že Pražská teplárenská přebor začal dříve než vyšší soutěže, že?
Nejdřív se mi to moc nelíbilo. Říkal jsem si, proč třetí liga a divize startují až dva týdny po nás, že jsme také mohli mít delší dovolenou. Nakonec se ukazuje, že to bylo celkem rozumné. I když pochopitelně nikdo z nás neví, co bude dál a jak to všechno dopadne. Jak se s tím vyrovnají týmy, které budou muset dohrávat zápasy.



Související články