Foto: Jiří Inneman
Někdy chci přebor taky vyhrát, ambice máme ty nejvyšší, říká nový kapitán Dukly JM Solař

Někdy chci přebor taky vyhrát, ambice máme ty nejvyšší, říká nový kapitán Dukly JM Solař

První dvě kola Dukla Jižní Město pod novým kapitánem Vladimírem Solařem klopýtala a neměla ani bod. Stačily dva týdny a už se nejen jemu dýchá lépe. Tým trenéra Světlíka nasypal soupeřům po pěti brankách a do utkání proti Zličínu jde s jasným cílem na povedená představení navázat. „Možná přijde další kanonáda, ale beru i výhru 1:0. To bude nejdůležitější,“ říká Solař před 3. kolem (pátým hracím) Pražská teplárenská přeboru.

Asi vám po tom nepovedeném startu nebylo zrovna dobře. Jak jste to s kapitánskou páskou na rukávu prožíval?
Člověk si říká, co děláme špatně. Tým trénuje poctivě, pravidelně, nálada v pořádku… a pak přijdou dva zápasy a nula bodů. Pochyby o tom, zda na to máme, se objevit mohly, ale já sám jsem tyto myšlenky neměl. Byla to jen otázka času, kdy to vezmeme za správný konec a začneme vyhrávat. Jak říká trenér, kvalita je na naší straně.

V prvním kole jste přitom vedli 1:0, nakonec jste ale po pauze čtyřikrát inkasovali a jasné vítězství slavila Hostivař. Co se stalo?
Možná uspokojení, v první půli jsme měli převahu, bylo tam dost šancí na to, abychom odskočili o dvě tři branky. Bohužel poločas byl jen 1:0 a pak jsme to nezvládli v hlavě. Člověk znervózní, začali jsme kupit plno chyb, nikdo si nevěřil. Byl to až moc ustrašený výkon, nikdo nevzal odpovědnost na sebe. Hostivař to dotlačila dravostí, v druhém poločase nás přejela důrazem a touhou vyhrát.

Cítil jste větší odpovědnost jako kapitán a měl jste v kabině třeba proslov k týmu?
Teď jsem pásku po volbě týmu dostal já. Moc si toho vážím. K pásce jsem čuchnul už minulou sezonu. Dělal jsem Ondrovi Kotlíkovi zástupce. Převážně hrál celé zápasy, tak jsem se k ní dostal jen sporadicky. Nebylo třeba měnit. Proslov k týmu žádný nebyl, ale nějakou odpovědnost člověk určitě cítí. Ta páska ale neznamená, že se vše točí kolem mě. Kluci, kteří tvoří kostru týmu, mi dost pomohli. Vše bylo o hlavě, trochu si začít věřit a jít na hřiště s jasnou myšlenkou vyhrát. Trochu se povzbudit.

Ve třetím kole jste dali pět branek Radotínu, byl to definitivní zlom k lepšímu?
Do sestavy vklouzl na poslední chvíli Damián Farkaš, na stopera se vrátil Martin Inneman... Přišly nové venkovní dresy, to myslím samozřejmě v nadsázce, nějakou roli to ale zahrát mohlo. Vše nasvědčovalo tomu, že to právě s Radotínem zlomíme a vše si v tom utkání prostě sedlo. Dali jsme brzy gól a najednou to jelo. Věřím, že zlom to byl a už si vítěznou vlnu udržíme.

Před týdnem proti béčku Vyšehradu jste vedli 4:1 a 5:3, na konci ale soupeř snížil na rozdíl gólu. Byly to ještě nervy?
Klobouk dolů před Vyšehradem. Za stavu 4:1 pro nás jsem nečekal, že z toho bude takové drama. Takže ano, obavy tam byly. Jeden hloupý odraz a mohlo to být 5:5.

Co stojí ze střeleckým probuzením Dukly v posledních dvou venkovních duelech?
Šlapeme jako tým. Zvedli jsme se v hlavách. S pozitivní myšlenkou se hraje prostě lépe. Plno týmů nás přehrávalo bojovností, zarputilostí. Trochu jsme to zjednodušili a jdeme si víc za gólem. Teď si to jen udržet.

Potěšitelné je asi to, že góly dávají všichni a nesoustředí se pozornost jen na tradičního kanonýra Dukly JM Kotlíka, že?
Ondra kanonýrem je a vždy bude. Ten, do čeho plácne, tak je to gól. Jeho čas brzy přijde. Pořád je začátek soutěže. Zatím se střelecky daří více klukům. Pakliže tomu tak bude i nadále, pro Duklu JM jedině dobře.

Teď vám v cestě stojí nebezpečný Zličín. Po prvním kole jej pasovali na kandidáta sestupu a od té chvíle se mu nebývale daří... Jsou i pro vás jeho výkony překvapením?
Určitě ne. Přebor je extrémně vyrovnaná soutěž. Každý může porazit každého.

Bude klíčem k úspěchu uhlídat jejich ostrostřelce Vašuta?
Klíčem k úspěchu bude uhlídat Zličín. Trenér určitě někoho vypíchne, řekne kolik kdo dal gólů, jak je vysoký… Nechci tyto informace nějak znehodnocovat, ale vše se rozhodne na hřišti. Gól může dát každý.

V přeboru všeobecně padá docela hodně branek, tipnete si, nabídne i duel se Zličínem gólové hody?
Jestliže do toho vstoupíme jako v našich posledních dvou kolech, tak se to stát může. Jsem si ale jistý tím, že chceme hlavně výhru, a to klidně 1:0. Máme teď nového řvouna pokřiku, tak bych si přál, aby to taky jednou dozpíval celé a správně!

Aby si fanoušci teď nezvykli, že zase dáte pět gólů...
Nejsem si úplně jistý fanouškovskou základnou, ale budiž. Snažit se budeme, přeci jen to vypadá lépe, když je gólů víc. Třeba i vzhledem k tomu, že máme v pokutovníku snad za každý gól nějaký peníz do kasy.

Když duel zvládnete, posunete se jistě do vyšších pater tabulky. Jaké ambice má Dukla pro tuhle sezonu?
Dukla JM obsazovala vždy na konci soutěže místa ve vrchní polovině tabulky. Věřím, že tam patříme právem. Sám za sebe říkám, že chci přebor taky někdy vyhrát. Takže ambice Dukly jsou, doufám, jen ty nejvyšší.

Když jsme se na rozhovoru domlouvali, jel jste na trénink dětí. To fotbalu nemáte jako hráč dost? A kde vůbec trénujete?
Trénuji kategorii U9 na FK Dukla Praha. Času to samozřejmě sežere hodně, zeptejte se přítelkyně… Ale fotbalem žiju. Mám to prostředí rád. Děti trénuji už sedm let a zatím to zvládat jde. Uvidíme, co časem. S vlastní rodinou si to úplně představit neumím.

Vidíte svou budoucnost ve fotbale právě v roli trenéra?
Fotbalovým trenérem bych chtěl být hned. Jen je to v českých podmínkách k neuživení. Pozice trenéra mládeže se musí často doplnit ještě jinou prací. To se mi zatím daří. K Dukle mám hlavní zaměstnání ve společnosti Sportující Mládež, kde trénujeme s dětmi ve školkách. Snažíme se do nich dostat pohyb, který jim obecně chybí. 



Fotografie

Související články