Fotbal odpočívá, je tedy čas na hru 1 proti 1. Mistr republiky čelí hvězdám
Hrajete fotbal a futsal. Jak jste se dostal ke sportu 1 vs 1?
Znám zakladatele 1 vs 1 Lukáše Řezníčka, který pořádá různé akce, jako je třeba turnaj Praga Cup. Jednou jsem si všiml, že je mistrovství republiky v novém sportu a šel jsem si to zkusit.
A hned z toho byl mistrovský titul...
Bylo to asi trochu překvapení, protože tam pochopitelně byli kluci, co to už hráli a já šel na turnaj bez jediného tréninku. Ale nakonec jsem to i takhle z voleje vyhrál a měl z toho samozřejmě velkou radost. Já si šel hlavně zahrát, titul byl příjemný bonus.
V době pandemie koronaviru se řada sportovních akcí zrušila, nezůstane vám mistrovský titul až do dalšího roku?
Kdepak, šampionát se jen odložil. Měl by se uskutečnit v listopadu v Galerii Harfa. Těším se, že si tam zase zahraju.
Když se teď nedohrály nižší fotbalové soutěže, kde jste hráčem Vrchlabí, byl fotbal 1 vs 1 asi parádním zpestřením, že?
Kolektivní sporty měly stopku, a tak se vymyslela Challenge v 1 vs 1. Volno mají i různé osobnosti, takže jsme zkusili oslovit herce, zpěváky a taky sportovce. Proti řadě z nich už jsem si zahrál a bylo to moc fajn. Až jsem byl překvapený, jak to některým jde.
Zkuste prozradit, kdo si vedl nejlépe?
Když to vezmu z pohledu techniky, tak určitě mistr světa v malém fotbale Patrik Levčík. Samozřejmě byl moc fajn zápas s Michalem Sadílkem, který je hráčem PSV Eindhoven a obrovský zážitek pro mě byl taky souboj s Katkou Svitkovou, co hraje první ligu za Slavii.
Jak si mladá fotbalistka v souboji s mistrem republiky vedla?
Co se týče techniky, tak byla jedna z nejlepších, proti které jsem hrál. Ani silově na tom nebyla špatně. Zápasy s ní byly zajímavé. Jednou zápas rozhodla houslemi ona, jednou pak já.
Zmínil jste gól jesličkami, ten ve hře 1 vs 1 plní funkci jakéhosi K.O. Hraje se do doby, než jeden z hráčů vstřelí čtyři góly, ale když dá někdo branku tak, že míč projde mezi nohami protihráče, je okamžitě konec. Co na tuhle koncovku říkáte?
Samozřejmě že když takový gól dáte, je to radost. A když takový dostanete, tak vás to štve. Tady nejdřív Katka vyrovnala takovým gólem na 1:1 na zápasy, v tom rozhodujícím se jesličky povedly mně, ale byla to paráda. Nejspíš se to líbilo i jí, protože jsme se pak domluvili na tom, že se hřiště přiveze na trénink fotbalistek Slavie a ony si to vyzkouší.
Mimochodem, Kateřina Svitková nemá ráda sparťany. Věděla, že jste hrál v rudém dresu nejvyšší futsalovou soutěž?
O tom jsme se nebavili. (směje se) Já ale ve fotbale fandím Plzni, tak by to snad nebylo tak zlé.
Zaujal sport 1 vs 1 i někoho dalšího natolik, že si chtěl zahrát znovu?
Myslím, že Michala Sadílka a jeho trenéra Tomáše Josla. Ptali se, kde se dá hřiště pořídit, že by si ho koupili.
Z toho lze usuzovat, že je to dobrý doplněk přípravy pro fotbalisty i futsalisty. Jsou tam nějaká omezení?
Ne, ne. Hrát můžou mladí i starší, muži i ženy, hubení i ti silnější. Myslím, že se dá výborně zdokonalit technika. A pozor, kdo si myslí, že to není náročné na kondici, tak ať si to přijde vyzkoušet a uvidí, jak je to namáhavé. Myslím, že si tenhle sport užije každý fotbalista, stejně jako hráč, co je hračička a baví ho technické kousky.
Máte za sebou dvě operace kolena, nemáte obavu, že na malém prostoru můžete přijít k další úhoně?
Koleno po poslední operaci ještě není úplně v pohodě, takže si v některých situacích dávám pozor a klidně radši dostanu gól, než bych šel do nějakého rizika. Pak prostě vím, že musím přidat a dát o gól víc.
Je u vašeho sportu rozhodčí?
Když se jedná o výzvy, tak je to bez rozhodčích, na turnaji to rozhodčí hlídá.
Mluvíte o výzvě 1 vs 1. Co si pod tím představit?
To je akce, kdy buď my zkusíme vyzvat nějakou hvězdu k zápasu, nebo se mi naopak mohou ozvat lidé, co si to chtějí vyzkoušet. Platí, že za osobnostmi jezdíme. Hřiště se složí a vejde se do osobního auta, tedy když se sklopí sedačky. Další zájemci o zápas se pak mohou ozvat a domluví se zápas ve Vrchlabí. Co se týče osobností, tak jsem si zahrál třeba proti herci Hamplovi, freestyle motokrosaři Podmolovi, čeká mě třeba utkání se zpěvákem Jakubem Děkanem v Liberci, nebo taky v Praze s Tomášem Necidem. Kontaktovat mě lidé můžou přes Facebook nebo přes webové stránky 1vs1.
Jste sice z Vrchlabí, ale vidět vás tedy můžou fanoušci i v hlavním městě?
Je to tak. Já mám v Praze přítelkyni, bydlím v centru, takže mám určitě k Praze vztah.
Jak vůbec vzpomínáte na angažmá ve Spartě?
Naposledy jsem hrál za Mělník, ale předtím to byla Sparta. To je největší sportovní značka tady v Česku. Ve futsale má sice Chrudim řadu titulů, ale Sparta je nejvíc. A já jsem byl moc rád, že jsem dostal šanci za ni hrát. Beni Simitči je dobrý trenér a skvělý motivátor. V týmu bylo hodně Čechů i cizinců, hodně jsem se tam toho naučil.
Fotbalově jste se realizoval na úrovni třetí ligy. Do Prahy vás to fotbalově netáhlo?
Celou mládežnickou kariéru jsem odehrál za Hradec Králové. Kopal jsem proti Janktovi nebo třeba Schickovi. Je mi čtyřiadvacet, věřím, že se ještě můžu fotbalově dostat výš. Šance snad ještě je. Až bude koleno úplně v pohodě, zaměřím se už jen na fotbal. Uvidíme, jak to dopadne.
V disciplíně 1 vs 1 jste mistrem republiky. Jaký byl váš největší fotbalový úspěch?
S Hradcem Králové jsme vyhráli dorostenecký titul U-17, když jsme porazili Slavii 7:3. Co se týče světového fotbalu, tak jsem fanouškem Barcelony. Byl jsem se podívat i na jejím zápase na Camp Nou. Nezapomenutelný zápas, který jsem tedy viděl v televizi, bylo utkání s Paříží, kdy Barca prohrála první zápas 0:4 a v odvetě to neskutečně otočila a vyhrála 6:1.
Fotbal 1 vs 1
Hraje se na kulatém hřišti. Vítězem zápasu je hráč, který jako první vstřelí soupeři čtyři branky, nebo se mu povede vstřelit gól houslemi. Autor takové branky je vítězem utkání.