Foto: Ondřej Hanuš
Rozhodčí bez píšťalky s rouškou? To snad musela být legrace, říká sudí Šaróka

Rozhodčí bez píšťalky s rouškou? To snad musela být legrace, říká sudí Šaróka

Klidně odřídil čtyři zápasy za víkend. Fotbal o víkendu neodmyslitelně patřil do jeho života. Jenže teď měl utrum. Pandemie koronaviru zastavila a nakonec i předčasně ukončila nižší soutěže, tedy i Pražská teplárenská přebor. Jak těžké chvíle překonával rozhodčí Július Šaróka? „Snažil jsem se na tom všem najít i dobré věci. Samozřejmě mi fotbal chyběl. Pocitově to bylo tak půl na půl,“ prozradil sudí. Zdůraznil, že rozhodně nemůže mluvit za všechny fotbalové arbitry.

Co dobrého vám tedy doba bez fotbalu přinesla?
Mám dvě děti, třetí je na cestě, takže si člověk užívá víc s rodinou. Přece jen byli doma zvyklí, že v sezoně chodím o víkendu z fotbalu na fotbal. A to jsem teď nemohl, poznával jsem situace, kdy se o víkendu probudíte a nemusíte koukat na hodinky, protože musíte stihnout zápas. Na druhou stranu, vždycky záleží na úhlu pohledu. A já nechci, aby to vyznělo, že mi fotbal nechyběl. Mám ho rád, jsem zvyklý, že je v mém životě. Teď jsem ho neměl ani v televizi, nemohl jsem si pustit ligu, Ligu mistrů nebo Premier League.

Volných víkendů během sezony tedy moc nemáte, nebylo ale toho volna teď až moc?
Bylo. Je to jiné než obvykle v tuhle dobu, když se hraje. Naštěstí mám u domu i zahrádku, takže jsem se o ni mohl starat víc než obvykle. Byl na to čas a já byl rád, že můžu jít ven, kdykoliv se mi zachtělo. Nedokážu si představit, že bych v téhle době bydlel v paneláku.

Čekal bych, že se spíš ve volném čase půjdete třeba proběhnout...
Díky zaměstnání jsem zvyklý hodně jezdit autem a teď jsem za celý duben nenatankoval nádrž. Hodně jsem toho nachodil, jezdil na kole, samozřejmě jsem chodil i běhat. Mám chytré hodinky, ty mě nenechají v klidu. (usměje se) Dá se říct, že kromě jednoho dne v týdnu jsem měl vždycky nějakou z těch aktivit. Se dvěma kamarády jsme pak vyráželi na výlety na kole.

Hráči v týmech komunikovali přes různé aplikace, jak jste to měli mezi rozhodčími?
Máme rozhodcovskou skupinu na whatsappu. Na začátku se pochopitelně řešilo, zda se bude hrát. A taky jsme se bavili, jak komu fotbal chybí. Řešil se tam nástin nových pravidel, třeba že se teď v profesionálních soutěžích bude moc pětkrát střídat. Nakonec jsme si tam ze srandy posílali i vtipy. Těch bylo všude hodně.

Hecovali jste se nějak k tréninku, alespoň běhat jste asi chodit museli, ne?
Myslím, že hecování v tomhle směru neprobíhalo, že by někdo někoho trumfoval, kolik toho naběhal.

Čekal jste, že sezona předčasně skončí?
Když jsem viděl, jaká je situace v březnu, tak jsem moc nepočítal s tím, že se začne hrát. Spíš jsem si přál, ať se začne normálně na podzim. Jak běžel čas, bylo jasné, že se hrát nebude. Hráči i rozhodčí chodí do práce, vložená středa se občas dá absolvovat, tady by to ale bylo pořád až do konce soutěže. Vezměte si, že někdy stihnu třeba i pět utkání za víkend. Ve středu by šel ale stíhat jen jeden zápas. To prostě nešlo.

Nezávidíte trochu kolegům z profesionálních soutěží, kteří si nejspíš ještě v téhle sezoně zapískají?
V určitém směru závidím, samozřejmě. Zápasy mi chybějí. Ale v téhle situaci bych neměnil. Sice se udržuji, chodím běhat, ale na hřišti je to úplně jiný pohyb, než když běháte kolem rybníka. Jasně, někdo řekne, že takovou přestávku máme i v zimě. Jenže tam je to jiné, jsou přípravné zápasy. Teď nebylo nic.

Objevovaly se spekulace, že sudí nebudou mít píšťalku, ale budou tleskat, že bude povinná rouška. Dovedete si to představit?
Fakt nedovedu. Rozhodčí píšťalkou komunikuje, pomáhá mu získat autoritu, dáváte tím hráči něco najevo. Ten, kdo mluvil o tom, že by rozhodčí tleskal, si snad musel dělat legraci.

A taky bylo slyšet, že za odplivnutí by se kvůli ohrožení nákazou koronavirem dávala hráči žlutá karta...
To by mě zajímalo, kdo by tohle uhlídal. To nejde.

V televizi běžely některé fotbalové zápasy. Sledoval jste je?
Jsem maďarské národnosti, můj klub je Ferencváros, fandím mu. Takže když můžu vidět jeho zápasy, pustím si je. Třeba i jen jako kulisu v pozadí. Taky jsem koukal na Liverpool s Barcelonou, to byl senzační zápas, to jsem si nemohl nechat ujít.

Dokážete vypnout jako rozhodčí a vychutnáte si fotbal, nebo to nejde a sludujete podvědomě i muže s píšťalkou?
Když hraje Ferencváros, tak i nadávám. (směje se) Ale jinak pochopitelně koukám, jak rozhodčí řeší situace, kdy udělil kartu, jaký má pohyb. Toho se prostě nezbavíte.

Situace se pomalu zlepšuje a dovolené jsou i akce se 100 lidmi a později i s pěti stovkami lidí. Kluby pomalu domlouvají přátelské zápasy. Už máte nějakou nominaci?
O zápasech se mluví, vím o tom. Ale zatím se nikdo neozval. Ta doba ale brzy přijde, jakmile se bude hrát, budou nás kluby potřebovat. Už se těším.

Fotbal je nedílnou součástí vašeho života, nezdálo se vám o něm v noci?
Sny se mi zdají, ale málokdy si je pamatuji.

A byl během té pauzy den, kdy byste na fotbal nepomyslel?
Myslím, že asi ne. Čtu si fotbalové zprávy, sleduji FourFourTwo, kde jsou fotbalové kvízy, tak je řeším. Na fotbal prostě došlo každý den.