Tvrdá dřina v roušce a brýlích. Byl jsem jako Shrek, směje se trenér Meteoru Fíček

Během neplánované přestávky jste se pustil tvrdě do práce. Co všechno jste stihl udělat?
Na začátku, když byla situace nejhorší, tak jsem vzal rodinu na Orlík. Přítelkyně, syn i dcera tam mohli být na zahradě. Bylo to lepší, než být jen zavřený v bytě. Já v té době zajel jednou za čas na Meteor posekat. Pořádně se to rozjelo až v posledních třech týdnech, to se začala situace okolo koronaviru lepšit a my tvrdě makáme na tom, abychom ten náš svatostánek zvelebili. Dali jsme se do práce. Teď tráva roste fakt hodně a práce mám víc než v normální sezoně.

Na sociálních sítích byla hodně populární fotka, kdy jste brousil ohrazení kolem hřiště v Libni...
To je pravda. Když jsem brousil hrazení, byl jsem zelenej jako Shrek nebo třeba vodník a lidi si toho pochopitelně museli všimnout. A to jsem měl na sobě brýle a roušku, ale stejně mě to nezachránilo. (směje se)

Úplně to vypadalo, jako když vyznáváte při práci klubové barvy.
No jo, šlo to na mě. Taky si ze mě spousta lidí dělala srandu. Ale dali jsme se do toho, práce máme pořád dost.

Ale zapojovali se hráči i další členové klubu, že?
Určitě. Hany (Hanek) a Franťák (Frantl) natírali tribunu. Oni měli možnost pracovat z domova, tak se zapojili pak i do práce na Meteoru. Zapojil se i pan Stehlík se synem, lidí fakt pomáhalo hodně. Zvládli jsme toho dost. Natřel se plot, nádrž na vodu. Natřela se i celá tribuna, pracovalo se na hrazení, dělalo se v šatnách. K tomu jsem se pochopitelně staral o travičku.

Jak nepříjemné to v roušce bylo?
Je to složité. Když máte u práce i brýle, tak se vám pak mlží. Vůbec si neumím představit, že bych třeba v té roušce hrál. Když v ní jdete do krámu pohodovým tempem, tak je to v klidu. Nevím, jak si to představují a zda v tom budou fakt hrát třeba bundesligu. Pořád se všechno mění. Já jsem všechna nařízení dodržoval, samozřejmě, když jsem sekal a byl v areálu sám, tak jsem roušku sundal.

Trávník je ve vynikajícím stavu. Máte z toho jako správce hřiště vůbec radost?
Hřiště je u nás docela dobré pořád. Je pravda, že jak na něm hrály i týmy do 17 a do 19 let, tak to byl záhul. Teď si hřiště odpočinulo a vypadá to nádherně. Jako správci hřiště bychom z toho měli mít radost, ale je jasné, že jako trenéři bychom byli také rádi, kdyby se hrálo.

Jak jste tu vážnou situaci prožíval?
Člověk si v té chvíli, když to přišlo, uvědomí, jak je na tom světě malý pán. Omezený je najednou nejen fotbal, ale celý svět. Někde se píše, že už je to nejhorší za námi, a jinde zase napíší, že může přijít druhá vlna. Malovat si můžeme ledacos, ale nikdo neví, co přesně bude. Jediná věc je jasná: že nejdůležitější je zdraví. Naštěstí nemám kolem sebe nikoho, kdo by měl s tou nemocí problém.

Pro hráče, trenéry a fanoušky to nebylo nic moc...
Takhle dlouhé volno od fotbalu jsem asi nikdy neměl. Výhodou bylo, že jsem si mohl užívat děti. Teď, když jde přítelkyně do práce, je budu mít víc na starosti já. Budu muset taky víc zapojit babičku. (směje se) Co se týče fotbalu, tak mě hodně mrzelo, jak to dopadlo, protože kluci tvrdě odmakali zimní přípravu a najednou se nehrálo. Fotbal mi chyběl, kluci dostávali tréninkový plán. Jak kdo plnil, to pochopitelně nevím. Ale na internetu jsem viděl, že makali, věřím jim. Oni dobře vědí, že musejí pro sebe něco dělat.

Tomáše Radu jsem viděl na výběhu v letňanském lesoparku.
Běhání tam bylo třikrát v týdnu, věřím, že se kluci udržovali, i když samozřejmě sám vím, jak je to složité s motivací do práce, když je to tak dlouhé.

Jak jste na tom se společnými tréninky?
Kdy se to pořádně rozjede, je to spíš otázka na vedení. Nic nechceme uspěchat, na prvním místě musí být bezpečnost hráčů. Ale samozřejmě chceme, aby se to rozjelo.

Od 11. května lze pořádat sportovní akce s účastí 100 lidí. Jak rychle využije Meteor možnosti a odehraje třeba nějaký přátelský zápas?
Původně mělo být všechno povolené až od 25. května, najedou je to o dva týdny dřív. Myslím, že co se týče přátelských zápasů, rozjede se to hlavně v červnu. Tam bych chtěl hrát klidně dva zápasy týdně. Třeba i proto, že končí celá řada dorostenců, tak si je vyzkouším. Věřím, že se někteří udrží, další se rozhlédnou jinde. Jsou tam šikovní fotbalisté a je příjemné, že si Meteor vychovává hráče.

Pauza je každopádně nepříjemná, třeba i v tom, že pro fotbalisty může do budoucna být důležitější zaměstnání než fotbal. Naznačil vám třeba už někdo z hráčů, že do budoucna nemusí pokračovat?
Nemám tenhle signál, že by s tím měl někdo z kluků přijít. Jsme v pravidelném kontaktu, tak věřím, že to nenastane. Spíš z kluků cítím chuť do práce, už aby se začalo. Ale otázek, co se musí vyřešit, je pořád ještě dost.

Proslýchá se také, že může řada oddílů vzdát účast ve třetí lize. Uvažoval by případně Meteor, kdyby se objevila šance, o posunu výše?
Na tyhle myšlenky je brzy, ale pokud by šance přišla, určitě bychom si sedli a pobavili se o tom. Vždycky když jsem hrál, tak jsem chtěl vyhrát a snahou bylo dostat se výš. Tohle by byla jiná věc, ale dovolím si tvrdit, že kdybychom dostali možnost jít výš, tak bychom do toho šli.