Členská základna: Praha zvyšuje tempo a dál roste
24.04.2020

Členská základna: Praha zvyšuje tempo a dál roste

Důraz na projekty, které mají za úkol přilákat a udržet děti u fotbalu, se vyplácí. Pražský fotbalový svaz (PFS) udržuje nastavenou tradici z posledních let a dál vévodí tabulkám, v nichž se sleduje NÁRŮST ČLENSKÉ ZÁKLADNY. Mezi 14 krajskými fotbalovými svazy v tomto směru Praha opět nemá konkurenci.

Od roku 2012, kdy se tato čísla začala exaktně sledovat, Praha nejenže udává tempo, ale nadále ho zvyšuje. A potvrzuje, že důrazné zaměření na mládež nese výsledky.

Za uvedenou dobu stoupl počet registrovaných fotbalistů bez rozdílu věku ze 12 255 na 23 191 hráčů, což byl stav ke konci roku 2019. To je nárůst o 89,2 procenta! Pouze Moravskoslezský kraj se v tomto měřítku dostal přes čtyřicetiprocentní hranici, zbylých 12 krajů nikoliv.

A jdeme dál: u mládeže do 18 let zaznamenala Praha v tomto ohledu přírůstek 179,1 procenta, bezkonkurenčně nejvíc. Právě zvýšení počtu nezletilých fotbalistů hraje zásadní roli.

„Pražský fotbalový svaz si už před několika lety vytyčil jeden z primárních a strategických cílů rozšíření členské základny. V roce 2012 byla Praha na 12. místě mezi kraji co do počtu členů. Tohle číslo neodpovídalo jejímu postavení a významu. Začali jsme se této problematice opravdu systematicky věnovat a tohle je výsledek,“ říká Dušan Svoboda, předseda PFS. „Myslím, že jsme dokázali dobře vysvětlit jednotlivým klubům, čeho a jak chceme dosáhnout. Kluby naše myšlenky přijaly a začaly je realizovat. Bez práce klubů by k nárůstu nedošlo,“ oceňuje Svoboda.

Co se absolutního počtu týká, vede Středočeský kraj s 58 153 registrovanými fotbalisty, následuje Jihomoravský kraj (37 473), Moravskoslezský kraj (30 827), Zlínský kraj (25 959). Praze patří páté místo. Kromě velikosti krajů se v této statistice promítá i počet možností jiného využití volného času, jichž je v Praze v porovnání se zbytkem republiky nejvíc.

„Myslím, že pořád máme kam růst. Kdybych ale teď měl říct nějaké číslo, tak ho tahám z rukávu a nebylo by ničím podložené. Nedělali jsme žádnou studii, jaký je vlastně potenciál fotbalu jako takového, takže neumím říct, kam až v Praze můžeme vyrůst. Ale víc než absolutní čísla, ve kterých mohou být rok od roku vlivem různých okolností výkyvy, řeším trendy. A tady nám čísla ukazují, že jsme na správné cestě,“ myslí si Svoboda, který vede PFS od roku 2010 a ve všech rozhovorech od té doby zdůrazňoval, že právě projekty zaměřené na mládež jsou pro něj na žebříčku priorit velmi vysoko.

Jako důkaz si připomeňme jeho slova, která vyřkl před třemi lety před volbami, v nichž potřetí v řadě obhájil předsednický post: „O jednu věc se chci dál výrazným způsobem starat – a to o projekty, které povedou k rozšiřování členské základny mládeže. V tomhle ohledu se dřív něco zanedbalo, obecná snaha dostat děti ke sportu byla podhodnocená. Teď vidíme, že je to možné, že to dává smysl. Díky databázi FAČR, která je exaktní, vidíme výsledky. To, že jsme nejrychleji rostoucí ze všech krajů v počtu mládeže, mi říká, že jsme na správné cestě.“

Už před třemi roky Praha poskočila v kategorii pod 18 let o 116 procent, za rok 2019 byla jen pár desetin pod 180 procenty. „O mně se ví, že nejsem nikdy spokojený, ale s tímhle číslem už opravdu spokojený jsem,“ usmívá se Svoboda. „Jasně se tady projevuje systémová podpora z Magistrátu Hlavního města Prahy, z jehož prostředků se každoročně mezi pražské kluby rozděluje částka téměř 50 milionů korun. Jsou vázané právě na mládež a růst členské základny, zároveň pokrývají i významnou část odměn pro kvalifikované trenéry, což je z mého pohledu důležitý moment. Jedna věc je, že vám roste základna, druhá věc je, že musí růst počet kvalifikovaných trenérů, abyste mohli dát rodičům určitou garanci, že když dají dítě na fotbal, bude se o něj starat někdo, kdo má nějaké znalosti, dovednosti a dohlédne na to, aby byl rozvoj dítěte po všech stránkách v pořádku.“

V pořádku je i poměr mládežníků versus dospělých. V Praze je to 66,08 % ku 33,92 %. Pouze další čtyři kraje se dostaly nad 50 % hráčů mladších než 18 let, a to ještě velmi těsně. „Z tohoto ukazatele máme velkou radost. Znamená to, že v Praze je zdravý poměr, který slibuje, že i do budoucnosti by tady měl být potenciál pro růst členské základny, za což jsem opravdu rád,“ pokračuje Svoboda. „Jsem přesvědčený o tom, že je naše strategie správná a nadále v tom budeme pokračovat.“

Kromě fotbalových nadějí roste i počet dospělých hráčů. V této kategorii eviduje Praha přírůstek 1103 lidí, což je posun o 16,3 procenta. I v tomto ohledu hlavní město vévodí, většina ostatních krajů je v záporných hodnotách.

Z hlediska nárůstu celé Fotbalové asociace ČR tvoří hráči s registračními průkazy v pražských klubech za poslední tři roky téměř padesát procent nových členů. „Abych byl upřímný, tak pokaždé, když jsou k dispozici nová čísla, neopomenu předsedovi FAČR zdůraznit, že Praha v tomto směru dosahuje takových výsledků. Děláme celou řadu projektů, které samozřejmě stojí peníze, takže se i tímto způsobem snažím apelovat na vedení FAČR, aby nám s tím pomohlo,“ popisuje Svoboda. „My pak můžeme dále poskytovat určité know-how v tomto směru, protože spousta věcí, s kterými jsme v Praze začali, se postupně v nějaké formě přelévá do dalších krajů. Pokud něco funguje v Praze, je předpoklad, že to bude fungovat i jinde.“

Kromě tradičních a velmi dobře známých projektů, jako je Dětský fotbalový pohár, Můj první klub, Hraje zdravý, Školní fotbalové besedy, Škola v pohybu či Měsíc náborů, se lidé z PFS zaměřují také na intenzivní zapojování se do nejrůznějších rodinných festivalů, kde pak prezentují všechny projekty a důvody, proč začít hrát fotbal.

„Tam, kde se organizátoři snaží účastníkům představit nejrůznější formy sportu, jsme hodně aktivní. Bývá tam velmi silná koncentrace rodin s malými dětmi a je jasné, že fotbal je v konkurenčním prostředí s ostatními sporty, takže se na něj snažíme i takto upozorňovat,“ prozrazuje Svoboda. „Obecně by mělo být cílem společnosti přitáhnout děti ke sportu. Samozřejmě jsou pořád rodiče a děti, kteří přijdou sami, ale je úkol svazů, aby tomu šly naproti a byly v tomto směru aktivní. Myslím, že jsem za ty roky na Pražském fotbalovém svazu našel spoustu velmi zdatných a pracovitých kolegů, kteří dělají v tomto směru velké množství práce, která není na veřejnosti tolik vidět, ale díky které je Praha nejvíce rostoucím krajem co do počtu nových registrovaných fotbalistů. Bez jejich snahy a nasazení by to nešlo. Zároveň je to pro nás rok od roku složitější, protože všechno stojí peníze, a i když jsme velký region, rádi bychom cítili ještě větší podporu. Zatím je to tak, že si něco řekneme na svazu a pak se o to snažíme. Ještě jsem ale neslyšel: Praze to funguje, to bychom mohli zkusit taky, tohle budeme ještě víc podporovat,“ mrzí Svobodu.

Ten cítí, že kromě již zaběhnutých a léty prověřených projektů je potřeba zapracovat na ženském fotbalu. „Tohle beru jako velkou výzvu pro celý fotbal. V ženském fotbale jsme na startovní čáře nebo kousek za ní, ale potenciál je tady hodně velký,“ myslí si. „U náborových akcí nerozlišujeme, jestli přijde holka, nebo kluk. Pro nás je to budoucí fotbalista a neřešíme pohlaví. Nechystáme kampaň primárně zaměřenou na dívky, ale chceme ukázat, že fotbal je i pro ně.“


TENTO ČLÁNEK VYŠEL V BŘEZNOVÉM VYDÁNÍ ČASOPISU PRAŽSKÝ FOTBALOVÝ SPECIÁL, KTERÝ SI MŮŽETE STÁHNOUT ZDE