Záchrana od stolu? Pro Hostivař splněný cíl, ale také Pyrrhovo vítězství, říká trenér Hebousse

Čekal bych ve vašem hlase radost, když se Hostivař zachránila. Spíš mi přijde, že jste zklamaný. Vás překvapilo, že soutěže předčasně skončily?
Když jsem viděl situaci, tak jsem počítal s tím, že se dohrávat nebude. Že je naše tvrdá zimní práce v háji. Bylo to tristní, odmakali jsme to, ale čím dál tím víc bylo jasné, že nás koronavirus kromě toho jednoho zápasu na hřiště nepustí. Samozřejmě, že nejdůležitější je, aby byli všichni zdraví. Rozhodnutí ukončit soutěž bylo správné. Je ale pravda, že tahle záchrana je taková prazvláštní.

I když jste čekal, že se nejspíš nedohraje, musel jste tým držet v pohotovosti, kdyby se nakonec začalo hrát. Bylo to složité?
Nikomu jsem nic nenařizoval, spíš jsem jen klukům řekl, ať každý něco dělá. Jsou to přece dospělí lidé. Byla to úplně nová situace. Nikdo nepředpokládal, že k něčemu takovému může dojít, nikdo z nás nic podobného nezažil. Stalo se, a teď je třeba se připravit dopředu na to, jak postupovat, kdyby něco podobného nastalo někdy v budoucnu. Ať jsou jasně daná pravidla, co se stane, když se odehraje polovina přeboru, nebo prostě iks kol.

To je budoucnost. Ale teď je Hostivař zachráněna, to měl být cíl vašeho snažení na konci sezony. Leckdo to vnímá, jako splněný úkol. Vy ne?
V konečném důsledku je výsledek stejný, jakého jsme chtěli dosáhnout při zápasech. Zachránili jsme se, to je pravda. Moc lidí nám před startem jara ale nevěřilo, tak těm jsme chtěli ukázat, jak na tom jsme. A tu šanci jsme nedostali, naše práce přišla vniveč.

Věřil jste po zimní přestávce, že má Hostivař na to, aby dostala pod sebe čtyři další týmy?
Zima byla z pohledu docházky dobrá, všichni makali, jak to šlo. O to víc nás všechno mrzí, že to dopadlo takhle. Vím, že nešlo nic jiného udělat, než soutěž ukončit. Ale my jsme si to všechno prostě chtěli uhrát na hřišti. Dva, tři přípravné zápasy vypadaly fakt dobře, bylo to hodně nadějné.

Je pravda, že od posledního podzimního kola se děly v Hostivaři věci. Přišli exligisté Slavík, Krejčí, Pešír, vrátil se Proskočil...
Všichni jsme se moc těšili, že si záchranu vybojujeme na hřišti. Po posledních kolech podzimu jsme byli takoví bez chuti, teď jsme věřili, že se do toho zakousneme a ukážeme na hřišti, na co máme.

Už víte, zda se povede tuhle hvězdnou sestavu v Hostivaři udržet?
Zatím jsme s nikým nemluvili. Osobně ale moc nepředpokládám, že by ti známí hráči v Hostivaři pokračovali. Teprve uvidíme, co bude dál. Vždyť teď nikdo nic pořádně neví, jak to bude. Zda ještě situace dovolí a my si pak třeba v květnu ještě společně zatrénujeme. Teď nelze nic předjímat.

Ale těšit se můžete na další sezonu v přeboru, to je pozitivní, ne?
Já fakt nevím, co bude dál. Pro Hostivař je to pochopitelně dobré v tom, že bude i v další sezoně hrát přebor. Ale v tuhle chvíli fakt nikdo neví, co nastane. Jak to bude s tréninky, jak na tom budou kluby s financemi. Pro profesionální fotbal byly nějaké podmínky stanoveny. Taky vidíme, že třeba v Německu se trénuje, byť v malých skupinkách, ale těch otazníků u nás je pořád moc.