Těším se na zápas proti Jardovi Blažkovi, vyhrávat chci pořád, říká posila Hostivaře Slavík
Jak se to seběhlo, že jste dostal nabídku z přeboru?
Spolupracuji s Tomášem Pešírem na bázi Hráčské fotbalové unie, známe se dlouho, řešíme i jiné věci. Tak mi řekl o šanci zahrát si za Hostivař, kde je trenér Sálem Hebousse, kterého známe ze Slavie. S Tomášem Pešírem jsme toho hodně prožili a tohle bylo velké lákadlo, takže jsme se dohodli.
Když jsem hledal vaší brankářskou stopu, ztratila se po angažmá ve třetí lize v Dobrovici. Kde jste působil dál?
Pak tam ještě byly Modlany, to je tým, který hraje Ústecký krajský přebor. Je to vedle Teplic, kde jsem se pohyboval posledních třináct let. Ani v Dobrovici to nebylo špatné, tam jsem šel pro změnu za kamarádem Petrem Lukášem, ale pomalu jsem si instaloval hlavu směrem od fotbalu do normálního života. Je to těžké, když skončíte ve velkém fotbale, chybí vám praxe, začínáte od nuly. Pokud se tedy nezabezpečíte při angažmá v cizině a nebo se o vás nepostará rodina a nevezme vás do rodinné firmy. Já ve 37 letech začínal novou životní etapu. A v tu chvíli mi zavolal Martin Hrdlička, syn bývalého šéfa teplického klubu, a nabídl mi, abych hrál v Modlanech.
Chytlo vás angažmá v kraji?
Byla tam super parta, užil jsem si spoustu legrace. Byl jsem tam s kamarádem Míšou Doležalem, ten tou svojí fotbalovostí pořád vynikal mezi kluky. Byla to super zkušenost. Postupem času už jsem tam jezdil na zápas jen občas a nechal chytat mladší kluky. Musel jsem myslet na normální život bez fotbalu, občas jsem měl v hlavě i to, o čem mluvil Tomáš Řepka jako o polosmrti. Fakt pro mě začínala úplně nová etapa.
Váhal jste dlouho? Co případně rozhodlo, že jste souhlasil?
Ještě jsem tak trochu koketoval s Viktorií Štěrboholy, kde mám taky kamaráda. Uvažoval jsem o tom, abych měl nějaký pohyb, ale nakonec jsem jim řekl, že to do léta zkusím v Hostivaři.
Čeká vás boj o záchranu, Hostivař je poslední...
Když jsem šel do Modlan, tak byly snad dvě místa od sestupu a nakonec se udělala šňůra dobrých výsledků a my jsme skončili pátí. Ani tady jsem ale nestudoval tabulku, jak na tom Hostivař je, hrál tady roli jednoznačně lidský faktor.
Byl jste gólmanem Slavie, ale delší čas si v hlavním městě asi zachytáte až nyní.
Takhle to říct nejde. Já jsem byl ve Slavii do pětadvaceti let. Za áčko jsem šanci nedostal, ale ve třetí lize za béčko docela hodně. Dokonce bylo ve hře, když jsem v roce 2016 končil v Teplicích, že bych se mohl do Slavie vrátit na pozici brankářské dvojky či trojky. Nakonec to nedopadlo.
Pro vás byla trochu smůla, že jste měl ve Slavii zrovna takovou konkurenci...
Chytal Honza Stejskal, k tomu tam byli Jarda Blažek a Radek Černý. Já tam začínal jako cucák a tohle trio bylo neprůstřelné. Docela se těším, že bych si v utkání proti Jardovi Blažkovi takhle po letech zase zachytal.
Co vůbec víte o pražském přeboru?
Kvalitu soutěže neznám. Já jsem tohle neřešil, jdu si užít fotbal, ale samozřejmě chci každý zápas vyhrát. A tady je jasné, že když se chceme zachránit, tak budeme muset vyhrávat. Čekám, že v přeboru bude hodně mladých šikovných hráčů, kteří se třeba chtějí dostat nahoru. A pak tam jsou kluci, kteří prošli ligou. V Hostivaří znám třeba Honzu Pence, vím, že v přeboru hrají bráchové Jarolímové nebo Dan Kolář.
Sám jste zmínil Tomáše Řepku, právě on je fotbalově v poslední době spojovaný s Hostivaří. Co byste říkal na to, kdyby tenhle kovaný sparťan vyztužil obranu vašeho týmu? Mohl byste s ním probrat i tu případnou fotbalovou polosmrt.
S Tomášem v sestavě by to asi bylo hodně zajímavé. Když jsem seděl s lidmi z klubu, tak o tom tedy nepadlo ani slovo. Myslím, že na hřišti by pomohl. Já pořád vidím, jak mi dal palicí gól, kterým zajistil Spartě titul. Tomáše znám, ale co bude, to netuším. Vím, že byl s klubem spojovaný, že tam dělal u mládeže. Jak je to nyní, to nevím.
Jak jste se vlastně vyrovnal s životem po konci profesionální kariéry? Věnujete se řemeslu, nebo podnikáte?
Podnikám ve více oborech – v obchodu s nemovitostmi, v oblasti investic, věnuji se teď víc i obchodování na burze.