Žižkovská rezerva mění trenéra: Hottek se dohodl s vedením Viktorie na ukončení spolupráce

Na začátku podzimu jste udělali deset bodů za první čtyři kola. To jste si musel připadat jako ve snu, lepší začátek jste si asi přát nemohl, že?
Body byly super, ale když se mě novináři ptali, zda jdeme na postup, tak jsem odpovídal ve smyslu, že žádný strom neroste do nebe. Na začátku tam byla euforie. Já jsem ale věděl, že má béčko za sebou složité léto, kdy po konci trenéra Šenkeříka snad kluci i trénovali sami. Vedení Viktorky mě tehdy požádalo, zda bych nepomohl a já do toho šel. Tři roky jsem netrénoval a bral jsem to jako výpomoc.

Postupem času nadšení vyprchalo a přišly porážky. Jak jste se s tím smiřoval?
Nikdo nechce prohrávat a já ani pořádně nevím, kdy se to celé zlomilo. Když jsme prohráli osmkrát za sebou, bylo to strašné. S hráči jsem mluvil na férovku a oni to brali. I přes ty porážky si stojím za tím, že jsou v rezervě šikovní kluci. A věřím, že když se s nimi bude dál dobře pracovat, tak se v přeboru zachrání.

Za nadšení a elán ale nikdo týmu body nedá...
To je jasné. Ale my jsme třeba dostali deset gólů v Třeboradicích a nejzkušenější hráč soupeře Pavel Grznár mi říkal, že máme šikovné kluky. Já jsem je třeba po tom utkání paradoxně pro okolí pochválil. Oni ten zápas nezabalili, dali jsme tři góly, to bylo pro mě moc důležité.

Neměl jste chuť to zabalit u rezervy už po té zmíněné sérii porážek?
Kdepak. Nebylo to příjemné, když se prohrávalo. Ale já jsem sázel na to, že máme dobrou partu, šlapalo to, kluci se na tréninku snažili. Nechtěl jsem utíkat.

Co se tedy teď během zimy změnilo?
Bylo toho na mě nějak moc. Já vstával do práce, k tomu dělám správce na Vítkově, pak jsem šel na trénink. Takže jsem třeba v šest ráno odešel a v půl osmé večer se vrátil. Nejsem z těch, co by to jen tak třeba po sérii porážek zabalili. Tady jsem ale cítil, že to časově nedávám. Tak jsem si dohodl s vedením schůzku a domluvili jsme se na tom, že skončím.

Když se ohlédnete za podzimem, překvapil vás Pražská teplárenská přebor něčím?
Ukázalo se, že to není jednoduchá soutěž. A teď nemyslím jen to, že sestupují čtyři týmy. Překvapilo mě, že nahoře jsou v tabulce týmy, které hrají jednoduchý fotbal, kdy třeba nakopávají míče. Nahoře hraje fotbal hlavně Újezd nad Lesy, který má bratry Jarolímy. Já jsem chtěl, abychom hráli kombinačně a kluky to bavilo.

S klubem se rozcházíte v dobrém, zajdete se na béčko Žižkova na jaře podívat?
Moc rád. Budu jim držet palce, to je jasné. Nejen klukům, ale i mému nástupci, kterým je Miroslav Hlad. Věřím, že to je dobrá volba. Je jasné, že to budou mít kluci těžké. Ideální by bylo, kdyby rezervu doplňovali třeba tři zkušení hráči, budu jim každopádně fandit.