Foto: Jiří IPSER
Probudila se ve mně vůdčí role, říká Alexandr z Vyšehradu. Blýskl se penaltovou šňůrou

Probudila se ve mně vůdčí role, říká Alexandr z Vyšehradu. Blýskl se penaltovou šňůrou

Šesti góly v Pražská teplárenská přeboru ozdobil podzim talentovaný záložník Adam Alexandr (na fotografii v modrém), který mezi Šemíky přišel ze Sparty. Pětkrát skóroval z pokutového kopu, na podzim byl v tomhle směru stoprocentně úspěšný. „Abych pravdu řekl, na penalty jsem nikdy často nechodil,“ směje se své podzimní bilanci devatenáctiletý mladík, jenž do dvou utkání naskočil i ve druhé nejvyšší soutěži.

Jak jste spokojený s podzimem v barvách Vyšehradu?
Jako tým si myslím, že s postavením v tabulce druhé ligy můžeme být spokojeni. Samozřejmě nás některé bodové ztráty mrzí, ale přezimuje na 12. místě. V pozici nováčka soutěže nikdo nemohl čekat, že budeme hrát v první polovině tabulky.

Ve druhé nejvyšší soutěži jste naskočil dvakrát a odehrál necelou hodinu. Čekal jste větší vytížení?
Každý, včetně mě, by si přál odehrát co nejvíce minut. Hrál jsem stabilně 13 let za Spartu a přechod do dospělého fotbalu je mnohem těžší, než jsem si původně myslel. Ať už z fyzické stránky, nebo právě z této psychické. Ze začátku jsem si to nechtěl připustit, ale postupem času jsem přístup myšlení změnil a beru to jako součást fotbalového vývoje.

Víc jste si zahrál v rezervě. Jaký dojem na vás Pražská teplárenská přebor udělal?
Druhou ligu a pražský přebor nejde srovnávat, co se týče kvality fotbalu. Na druhou stranu jsem velice rád za herní vytížení a někteří soupeři mě svými technickými dovednostmi velice překvapili.

Za vyšehradské béčko jste dal šest branek, do očí bouchne, že hned pět z pokutových kopů. Jste penaltový specialista?
V rezervě ve mně spíš probudila vůdčí role. Nechci se před spoluhráči v rezervě povyšovat a snižovat jejich kvality, ale ode mě se očekává, že budu patřit k hráčům, kteří táhnou tým. Vstřelil jsem šest branek, přidal mnoho asistencí a myslím si, že jsem úlohu splnil.

Všechny penalty jste proměnil, takže na pokutové kopy asi jen tak nikoho nepustíte, že?
Pokud kopete penalty, velmi často záleží na psychice hráče. Všechny penalty jsem proměnil a nevidím důvod, abych se s někým o tuto roli dělil. Kdybych například dvě po sobě neproměnil, jsem sám natolik soudný, že bych k tomu pustil někoho jiného.

Máte v hlavě, že jak série bude narůstat, bude větší pravděpodobnost, že třeba penaltu nedáte?
Riziko, že penaltu neproměníte, je vždycky, ale pokud na to budete myslet, je to první krok k selhání.

Jste v těch situacích nervózní, nebo chodíte kopat s chladnou hlavou?
Navyšujícím se počtem proměněných penalt se samozřejmě moje sebevědomí zvyšuje, ale hlava zůstává chladná a věřím si.

Jaké fotbalové plány máte pro jaro?
Začátkem ledna nám začíná zimní příprava, kde nás čeká spousta zápasů, ve kterých se budu snažit trenéra přesvědčit, že si zasloužím dostávat více minut na hřišti, než tomu bylo doposud. Je mi 19 let a v mém věku potřebuju ke svému fotbalovému růstu hrát. Vše ukáže čas.