Pravidlový seriál, díl třetí: Přímý volný kop
Ve fotbalové terminologii se různé podoby nedovoleného způsobu hry s fyzickým kontaktem hráčů nazývají přestupky. Přestupky, za které se nařizuje přímý volný kop (dále jen PVK) nebo pokutový kop, jsou popsány v Pravidlech fotbalu v pravidle 12 a shodou okolností jich je také dvanáct. Jen pro úplnost: dříve znala Pravidla fotbalu přestupků pouze deset. FIFA ale stále reaguje na vývoj hry, proto v roce 2016 přidala přestupek „bránění soupeři v pohybu s fyzickým kontaktem“ a v roce 2018 přestupek „hození předmětu na míč“.
Přestupek může být spáchán kterýmkoli příslušníkem družstva na hrací ploše i mimo hrací plochu. V tomto povídání se ale zaměříme pouze na to nejpodstatnější, a to jsou přestupky, kterých se dopustí hráč na hrací ploše vůči soupeři a v době, kdy je míč ve hře.
Potrestáním přestupku (nařízením PVK) rozhodčí tedy udělí tzv. „herní“ trest. Zde je ale nutné ihned dodat, že podle intenzity a závažnosti přestupku může rozhodčí udělit i trest osobní, tzn. buď hráče napomenout, nebo ho i vyloučit. Je tedy na rozhodčím, za jak závažný bude přestupek hráče považovat.
Nedbalost až surovost
Podle závažnosti přestupku – tedy podle jakési pomyslné „míry jeho surovosti“ – se tedy přestupky rozdělují na nedbalé, za které rozhodčí nařídí PVK bez udělení osobního trestu, na přestupky bezohledné, za které rozhodčí kromě nařízení PVK udělí i ŽK, a na přestupky surové, za které rozhodčí nařídí PVK a viníka vyloučí. Pravidla fotbalu tyto přestupky popisují jako přestupky „provedené nepřiměřenou sílou“.
Z uvedeného ale také vyplývá, že různí rozhodčí mohou mít na „míru surovosti“ jinak stejného přestupku různý pohled, a že ho proto mohou potrestat odlišným osobním trestem. To je plně v souladu s pravidly fotbalu. Ta to výslovně umožňují, když říkají, že rozhodčí přestupky může posuzovat „podle svého názoru“, a je zřejmé, že názory různých rozhodčích na stejný přestupek se mohou lišit. Je to snadno pochopitelné: nezkušený rozhodčí v obavě, že utkání by nemusel zvládnout, bude patrně osobní tresty používat ve větší míře a trochu jinak než zkušený a ostřílený rozhodčí.
Možnost otaxovat přestupek odlišným osobním trestem ale platí jen pro prvních sedm níže uvedených přestupků. Pro ty ostatní musí mít rozhodčí „metr“ stejný.
A teď již specifika jednotlivých přestupků.
- 1. Kopnutí nebo pokus o kopnutí soupeře
Kopnutí je jeden z nejčastějších přestupků v boji o míč. S ním je bohužel také spojena mylná představa, že hráč, který razantně odkopne míč a potom setrvačností ještě kopne i soupeře, se nedopouští přestupku. To přestupek samozřejmě je, protože jím může být ohroženo zdraví nebo bezpečnost soupeře. Pokus o kopnutí je vymezen na ty případy, kdy hráč, který je v afektu, by někoho chtěl skutečně kopnout, ale dotyčný mu ještě stačil uhnout. Mezi kopnutí patří i tzv. „šlapák“, provedený ať již formou přímého fyzického kontaktu nebo přes míč. Za „kopnutí“ se považuje i napadení soupeře kolenem. - 2. Podražení nebo pokus o podražení soupeře
Také velmi častý přestupek vyplývající obvykle z toho, že hráč do souboje o míč přichází pozdě. Často je kombinován i s kopnutím, když kopnutí přivodí i pád napadeného soupeře. Za „podražení soupeře“ se ale považuje i tzv. „koza“, když hráč se před nebo za soupeřem úmyslně sehne nebo skrčí a tak přivodí jeho pád. - 3. Skočení na soupeře
Jestliže hráč vyskočí po vysokém míči a jeho pohyb směřuje i dopředu na soupeře, jedná se o skočení na soupeře, i když hráč přitom roztáhne ruce, aby naznačil, že je nepoužil. Za skočení na soupeře se ale nepovažuje zákrok brankáře, který při chytání vysokého míče na soupeře spadne.
Zde je nutno podotknout, že někdy je skutečně těžko rozlišitelné, jestli hráč skočil na soupeře nebo jestli se soupeř před ním záměrně sehnul, aby přivodil jeho pád. - 4. Udeření nebo pokus o udeření soupeře
Žádné udeření rukou nebo paží do fotbalu nepatří a rozhodčí ho musí odhalit a potrestat. Obzvláště nebezpečné jsou zejména údery loktem, jejichž následky mohou být fatální. - 5. Strčení do soupeře
Strčit do soupeře lze rukou (rukama), ale i jinou částí těla, např. hýždí. Nebezpečné je zejména strčení do soupeře, který je ve výskoku. - 6. Vražení do soupeře
Za předpokladu, že se jedná o boj o míč, lze do soupeře dovoleně vrazit dvěma způsoby. Buď ramenem do ramene, nebo ramenem zezadu do soupeřovy lopatky. Podmínkou ale je, že oba hráči jsou na stejné úrovni, tj. oba na zemi nebo oba ve výskoku, a že vražení není přespříliš prudké nebo nebezpečné. - 7. Nedovolené zastavení soupeře
Typicky se jedná o skluzy. Jestliže hráč ve skluzu odehraje míč a soupeř následně přes jeho nohu upadne, nejedná se o přestupek. Jestliže ale hráč zasáhne nejprve nohu a pak teprve míč nebo jestliže hráč zasáhne míč i nohu soupeře současně, nařídí rozhodčí PVK. - 8. Hraní míče rukou
O hře rukou pojednával předchozí díl, proto se jí tentokrát zabývat nebudeme. - 9. Držení soupeře
Držení je jediný přestupek, který neproběhne v jednom jediném okamžiku, který ale probíhá v čase. Důležité je vědět, že jestliže rozhodčí za „držení“ přeruší hru, bude místem přestupku to místo na hrací ploše, kde se hráči nacházeli v okamžiku, když rozhodčí přerušil hru. - 10. Plivnutí nebo kousnutí
Za plivnutí na jakoukoli osobu nebo kousnutí jakékoli osoby, tedy třeba i pořadatele nebo i diváka, nařídí rozhodčí PVK a provinivšího se hráče automaticky vyloučí.
Přestupek „kousnutí“ se v pravidlech fotbalu objevil až v roce 2018 díky Luisi Suárezovi, který v dresu Uruguaye v roce 2014 na mistrovství světa v Brazílii při utkání s Itálií kousl Itala Chielliniho. - 11. Bránění soupeři v pohybu s fyzickým kontaktem
Bránit soupeři v pohybu s fyzickým kontaktem může hráč v případě, že si tělem kryje míč, nebo v případě, že míč, kterým zahrál soupeř, záměrně pouští mimo hrací plochu (aby jeho družstvo mohlo navázat hru autovým vhazováním, kopem z rohu nebo kopem od branky). - 12. Hození předmětu na míč, soupeře nebo rozhodčího nebo dotknutí se míče předmětem, který hráč drží v ruce
Tento přestupek se v Pravidlech fotbalu objevil až v roce 2018, a to proto, aby rozhodčí mohl adekvátním způsobem reagovat na situaci, když hráč hozením např. kopačky na míč směřující do branky zabrání soupeři dosáhnout branky.
Už vyšlo:
1. díl: Přehled změn v pravidlech
2. díl: Hra rukou