Foto: Jiří IPSER
Podzim Aritmy: šesté místo a jen 18 vstřelených gólů. K úplné spokojenosti nám nějaké body chybí, hodnotí Kubr

Podzim Aritmy: šesté místo a jen 18 vstřelených gólů. K úplné spokojenosti nám nějaké body chybí, hodnotí Kubr

Šesté místo není špatná vizitka. Fotbalisté Aritmy na podzim v divizní skupině B ostudu neudělali. Tým trenéra Tomáše Kubra ale nejspíš myslel ještě o chlup výš. Zahozené šance ale stály mužstvo důležité body, a tak to na úplnou špičku v tabulce nestačilo. „Kdybychom na jaře skončili šestí, asi bych to bral. Ale tajně si budu přát, aby to bylo o jedno, dvě místa lepší,“ přeje si Kubr.

Co tedy na první polovinu divize a šesté místo říkáte?
Že to na první pohled vypadá docela hezky. Na ten druhý už vidíte tu obrovskou vyrovnanost, takže nám k úplné spokojenosti nějaké body chybí.

Vy jste si po letech vyzkoušeli divizní skupinu B. Jaký na vás udělala dojem?
Přistupovali jsme k ní s respektem. Jediný, koho jsme znali, byla Dobříš. Někdo říká, že je béčko jako divizní skupina nejlepší. To nemůžu úplně potvrdit, protože neznám céčko. Porovnávat může jen béčko se skupinou A.

Zkusíte to?
V áčku bylo třeba pět opravdu dobrých týmů a taky se dva tři od začátku pasovaly do role, kdy se vědělo, že budou hrát dole. A ty týmy pak třeba i opravdu spadly. V béčku takové mužstvo nenajdete. Týmy jsou nepříjemné, mají zkušené hráče, kvalitu. A těch dobrých celků je tam třeba osm, devět. Prostředek byl asi v obou skupinách stejný. Ale obecně platí, že v béčku nemůžete prostě něco podcenit. Ne, že bychom někdy něco podceňovali, ale v áčku jsme už hodně věcí a soupeřů znali, tady se máme před každým soupeřem o to víc na pozoru.

Do soutěže jste vstoupili třemi výhrami. To byl začátek snů, že?
Je moc důležité, že jsme začátek zvládli. Vyhráli jsme v České Lípě, což je nováček. Pak jsme zvládli Dobříš, kterou jsme znali a byli jsme papírovým favoritem. No a výhra na půdě Kladna, to byl možná takový bonus, přiznám, že to byla asi i trochu šťastná výhra.

Pak se ale vítězná šňůra zastavila.
Když se podíváte na výsledky, tak zjistíte, že jsou trochu jiné než v minulých sezonách. Tam platilo, že jsme třeba dokázali víc trápit a bodovat se soupeři, co jsou v tabulce nad námi. A nevyhnuli jsme se ztrátám se soupeři ze spodku. Tentokrát jsme prohráli utkání s týmy, co jsou po podzimu před námi.

Asi se na tom podepsala střelecká efektivita. Straší vás jen osmnáct nastřílených gólů?
Fotbal je krásná hra, která se hraje na body a ty získáte díky tomu, že střílíte góly. Bez nich to nejde. A nám to na podzim v koncovce nešlo. Přitom chceme hrát nahoru, měli jsme dost šancí, ale zakončení nás neskutečně trápí. Kolikrát se do šance dostal obránce a je logické, že má menší úspěšnost než útočník. U nás ale pak nedávali branky ani ofenzivní hráči a práce celého týmu tak nebyla odměněna. Herně to třeba nebylo špatné, ale ten výsledek chyběl. Stejně jako útočník, který by dal patnáct, šestnáct gólů. To u nás dal před pár lety Marin Glasnovič.

Toho ale v týmu po určité pauze zase máte. Změnilo se něco?
Měli jsme jiného Marina. Když u nás byl poprvé, tak si vystřílel angažmá v zahraničí. Pak se z ciziny vrátil, hrál tam nižší soutěže, které neměly úroveň divize. Jezdil tam na zápasy, u nás pořád trénoval, ale nebyly to třeba čtyři tréninky týdně jako má tým. To se muselo projevit a myslím, že to Marin dobře ví. Když má natrénováno, tak je to hráč, který góly dávat umí. To všichni víme.

Takže podzim nebyl ideální?
Bavili jsme se o tom. Marin u nás zůstává a věřím, že během zimní pauzy odtrénuje všechno s týmem a půjde nahoru. Jaro v jeho podání bude lepší. Určitě pro nás bude důležitý. On maká, teď nevynechá trénink.

Takže hledat gólového zabijáka během zimy nebudete?
Jestli je to otázka na posily, tak řeknu asi to, co každý rok, že by se nám do každé řady hodil hráč. (usměje se) Takže, kdybychom našli gólového útočníka, brali bychom ho. Jen je to složité, takového kluka, který chce makat, chce se posouvat a ještě umí dávat branky, toho chce každý.

Otázka musí přijít i na zkušeného Jana Štohanzla. Toho trápila zranění, že?
Je to skvělý kluk, herně i charakterově. Limitovalo ho zdraví. Když během léta odtrénoval všechno, tak měl skvělý vstup do podzimu. Je to pro nás nenahraditelný hráč. Je to takový náš bonus. Soupeři si ho všímají, zdvojují ho, ztrojují a otevírá to prostor pro ostatní. On je tím rozdílovým hráčem, co dokáže vypracovat šance. Když bude stoprocentně fit a zdravý, dokáže jich za zápas třeba osm vymyslet. Když vám naskočí na dvacet, třicet minut, jsou to třeba šance dvě, tři. Při tom, jak jsme se šancemi nakládali, je to velký rozdíl. Některé zápasy právě on rozhodl, připravil šanci na klíčový gól.

Však o něm také právě Marin Glasnovič básnil, že se těší na jeho přihrávky...
Jenže oni toho moc spolu neodehráli. Když byl Honza zdravý, tak nehrál Marin kvůli nevyřízenému transferu z ciziny. Když se do toho naopak dostával Glasnovič a šel nahoru, měl Honza zdravotní problémy a naskakoval třeba na zmíněných dvacet minut. Věřím, že když budou oba v pohodě, tak budeme lepší. O to víc čekáme od nich na jaře.

Budete během zimy pilovat právě útočnou hru?
Takhle to nejde říct, že se nám na podzim dařilo tohle a tohle, tak na tom nemusíme pracovat. Budeme makat na všem.

Pozitivním kritériem podzimu byla defenziva a pouhých patnáct inkasovaných branek. To až skoro vypadá, že jsem parkovali autobus a chodili do brejků.
Pohybujeme se v divizi, kde týmy prostě nemají tu úspěšnost proměňování šancí takovou jako ve vyšších soutěžích. A když nám to nešlo směrem dopředu, tak bylo moc důležité, abychom góly také nedostávali. Ale pozor, v našem případě to nebylo o zaparkovaném autobusu. My jsme se snažili hrát do útoku, třeba na dva útočníky, ale šance jsme zahazovali. Co jsme dokázali zahodit třeba ve Štětí, to bylo neskutečné. A v Ostrově jsme pořád mysleli, že přidáme vítězný gól. A místo toho nám domácí v 92. minutě utekli z brejku a dali ho oni.

Mrzet vás musí domácí bilance. Vyhráli jste jen dvakrát, to je hodně málo, že?
To je velká pravda, bodů se mělo udělat víc. Ať už kvůli fanouškům, kterých si vážíme a chceme jim dělat radost, tak i kluci si při dobrých výsledcích i víc věří. Jak jsem říkal, herně to třeba nebylo špatné. Jenže když zápas prohrajete, tak prostě nemůžete pořád říkat, že se nic neděje. Nejde být spokojený. Postupem času tam asi i určitá frustrace mohla být znát. Nejde to odbýt tím, že si pak třeba v úterý na tréninku řeknete, to je škoda. Hráli jsme dobře, ale prohráli jsme. Všechny nás to na podzim trápilo a budeme makat na tom, aby jaro bylo lepší. Je jasné, že sebevědomí týmu roste s výsledky. A když jsme na podzim dali obrazně řečeno jeden gól z osmi šancí, tak si jich zkrátka musíme vypracovat víc, třeba šestnáct.

Zapadá do toho podzimního vzorečku i prohrané derby s Meteorem?
Po tom utkání jsem četl, že Meteor vyhrál zápas zaslouženě. Já si myslím, že to byl vyrovnaný zápas, kterému by slušela remíza. To utkání rozhodla šťastná situace, kdy míč prolétl chumlem hráčů a byl z toho šťastný gól.

Vzhledem ke koncovce, zařadíte do přípravy nějaký zápas se soupeřem z nižší soutěže, aby se tým střelecky chytil?
Bývalo pravidlem, že jsme tam třeba jednoho soupeře z přeboru mívali. Teď tam je skladba týmů ze třetí ligy a divize. Máme Benešov, Písek, Boleslav B, celkem nás čeká pět utkání. A dalších osm bude na turnaji, který pořádáme spolu s Radotínem. Takže herních prověrek bude dost. Bereme to tak, že zápasy s týmy z vyšší soutěže nám ukážou, jak na tom jsme, v čem se máme zlepšovat. A kluci se taky pořádně vyhecují.

A ve výsledku vás to má připravit na jaro v divizi. Kam se zkusí Aritma posunout?
Kdybychom při té vyrovnanosti zůstali na šestém místě, asi by to bylo hezké. My si ale vždycky dáváme cíle, že chceme být na bedně, tady si tajně přeji, že bychom se mohli o jednu, dvě příčky ještě posunout výš. Uvidíme, co z toho bude.



Fotografie