Máme zase nejvyšší ambice, říká brankář Vyšehradu B Babka
Přeborová bitva s Třeboradicemi však nezačala optimálně. Brzy jste dostali dvě branky, co se vám honilo v hlavě?
Když jsem po dvaceti minutách podruhé lovil míč ze sítě, moc dobře jsem se necítil a taky jsem to moc dobře s tím zápasem neviděl. Dobře jsme věděli, jaká kvalita proti nám stojí. Třeboradice mají hodně hráčů, co prošli vyššími soutěžemi a třeba Grznár, že má jednu z nejlepších levaček v přeboru. Taky jsem si na něj dával pořádný pozor. Soupeř měl hodně silné standardky.
Nakonec se povedlo zápas otočit. V čem jste museli přidat?
Soustředili jsme se na to, aby to bylo směrem dozadu bez chyby. Už v prvním poločase jsme měli hodně šancí, kdy nám chybělo lépe vyřešit poslední přihrávku, nebyl tam klid. Po přestávce se nám vše dařilo lépe.
Pomohlo i to, že jste pak během pár desítek sekund šli do vedení?
Během minuty se nám povedly dvě krásné akce. Když se to povedlo otočit, už jsme věřili, že to dobře dopadne. Ale nikdy není příjemné, že v poločase prohráváte 1:2.
Trenér Klíma umí dát najevo nespokojenost. Zvýšil o přestávce pořádně hlas?
Kdo našeho trenéra zná, tak ví, že to umí. Ale v tomhle případě vycítil, že byl tým dole. Nemělo cenu ho ještě víc srážet. Takže, tady to bylo jinak. Snažil se nás uklidnit a zvednout sebevědomí. A povedlo se mu to.
A tak Vyšehrad B vyhrál na podzim v Pražská teplárenská přeboru i sedmý domácí zápas. Hrajete na umělé trávě, je to velká výhoda?
Umělka je specifická, my jsme na ní zvyklí, trénujeme na ní. Naše hřiště je menší, vyhovuje nám to po všech stránkách. I já jsem spokojený, protože je člověk hodně v permanenci, rozchytá se, sedí mi to skvěle.
Venku je bilance ale úplně jiná. Vyhráli jste jen jednou. V čem je ten největší rozdíl?
Asi to máme všechno v hlavě, že se nám doma daří o tolik lépe. Je pravda, že takové rozdíly, jako teď u rezervy, jsem ještě během kariéry nezažil. Nedá se nic dělat, každý musí začít u sebe a musíme udělat všechno, abychom to zlomili.
Týmu hodně pomáhají posily z prvního týmu. Asi je i tohle důležitý fakt, že?
Jasně. S nimi přichází velká kvalita, která musí být znát.
Vyšehrad B bojuje o třetí místo tabulky. Jaké jsou ambice vašeho týmu?
Už v minulé sezoně byly ambice nejvyšší. Tam jsme ale zbytečně ztratili nějaké body, takže to nevyšlo. Se stejným cílem jsme šli do sezony i tentokrát. Minule nám stačilo skončit do čtvrtého místa a byla by šance na postup, ale my jsme to nedokázali. Uvidíme, jak to bude tentokrát.
Myslíte na první místo?
Nevím, nevím, jestli to s prvním místem vyjde. Je tam hodně silný Újezd Praha 4. Oni jsou největší favorit. Na tyhle myšlenky je ještě brzy.
Vy se teď každopádně asi budete soustředit na poslední podzimní zápas přeboru v Radotíně. Zlomíte výsledkovou mizérii ze hřišť soupeřů?
Je to náš cíl. Teď jsme venku vyhráli v Hostivaři a chceme na to určitě navázat. Nic jiného než tři body nás nezajímá, bereme to jako povinnost.
V neděli jste šel chytat za vyšehradskou devatenáctku. Jak těžké je zvládat tyhle fotbalové dvojboje?
Já jsem na tyhle zápasové dvojboje zvyklý. Když je šance, devatenáctce pomůžu, hlavně na domácí zápasy chodím rád, když nemusím daleko cestovat. Já jsem rád, že mám zápasovou praxi, každé utkání pro mě znamená nové zkušenosti.
Trenérsky vás vede Oldřich Pařízek. Cítíte, že vaše forma roste?
S trenérem Pařízkem jsem v kontaktu každý den. On mě zná od dětství. Moc mi pomohl už dřív a pomáhá mi i dál. Za ten rok, co pod ním trénuji, jsem se hodně zlepšil. Poradil mi ve spoustě věcí, jsem mu fakt vděčný.
A kdy nakouknete na FNL, kde hraje vyšehradské áčko a v brankářské pozice drží dvojice Otáhal a Dočekal?
Věřím, že ta chvíle jednou přijde a moc se na ni těším. Cítím, že kdyby se v minulé sezoně nepostoupilo a Vyšehrad by byl dál v ČFL, tak na tu soutěž bych si už troufl, mohl bych ji chytat. S postupem to ale vyšlo. Ve druhé lize je to boj o každý bod a je jasné, že přednost dostávají zkušenější kluci. Áčku samozřejmě držím palce. Já se dál soustředím na přebor, chytám, snažím se zlepšovat a doufám, že se svojí šance jednou dočkám. Budu dělat maximum, abych byl, až ta chvíle přijde, co nejlépe připravený.