Pravidlový seriál, díl druhý: Hra rukou

Především byla zásadně změněna definice tohoto přestupku. Dříve Pravidla fotbalu v pravidle 12 říkala, že hráč se dopustí přestupku, jestliže „úmyslně zahraje míč rukou“. Z této definice bylo vypuštěno slovo úmyslně, takže přestupku se nyní dopustí hráč, který „zahraje míč rukou“. FIFA tím chtěla zdůraznit fakt, že fotbal se nehraje rukama, a proto že jakákoli výhoda, která by pro hráče nebo pro jeho družstvo po kontaktu ruky hráče a míče mohla vzniknout, je proti duchu hry.

Pro přesnost: aby definice tohoto přestupku byla naprosto přesná, měla by správně znít tak, že hráč se dopustí přestupku, jestliže míč „zahraje rukou nebo paží“. Je zajímavé, že na rozdíl od definice přestupku se při popisu možných přestupků „ruka“ a „paže“ uvádějí vždy.

Při úpravě pravidla FIFA v dosti návodném popisu stanovuje, jak kontakty míče s rukou hráče posuzovat v praxi. Vědoma si ale toho, že ani sebepodrobnější výpis možných situací nemůže být nikdy zcela vyčerpávající, zvolila FIFA pro některé situace záměrně volnější formulace, a to proto, aby rozhodčí, který na hrací ploše má hru rukou posoudit a případně potrestat, měl možnost některé situace posoudit „podle svého názoru“, aby tedy mohl uvážit všechny okolnosti, které zahrání míče rukou doprovázely.

Ruka a gól nejdou dohromady

V praxi se problém „hry rukou“ týká dvou oblastí: těch, které přímo souvisejí s dosažením branky, a těch, ke kterým dochází v ostatních herních situacích.

První oblast je možné považovat za vyřešenou. FIFA zcela zásadně, naprosto jednoznačně a bez jakýchkoli výjimek zaujala stanovisko k brankám, jejichž dosažení předcházel kontakt míče a ruky útočícího hráče. Nyní tedy platí, že žádnou branku nesmí rozhodčí uznat, jestliže některý z hráčů útočícího družstva se před dosažením branky dotkl míče rukou.

Případy, kdy hráč vědomě – tedy zjevně a skutečně úmyslně – rukou míč do branky dopravil nebo se o to pokusil, se samozřejmě trestaly vždycky a navíc se vždy považovaly (a považují) za pokus oklamat rozhodčího. Proto se takové počínání hráče považuje za projev nesportovního chování a rozhodčí je povinen takto se provinivšího hráče napomenout. Úpravou pravidla se nyní míní naprosto všechny situace, kdy po kontaktu míče a ruky nebo paže útočícího hráče míč skončí v brance buď přímo, nebo v ní skončí ještě v rámci téže útočné akce. Za „hru rukou“ se v případě dosažení branky budou nyní považovat všechny situace, tedy i ty, kdy hráč rozhodně neměl v úmyslu míč rukou zahrát nebo kdy se míč jeho ruky dotkl vyloženě náhodně.

Připomeňme si, že v minulosti jsme byli svědky několika branek, které byly považovány za regulérní, protože míč skončil v brance poté, co se ruky útočícího hráče dotkl víceméně náhodně. Takové branky dnes nebudou platit. Namátkou lze uvést jarní ligové utkání Opava-Příbram, které by neskončilo výsledkem 2:1, nýbrž výsledkem 2:0, protože jedinou branku Příbrami v tomto utkání „vstřelil“ hostující Fantiš rukou. I když rozhodně neúmyslnou.

Předpokladem pro věcně správné vyřešení těchto situací ale je, že rozhodčí nebo některý z jeho asistentů kontakt ruky útočícího hráče a míče postřehne. V ligových utkáních už rozhodčím může v nouzi přijít na pomoc systém VAR, tedy videoasistent rozhodčího. Ale v nižších soutěžích se až do doby, kdy tento systém bude i v nich zaveden a využíván, stále budeme moci spoléhat pouze na pozornost rozhodčích.

Ze změny definice přestupku „hra rukou“ také vyplývá, že ani branka přímo docílená brankářem tak, že brankář míč z vlastního pokutového území hodí až do soupeřovy branky, nyní nebude platit, protože „byla dosažena rukou“; dříve by taková branka byla uznána (na základě toho, že ve vlastním pokutovém území smí brankář rukou míčem hrát).

Tím je tedy snad už definitivně vyřešena problematika „ruka a dosažení branky“.

Další případy

Ve fotbale se ale vyskytují další a další možné případy „hry rukou“ a pro ty je současný pohled na ně následující.

Rozhodně není přestupkem, jestliže se míč odrazí od ramena hráče, protože přestupku „hra rukou“ se lze dopustit rukou nebo paží, ale nikoli ramenem. Přestupkem rovněž není, jestliže míč je nastřelen na ruku nebo paži, kterou má hráč u těla. Za přestupek se také nepovažuje, jestliže hráč si před úderem míčem chrání choulostivou část těla reflexivním pohybem ruky nebo paže nebo jestliže při pádu na zem dá hráč ruku pod sebe, aby zmírnil možné následky pádu, a míč se přitom jeho ruky nebo paže dotkne.

Je ale vždy přestupkem, jestliže

• hráč rukou nebo paží míčem vědomě (= skutečně úmyslně) zahraje

• hráč rukou nebo paží učiní pohyb proti míči a míč se jeho ruky nebo paže dotkne

• hráč v obranné zdi při rozehrávání volného kopu vyskočí a míč se dotkne jeho ruky nebo paže, kterou neměl před obličejem ani u těla

• míč, který se hráč vysokou nohou pokouší zpracovat, se hráči odrazí na jeho paži nebo ruku

Je obvykle přestupkem, jestliže

• ruka nebo paže hráče nepřirozeně zvětšuje „prostor těla“. Zvětšení prostoru těla se dosáhne širokým rozkročením a současným rozpažením a jeho cílem je omezit prostor, kterým míč může být přihrán. Když už prostor těla hráč nezvětšuje vědomě, může k tomu ale dojít i tak, že hráč v obranném postoji chce rozpažením zvýšit svoji stabilitu nebo tak, že do vyššího výskoku si hráč pomůže švihem paží do stran.

• míč se dotkne ruky nebo paže hráče, kterou má hráč nad úrovní svého ramene, přičemž není rozhodující, jestli hráč se nacházel vstoje na zemi, byl ve výskoku nebo byl v obranném skluzu. Vychází se z toho, že mít ruku nebo paži nad úrovní ramene není obvyklé.

• hráč hodlá míč nohou, tělem nebo hlavou zpracovat a dostat ho tak pod kontrolu, ten mu ale odskočí na ruku

• ruka nebo paže je nad úrovní ramene hráče a v této poloze se míč jeho ruky nebo paže po předchozím doteku nebo odehrání míče jiným hráčem, který byl v jeho blízkosti (ať již soupeř nebo spoluhráč), dotkne

• hráč při pádu na zem dá paži a ruku pod sebe, aby zmírnil možné následky pádu, ale paži přitom nasměruje tak, aby zvětšil prostor svého těla, a míč se jeho ruky nebo paže dotkne

Není obvykle přestupkem, jestliže

• hráč se snaží předejít kontaktu míče a ruky nebo paže (paží nebo rukou míči uhýbá)

• hráč chce míč odkopnout nebo ho odehrát pryč hlavou (nehodlá ho zpracovat) a míč mu při tom sklouzne na ruku nebo na paži

• míč se mu na ruku nebo paži odrazí přímo od hlavy nebo těla (vč. nohy) jiného hráče, který stojí blízko

• hráč při pádu na zem dá paži a ruku kolmo pod sebe na zem, aby zmírnil možné následky pádu, a míč se jeho ruky nebo paže dotkne

Možných případů „hry rukou“ bude samozřejmě víc. Pokud vzniknou pochybnosti, jestli se o přestupek jednalo nebo nejednalo, měl by rozhodčí vycházet z premisy, že z kontaktu míče a ruky nebo paže hráče by hráč nebo jeho družstvo nemělo získat herní výhodu.

Už vyšlo

1. díl: Jak se změnila pravidla