Foto: Jiří IPSER
Stavěli jsme nový tým, nečekal jsem, že budeme první. V klubu je střízlivá radost, říká trenér Admiry B Gregor

Stavěli jsme nový tým, nečekal jsem, že budeme první. V klubu je střízlivá radost, říká trenér Admiry B Gregor

Pohled na tabulku Pražská teplárenská přeboru se teď nejvíce líbí v Kobylisích. Admira B vede soutěž, byť jen o skóre před Újezdem Praha 4. Tým trenéra Pavla Gregora válí, naposledy smázl Hostivař 5:0, injekce mladých hráčů působí jako živá voda a soupeři nestačí po zápasech chválit, jak to rezervě třetiligového klubu šlape. „Samozřejmě jsme spokojení. Víme, že to mohlo být lepší i horší. Bodů máme možná nad plán,“ usmívá se na startu druhé poloviny podzimu Gregor.

Co říkáte na první polovinu podzimu v podání vašich svěřenců?
Nejdříve bych rád řekl, že v klubu je celkově taková střízlivá radost, protože se daří áčku ve třetí lize, nám v přeboru a jde to i devatenáctce. To, že jsme na první místě, jsem nečekal. V létě se stavěl nový tým, věřili jsme, že výsledky přijdou, ale bude to chtít čas.

Vidíte, vyhrávat se začalo brzy. Přitom je vyrovnanost přeboru asi čím dal větší, že?
V létě jsme tvrdě trénovali a tohle je odměna pro kluky. Samozřejmě nemůžete čekat, že budeme vyhrávat všechno, ale věděli jsme, že při té odmakané práci se výsledky dostaví. Spokojenost je o to větší, že jsem měl šanci v závěru minulé sezony jezdit jako asistent s áčkem a viděl jsem zápasy v divizi. Musím říct, že kvalitou je hodně zápasů přeboru srovnatelných s těmi v divizi.

Sezonu jste ale začali domácí porážkou. Neměl jste obavy, že s týmem otřese?
Tam se toho sešlo víc. Chybělo nám pár zkušených hráčů, prohrálo se, ale v závěru jsme kondičně měli navrch, takže tam byl pozitivní signál. Ano, prohrálo se, ale žádná panika se nekonala. Třeboradice nás prostě porazily dospělým projevem. Na ten si naši mladí kluci zvykají.

Pak přišla remíza s Újezdem nad Lesy. To asi nebyl úplně rozjezd podle vašich představ, že?
Já si právě myslím, že tenhle nerozhodný výsledek nám dodal hodně sebedůvěry a výkon už byl daleko dospělejší než o kolo dříve proti Třeboradicím. Určitě bych viděl jako naši obrovskou devizu, že hrajeme hodně týmově.

A přišla vítězství, kdy je slyšet chválu ze všech stran...
Samozřejmě je to příjemné, ale i z osobního života vím, že život přináší i smutnější okamžiky. Pokračujeme v tvrdé práci, máme hodně mladých hráčů a věříme, že se budeme prosazovat naším hrou. Kdo viděl naše zápasy, tak ví, že naše ofenziva vychází z dobře organizované obrany. Snažíme se hrát rychlý a nátlakový fotbal, ale s dobře fungující defenzivou. Jednotlivci se oddávají týmovému cíli, a když to udělají, tak v tu chvíli vynikne i ten daný hráč. Třeba takový Jakub Panýrek. Ten to vzal správným směrem. Tvrdě pracuje pro tým a přitom je hodně vidět i on sám.

Stejně se vám ale povedlo béčko Admiry poměrně radikálně změnit. V čem je jiné?
Na jaře jsme rezervu skládali vlastně z hráčů áčka, bylo tam pár kluků z béčka a chodili hrát i dorostenci. Teď je obrovský rozdíl a obrovské plus v tom, že rezerva má stálý kádr a k němu se přidávají jeden, dva hráči z áčka. Už v přípravě se týmy hodně prolínaly.

Skvěle funguje spolupráce s trenérem třetiligového áčka Peřinou, že?
Moc si rozumíme. Jsem za tu spolupráci rád, upřímně si přejeme. Prohazujeme si role, já chodím na áčko jako asistent a on chodí v roli asistenta na utkání rezervy.

Vám se povedlo do týmu zabudovat řadu hráčů z výběru do 19 let. Neměl jste obavy, jak mladíci přechod zvládnou?
Do dospělého fotbalu jich přešlo deset, samozřejmě někteří odešli na hostování jinam. Ale považuji to za obrovský úspěch, podívejte se na tyhle věkové kategorie, kdy hodně hráčů s fotbalem končí a tady se povedlo, že pokračují. U nás mladí kluci dostávají šanci, byli v přípravě áčka. Jsem moc rád, jak to funguje.

Bude pro váš mladý tým druhá polovina podzimu těžší, když se budete muset popasovat s rolí favorita?
Já bych řekl, že to bude pro nás stejně těžké. Každý ví, že když sestupují čtyři týmy, tak bude hrát o záchranu hodně mužstev. My se soustředíme na každý zápas, je to pro nás finále celého týdne a chceme ho zvládnout. Je před námi ještě hodně práce.

Pomáhá vám i to, že hrajete na hlavním stadionu na velkém hřišti?
Před sezonou jsme si říkali, že možná vzhledem ke změnám v týmu by nám mohlo vyhovovat hřiště menší. Ale zvykli jsme si a daří se nám. Myslím, že nám ale nebude vadit ani to, když budeme hrát na hřišti menším.

A co takhle první místo po podzimu, nebo třeba na konci sezony? Ve 13. kole nastoupíte proti Újezdu Praha 4, s nímž se momentálně dělíte o první místo. Je to pro vás téma?
To je ještě hodně daleko. Samozřejmě s trenérem Újezdu Praha 4 Jeřábkem máme nadstandardní vztahy a bylo by pěkné zahrát si o první místo. My dobře víme, že máme pořád na čem pracovat. Víme, že v zápase s Královicemi byly pasáže, kdy nás soupeř dostal pod tlak, že utkání s Újezdem nad Lesy mohlo skončit jinak. Samozřejmě, že je to postavení v tabulce pro nás velkou výzvou.

Přišla tedy na něj v klubu řeč?
Máme tady hráče, kteří sní o tom, že se jim povede přebor vyhrát. Pak je tady role trenéra, který chce nejdříve to, aby se jeho tým brzy zachránil, a k tomu je třeba uhrát ještě pěkných pár bodů. A jsou situace, kdy se tyhle představy hráčů a trenéra někde protnou.

Třeba v současné chvíli, kdy jste první. Dali jste nejvíce gólů (24), nejméně inkasovali (10)...
Samozřejmě nás to těší a chceme být v tabulce co nejvýše. Ale pořád cítíme respekt vůči soupeřům. Víme, že v přeboru nejsou slabá mužstva a hodně těžký pro nás bude už následující zápas s Radotínem. Víme, že každý náročný zápas náš mladý tým posouvá. Budeme se snažit dál makat a věřit, že to všechno půjde dobře takhle i dál.



Fotografie

Související články