Dvojnásobná radost Lukáše Jarolíma: vítězná premiéra za Újezd nad Lesy a úspěch v derby

Dvojnásobná radost Lukáše Jarolíma: vítězná premiéra za Újezd nad Lesy a úspěch v derby

Konečně. V sedmém kole Pražská teplárenská přeboru se fanoušci Újezdu nad Lesy dočkali. V dresu nováčka vyběhla k zápasu i druhá velká letní posila – exligista Lukáš Jarolím. Jeho bratr David nastoupil na hřišti SK Hostivař už ke třetímu utkání v nejvyšší pražské soutěži. „Nikdy nechci prohrát, jsem rád, že jsme vyhráli,“ pochvaloval Lukáš Jarolím po triumfu 3:1.

Proč fanoušci čekali na vaší premiéru v dresu Újezdu tak dlouho?
Už během léta jsme se dohodli a zaregistrovali s bráchou v Újezdu nad Lesy, protože tam máme ve vedení klubu kamaráda. Ve Vykáni, kde jsme byli dlouho, fotbal na vyšší úrovni končil, šli hrát okres, to jsme nechtěli. Nakonec jsem se tak nějak necítil dobře, tak to vypadalo, že nebudu už hrát nikde.

Nakonec jste ale změnil rozhodnutí, co vás přesvědčilo?
Přišlo to po dovolené, kdy jsem si v létě odpočinul a dal se dohromady. Samozřejmě hrálo roli i to, že jsem si chtěl zase zahrát s bráchou, ale musím říct, že i z ostatních kluků jsem byl mile překvapený. Takže jsem rád, že jsem si šel zase zahrát. Zápas splnil moje očekávání a je samozřejmě super, že se vyhrálo.

Bratr stihl nastoupit dřív, ale tvrdil, jak si užil léta bez fotbalových povinností. Vy jste to měl stejně?
Určitě. U mě to bylo ještě jiné v tom, že David má větší děti. Já mám dvouletou dceru, tak jsem si to volno mohl užít delší. A fakt už jsem myslel na to, že ani nebudu nikde hrát. Léto jsme si užívali parádně.

Přesto máte za sebou premiéru. Co jste na Pražská teplárenská přebor říkal?
Nějakou zkušenost mám se Středočeským přeborem. Tam je hlavní rozdíl v tom, že někdy jedete k zápasu klidně sto kilometrů. Tady je to v Praze všude kousek. Soutěž je to kvalitní, jen se z ní nechce nikomu moc postupovat.

A taky sestupují čtyři týmy. Překvapilo vás to?
Ze Středočeského přeboru padají tři týmy, takže to není zase takový rozdíl. Ale čtyři týmy je obecně dost. Je samozřejmé, že nikdo nechce sestoupit, tak se dá čekat, že to bude velký boj.

Mluvil jste před prvním utkáním s bratrem Davidem, na co se máte připravit?
Jasné bylo, že soutěž má kvalitu, takže v chůzi se to hrát nedá. To jsem věděl sám. Slyšel jsem, že to není žádná nakopávaná.

Pro fanoušky bylo v létě doslova hitem, že bratři Jarolímové jdou do Újezdu nad Lesy. Stejně jako když vyšlo najevo, že explzeňský Daniel Kolář bude hrát za Přední Kopaninu. Vnímal jste to?
Přiznám se, že jsem to nesledoval a ani to tak nevnímám, že by fanoušci chodili na fotbal kvůli mně s bráchou. Dan Kolář, to je něco jiného. Přece jenom hrál ještě v minulé sezoně ligu, my už jsme z toho velkého fotbalu chvíli pryč.

Jak si vás hleděl soupeř?
Hrál jsem na stoperu, z tohohle místa se moc gólů nedává, takže to nebylo nic speciálního. A kdyby si na mě dával soupeř větší pozor, určitě by to pomohlo v tom, že to dalo více prostoru pro ostatní kluky.

Povzbudilo vás to fotbalově natolik, že příště na zápas přijdete zase?
Otázkou je, jak na tom budu zdravotně a taky záleží, jak na tom budu časově. Samozřejmě se těším i na to, jak se potkám s Jardou Blažkem. Ten teď nechytal a musím říct, že brankář našeho týmu byl velmi dobrý. Jarda je ale dalším hráčem, na kterého fanoušci rádi přijdou.

Naposledy jste kromě hraní stíhal i trénovat Benátky v divizi. Proč jste skončil?
Mohl jsem tam pokračovat, ale rozhodl jsem se, že na téhle úrovni v trenéřině nebudu pokračovat. Zkoušeli jsme se s bráchou dostat ke studiu profilicence, ale nedostali jsme se tam.

Váš bratr si v minulé sezoně vyzkoušel práci ve třetí lize. To už by vás trenérsky lákalo?
Dá se říct, že třetí liga je zajímavou soutěží. Já se ale nikam za každou cenu necpu. Já jsem si třetí ligu trenérsky vyzkoušel, dělal jsem asistenta panu Pechancovi v Mladé Boleslavi. To mě bavilo, je to klub z profesionální soutěže, byly tam skvělé podmínky. Uvidíme, jak to bude dál. Třeba to skončí tak, že budu hráčským agentem. To je další směr, který by mě zajímal.

Každopádně jste si asi užil víkend snů, když Slavia vyhrála v derby S 3:0 nad Spartou...
Na ten zápas jsem samozřejmě koukal a musím říct, že Slavia vyhrála zaslouženě. Potvrdilo se to, v jaké formě je Slavia a v jaké Sparta. Měl jsem samozřejmě radost, že to tak dopadlo.



Související články