Královický hrdina otci další hattrick neslíbil, místo oslav spěchal na benefici pro nemocnou holčičku
Jeden ze šlágrů kola jste výsledkově jasně ovládli. Podle vás to nebylo herně tak jednoznačné?
Třeboradice měly tři gólovky, ale náš gólman všechno chytil. Pak jsem sice dal první gól, ale šance byly na obou stranách. V prvním poločase hrály Třeboradice fakt dobře, ale nic jim tam nespadlo, naštěstí. Musím sportovně říct, že výsledek 5:0 neodpovídá tomu, co se dělo na hřišti.
Až to trochu vypadá, že soupeře litujete...
No, spíš se dokážu vcítit do toho, jak jim je. Je to strašný pocit bezmoci, který sám znám. Máte třeba deset šancí a nic tam nespadne. A příště máte tři šance a dáte z nich tři góly.
Naznačujete, že právě tohle byl váš případ proti Třeboradicím?
Mohl jsem dát i čtyři góly, ale v té další šanci jsem promáchl, míč jsem jen lehce usměrnil ke spoluhráči, který dal branku. Takže z toho byla nechtěná asistence. Ale hlavní je, že jsme vyhráli. Měli jsme jen čtyři body a tyhle další tři jsme moc potřebovali. Chceme se posunout tabulkou výš, přebor bude v téhle sezoně pořádně těžký.
Královice patří mezi ostřílené matadory v Pražská teplárenská přeboru. Přesto v nabité konkurenci kalkulujete, kolik je třeba uhrát bodů?
Když sestupují čtyři týmy, tak na tohle prostě musíme myslet od prvního kola, to se nedá nic dělat. Takže si myslím, že budeme v klidu, když na podzim uhrajeme dvaadvacet, možná pětadvacet bodů. Vezměte si to tak, že béčka prostě z přeboru nepadají, ty si to pohlídají, takže musíme myslet na všechno, aby bylo bodů dost.
Hodně vás musí mrzet ztráta s béčkem Motorletu. Tam jste vedli ve 13. minutě 2:0 a zápas skončil nerozhodně...
Tam by soupeře asi zlomil třetí gól, ale nedali jsme ho a postupně odešli. Naopak oni poslali do hry pět čerstvých kluků a bylo to moc znát. Víc mě mrzí zápas se Žižkovem B. Ti byli u nás neskutečně produktivní.
Cítil jste v týdnu před zápasem pohodu?
No právě, že jsem nestihl ani jeden trénink. V úterý si dávám individuální běžecký trénink, abych tam těch devadesát minut vydržel. Už na jaře to bylo neskutečné. Tam jsem za patnáct zápasů dal patnáct branek, a to jsem za celé jaro stihl dva tréninky...
Nestal jste se tedy terčem žertíků, že byste neměl chodit trénovat vůbec?
Já ale chci chodit, potřebuji cítit míč na noze. Nechci pálit za pletivo. (usměje se) Jen jsem to prostě nestihl. Jinak jsem po hattricku samozřejmě něco slyšel. Třeba hrající trenér David Kalivoda říkal, že ho dostávám do zvláštní situace, protože i když nechodím trénovat, tak mě musí postavit, protože pak dávám góly. Já mu na to jen říkám, že když mě posadí, vezmu to. Myslím, že je teď v Královicích skvělá parta, máme mladé ambiciozní kluky. Měl jsem dřív i nějaké nabídky hrát výš, ale všechny jsem odmítl. V Královicích hraju s kamarády a baví mě to.
Dobrá parta je základem úspěchu. To si musíte užívat, ne?
Strašně hezky se to v Královicích sešlo. Kluci, co měli odejít, odešli a noví kluci do party sedli. Je to fajn. Jen teď máme nějaké zraněné hráče, až se uzdraví, tak jsem zvědavý, jak to budeme hrát. Já jsem si třeba hodně sedl se Sašou Krivosheevem. Je rychlý na míči, silný v rozhodování. Stejně tak pomůže do obrany Votava.
Na sociálních sítích vám po utkání gratulovali. Váš otec taky naznačil, že by chtěl od vás podobné kousky v podobě hattricku častěji. Vy jste mu ale další hattrick neslíbil. Proč?
Táta mě odmalinka trénoval, má na mě nároky. Já dávám tak jeden hattrick za sezonu, tak jsem další nesliboval. Přebor je hodně těžká soutěž, jsem rád za každý gól, který dám. Když si promítnu ta léta, tak jsem za stovkou vstřelených gólů. A moc si toho vážím, když hraju útočné křídlo. Přebor jde pořád nahoru, brankáři jsou lepší a lepší, krajní beci už nejsou jen ti brousci jako bývali. Jsou rychlí, dynamičtí. A taky já jsem starší, moje výhoda v podobě rychlosti se bude ztrácet.
Ale pořád vám to pálí slušně. Dáváte si nějaké gólové cíle pro sezonu?
Cíl je vždycky patnáct branek a víc. Pak si říkám, že to bude dobré. Jsem rád za každý gól, jaro mívám ale lepší, protože se zlepšují hřiště. Naopak hraní na umělce, to je pro mě zlo.
Když Královice v téhle sezoně vyhrály, daly vždy pět branek. Nemáte tu tříbodovou hranici spojenu s příliš vysokou gólovou metou?
My umíme hodně gólů dávat, ale taky hodně dostávat. Teď jsme vyhráli s nulou, to je pro Královice docela svátek. Obecně platí, že radši střílíme góly a chceme jich nastřílet více než soupeř. Je ale pravda, že teď bylo nejdůležitější udělat tři body. Chtělo by to v tom pokračovat, abychom se posunuli do nejlepší pětky.
V sobotu vám jeden zápas nestačil. Šel jste hrát ještě charitativní zápas, neměl jste fotbalu dost?
Stihl jsem ještě benefiční zápas pro Simonku, malou holčičku, která trpí leukémií. Kamarádka připravila dětský den, byla tam spousta atrakcí, dětské hrady, kreslení na tváře a hrál se taky fotbal. Přišli Zdeněk Šenkeřík, Martin Latka, Kamil Čontofalský, bývalý hokejový brankář Altrichter. Rádi jsme se všichni viděli a ještě jsme pomohli dobré věci. Bylo to moc fajn. Vybralo se dost peněz, udělalo mi to radost. Mám taky malé dítě a jsem šťastný, že je zdravé. Ta holčička, pro kterou ta akce byla, je moc fajn. Věřím, že to všechno zvládne a dobře to dopadne. Je to bojovnice. Když můžu, vždycky rád pomůžu. A kdyby někdo ze čtenářů chtěl pomoci, může mě kontaktovat na Facebooku. Rád poskytnu všechny potřebné informace.