Foto: Pavel Jiřík ml.
Výhra je nejkrásnější dárek. Jdeme za postupem, řekl oslavenec Rodinger

Výhra je nejkrásnější dárek. Jdeme za postupem, řekl oslavenec Rodinger

Takový start do sezony by si přál snad každý trenér. Dvě vítězství, navíc bez inkasované branky. Tempo dává jasně najevo, že si chce podmanit špičku tabulky I. A třídy skupiny A a na konci sezony slavit návrat do Pražská teplárenská přeboru. „Ještě chceme posílit o dva hráče. Pak bude kádr uzavřený a my bychom se neměli za nic schovávat. Měli bychom říct, že jdeme za postupem,“ tvrdí trenér Dominik Rodinger, který v den utkání, kdy jeho tým porazil 3:0 Březiněves, slavil 32. narozeniny.

Dostal jste dárek v podobě vítězství. V prvním poločase ale Březiněves několikrát z brejku zahrozila a gól visel ve vzduchu. Kde byl problém?
Úplně s tím nesouhlasím. Byl to úplně stejný zápas jako proti Xaverovu, kdy si soupeř stoupl v deseti k vápnu a čekal, co my předvedeme. Byly tam v první půli dvě situace, ve druhé jedna, kdy Trnka netrefil z dálky prázdnou bránu. To byly situace, co jsme soupeři darovali. Jinak si myslím, že držení míče bylo osmdesát na dvacet pro nás. My s tím asi budeme bojovat, protože na to nejsme zvyklí. Kluci říkali, že tohle v přeboru nezažili. Budeme muset obrany soupeřů dobývat.

Nepopírám, že herně jste měli navrch, navíc jste zvládli dát i góly a máte dvě vítězství. Takže to byl zápas podle vašich představ?
Zvládli jsme to. Dvakrát jsme vyhráli 3:0 a musím kluky pochválit, jsem spokojený. Začátek pro nás není lehký, máme hodně mladý tým a pro kluky není jednoduché jít do zápasu v roli jasného favorita. Po utkání jsem týmu poděkoval s tím, že mi dali ten nejkrásnější dárek.

Po utkání zamířily do kabiny nějaké lahve. To byla odměna od vás?
Před zápasem jsem řekl sestavu a nějaké další věci. A pak jsem vytáhl dva „kapitány Morgany“ a řekl jsem, že už je jenom stačí sebrat ze země.

Co by se dělo v případě porážky?
Tak by je kluci nedostali. (směje se)

Vypadá to až neuvěřitelně, že jste v den vašich narozenin hráli s Tempem proti vašemu bývalému týmu. Neměl jste z toho obavy?
Ještě kdybychom hráli ten zápas venku... Ale my jsme hráli doma. V Březiněvsi by to bylo hodně těžké. Jednoduché to pro mě nebylo a moc jsem toho před utkáním nenaspal. Spoustu kluků znám a myslím si, že jsem si tam s nimi utvořil nadstandardní vztah, ale muselo to přijít. A přišlo to hned druhé kolo. A že jsme hráli v den mých narozenin? To je asi osud. Břízka pro mě bude hodně osudová v trenérské kariéře, bude mít hodně velký vliv. Když za pět, deset let budu třeba trénovat jinde, tak pořád budu vědět, jaký vliv Březiněves na to všechno měla.

Když jste nemohl spát, honily se vám hlavou myšlenky směrem k bývalému působišti?
Za ten rok jsem si našel vztah k panu Bezpalcovi a vůbec těm klukům. Oni takový přístup a disciplínu možná nikdy nezažili. A my jsme to dokázali změnit. Trénovali jsme v osmnácti lidech skoro celou sezonu. Vybavoval jsem si věci, které jsem s nimi zažil, ale taky mi hrálo v hlavě, co na koho platí. Věděl jsem třeba, že jakmile oni zalezou, tak Martin Píša prostě za vápnem gól nedostane. On je jako Buffon. Na něj jakmile člověk vystřelí z dálky, tak on to vyndá ze šibenice. V utkání to zase ukázal. Možná chytil tři stoprocentní góly, ty rány by jinému gólmanovi v téhle soutěži nadělaly velké problémy. Zvažoval jsem silné stránky kluků, i ty slabší. Přehrával jsem si to a psal si to na papírek. To je až moje nemoc.

Ve druhém poločase vám to soupeř trochu usnadnil. Došly mu síly, bylo tam vyloučení. Počítal jste s některým z těchto faktorů?
Určitě. Co jsem se bavil s klukama, tam jim tam moc příprava neproběhla, nebo v hodně malém počtu, což i na téhle úrovni je hodně znát. My třeba máme na Tempu za sebou pátý týden, kdy jsme trénovali třikrát v týdnu a někdo měl ještě individuály navíc. Co se týče kondice, tak jsme na tom hodně dobře. Nikoho jsem za ty naše dva zápasy neviděl šlapat vodu. Věřím, že to bude rozdíl proti týmům, s nimiž budeme hrát. A už před zápasem jsem jako jeden z bodů měl, že soupeř bude postupně odpadat.

A co reakce hráčů směrem k sudímu? Na tohle přece docela dbáte, ne?
Myslím, že rozhodla nedisciplinovanost Trního (Trnky), nechal si dát zbytečnou červenou. Já jsem rád, že v době, kdy jsem tam byl, tak se nic podobného nestalo. A myslím si, že celkově ten zápas byl zbytečně nervozní.

Březiněves na vyloučení a s tím spojené díry v sestavě doplatila několikrát v minulosti...
Když jsem do klubu přišel, tak tam byl právě tenhle fragment, že kluci hrají dobře, když je dobrý výsledek a tým vede. Ale když je výsledek nepříznivý, tak oni jsou schopní se mezi sebou, když to přeženu, v uvozovkách poprat. To jsem věděl a říkal jsem to našim klukům, že s touhle informací musíme pracovat kladně a přenést ji do zápasu.

Takže, když jste šli do vedení, možná jste tušil, že je k výhře o pořádný kus blíž.
Napsal jsem klukům před utkáním čtyři body, v tom utkání se všechny naplnily. Jedna z nich byla i ta disciplinovanost, když kluci z Břízky prohrávali, tak měli hodně tendence k těm věcem – diskutovat s rozhodčím i se soupeřem. Ukázalo se na plné čáře, že pokud kluci v Břízce nebudou dodržovat nějakou disciplínu, tak budou mít obrovský problém. Moc jich není a tímhle vyloučením se zase oslabili. Aby to nedopadlo tak, že bude muset nastoupit i trenér Trousil.

Ten byl připravený na střídání. Čekal jste, že půjde na hřiště?
Myslel jsem to tak, aby v pátém kole nemusel do základní sestavy. Všiml jsem si, že moc hráčů zatím nepřivedli.

Tempo má dvě výhry. Mohlo to být vůbec z pohledu vašeho týmu v něčem lepší?
Dvě výhry, skóre 6:0 a pro nás start, jaký jsem si představoval. Takhle jsem chtěl do sezony vstoupit. Ale budu se opakovat, pro nás ta soutěž bude opravdu těžká, protože do každého utkání půjdeme v roli favorita. To nám nikdo neodpáře. V prvním zápase to byl náš velký nepřítel. Pětadvacet minut jsme na hřišti jančili, hra nebyla konsolidovaná. Někdo si může říct, že to z naší strany žádná sláva nebyla. Ale to se prostě bude stávat, když ten druhý tým nechce hrát fotbal. My se budeme snažit hrát fotbal, budeme se snažit o maximální konstruktivitu.

Jak se vám pracuje v Tempu, kde na rozdíl od zkušených borců v Březiněvsi, jsou většinou v kádru talentovaní mladíci?
Je to opačně než v Březiněvsi. Pro mě jako pro začínajícího trenéra je to strašně dobře, že si projdu i touhle zkušeností. Zajímavé je, že já jsem v týmu nejstarší, a to je mi teď dvaatřicet. To je takové divné. A trénuji kluky, kteří sami na Tempu trénují. A nebo je tu Perlis (David Perl), který mi přednášel na trenérské licenci. V tom je to zvláštní. Je to dost netradiční. Já třeba u devatenáctky dělám asistenta a náš kapitán áčka je hlavní trenér devatenáctky. Ale opravdu musím říct, že mladé kluky, které tady mám, tak je tam pohyb, technika. Je vidět, že s těmi kluky se tu odmala hodně pracuje. A za mě, co se týče kádru, tak jsem velice spokojený. Ještě tedy děláme dva hráče.

Dvakrát vyhrajete 3:0 a vy chcete další posily?
Doufám, že je uděláme. Potřebujeme ještě hrotového útočníka a krajního beka. Už máme dva hráče na laně. Když ty dva kluky přivedeme, tak bude uzavřený kádr. A měli bychom zcela jasně říct, že prostě jdeme za postupem.

Mimochodem i před rokem Březiněves na startu sezony dvakrát prohrála. Počítáte, že se do boje na špici zapojí i tentokrát a ještě vás prožene?
Když někdo chce hrát o postup, tak těch třiadvacet vítězství prostě potřebuje. A já doufám, že kluci to tam dají dohromady až se vrátí z dovolených. A ať nás klidně nahoře proženou. Já jsem jim i před zápasem říkal, že jestli nás tady neproženou, tak že udělám v úterý rozbor u videa. Takže teď přemýšlím, jestli tam pojedu. (směje se)



Související články